Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Zemřel astronom Václav Bumba

Zemřel astronom Václav Bumba

Václav Bumba v roce 2000
Autor: Michal Sobotka

Ve věku 92 let nás opustil člověk, který věnoval svůj život poznávání naší nejbližší hvězdy, Slunce a zasloužil se o rozvoj české sluneční fyziky. Byl také v minulosti ředitelem Astronomického ústavu Československé akademie věd.

Václav Bumba se narodil v roce 1925 v Domažlicích, po válce vystudoval astronomii na Karlově univerzitě v Praze a v prosinci 1948 nastoupil na ondřejovskou hvězdárnu. V roce 1955 odjel na Krymskou astrofyzikální observatoř, kde se tři roky jako doktorand zabýval sluneční spektroskopií. V roce 1964 byl na ročním pobytu na hvězdárnách Mt. Wilson a Palomar, kde spolu s Dr. Howardem sestavil první synoptické mapy slunečního magnetického pole. Během své vědecké kariéry se zabýval studiem vývoje slunečních magnetických polí, aktivních oblastí na Slunci a slunečních skvrn, a vybudoval první sluneční magnetograf v Ondřejově.

V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století vedl sluneční oddělení a patnáct let byl ředitelem Astronomického ústavu. Během této doby byly postaveny horizontální sluneční spektrografy, desetimetrový radioteleskop, nová kopule 60 cm dalekohledu a také velká budova kosmické laboratoře. Staral se o mladé vědecké pracovníky a využíval svých vědeckých kontaktů k jejich prosazení na mezinárodní úrovni.

Byl členem korespondentem Československé akademie věd a zastával v ní četné důležité funkce, stejně jako v Mezinárodní astronomické unii a redakční radě časopisu Solar Physics. I po odchodu do důchodu žil vědeckou prací, dokud mu to zdraví dovolilo. Zanechal po sobě přes 380 vědeckých publikací.

Doktor Bumba strávil na ondřejovské hvězdárně 69 let svého života. A byla to léta plodná, jejichž výsledky máme stále před očima. Čest jeho památce.

Životopis

Bumba, Václav, 1925-2018, RNDr., DrSc.
* Domažlice - 14.8.1925, + Benešov - 13.1.2018

Absolvent Přírodovědecké fakulty UK v Praze, obor matematika - fyzika a astronomie. V letech 1948-1990 pracoval v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, od r. 1975 ředitelem. Od r. 1950 vědecký pracovník Státní hvězdárny ČSR. Vědecký sekretář a místopředseda Čs. komise Interkosmos, předseda Čs. národního komitétu astronomického a Čs. astronautické komise. V letech 1971-1979 čs. delegát vědecko-technického výboru OSN pro kosmický prostor v New Yorku a Ženevě. Víceprezident a od r. 1979 prezident 10. komise Mezinárodní astronomické unie. Člen redakční rady časopisu Solar Physics. Držitel řady ocenění v oblasti fyzikálních věd.


Prováděl výzkum meteorů, jako první upozornil na těsnou vazbu slunečních erupcí s hranicemi polarit magnetického pole aktivních oblastí. Spolu s R. Howardem poprvé ukázal existenci, strukturu a dynamiku vývoje slunečních, tzv. "pozaďových" magnetických polí Slunce. Autor řady vědeckých prací a referátů přednesených na mezinárodních konferencích. Žil a pracoval v Ondřejově.


Zaměření: Globální a lokální magnetická a rychlostní pole na Slunci, dynamika jejich změn ve vztahu k různým projevům sluneční aktivity.

1949 - obhájení diplomové práce - Univerzita Karlova.
1950 - RNDr. - Univerzita Karlova.
1955 - 1958 - doktorandské studium na Krymské astrofyzikální observatoři.
1960 - obhájení kandidátské disertační práce.
1964 - pobyt na hvězdárnách Mt. Wilson a Mt. Palomar (UNESCO and Carnegie Inst. Scholarships), Pasadena.
1967 - DrSc., Moskevská státní univerzita.
1975 - člen korespondent ČSAV.

1972 - 1980 - vědecký sekretář, 1980 - 1983 - místopředseda Československé komise Interkosmos.
1963 - člen, 1976 - 1989 předseda Vědeckého kolegia pro astronomii a geofyziku ČSAV.
1960 - člen Mezinárodní astronomické unie, 1974-1986 - člen výkonného výboru, místopředseda, předseda 10. komise - sluneční aktivita.
1972-1979 - čs. delegát na zasedání Vědeckého a technického podvýboru Výboru pro využití kosmického prostoru při OSN.
1980 - člen Mezinárodní astronautické akademie.
1988 - zahraniční člen Ruské akademie věd.
1967 - člen, 1998 čestný člen redakční rady časopisu Solar Physics.

Od roku 1948 na Astronomickém ústavu (tehdy Státní hvězdárna).
1970-1987 - zástupce vedoucího a vedoucí Slunečního oddělení.
1968-1975 - zástupce ředitele.
1975-1990 - ředitel Astronomického ústavu.

1953, 1967 - Cena Československé Akademie věd.
1961 - Československá státní cena.
2007 - čestný člen České astronomické společnosti.
2007 - emeritní pracovník AV ČR.




O autorovi

Štítky: Václav Bumba


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »