Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  10 let Jizerské oblasti tmavé oblohy

10 let Jizerské oblasti tmavé oblohy

Jizerská oblast tmavé oblohy slaví 10 let
Autor: Martin Gembec

Před deseti roky, 4. listopadu 2009, bylo na chatě Pyramida oficiálně podepsáno memorandum o vzniku Jizerské oblasti tmavé oblohy (JOTO). Parta nadšenců ze severu Čech společně s Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu AV ČR se tehdy dohodla ujmout se nápadu polských astronomů z Wroclawské univerzity. Téma vzaly za své obě nadlesnictví v Polsku a také Lesy ČR. Přidala se rovněž CHKO Jizerské hory. Dlouhodobě vnímáme podporu Ministerstva životního prostředí, což potvrzuje aktuální záštita pana ministra Richarda Brabce nad aktuálními aktivitami v oblasti. 

První přeshraničí oblast tmavé oblohy byla tedy vyhlášena a na řadě byly aktivity spojené s Jizerskými horami. Na polské straně se jedná o pravidelné tábory pro děti, kterými prošlo už více než 1000 účastníků. Otcem myšlenky založení JOTO je Sylwester Kolomanski z Wroclawské univerzity. Aktivity v Jizerkách nyní zastřešuje především Arkadiusz Lipin z magazínu Góry Izerskie.

Na české straně se aktivity odvíjí od přednášek a pozorování pro školy a veřejnost, kterých se s podporou Astronomického ústavu AV ČR v osobě Pavla Suchana ujímají nadšenci z České astronomické společnosti - pobočky Klub astronomů Liberecka. Velmi oblíbené jsou Astronomické dny (dříve i na polské straně). V jejich tradici nadále pokračuje Den a noc na Jizerce, což je největší taková akce pro veřejnost, pravidelně v sobotu kolem maxima Perseid, která se nyní koná ve spolupráci se Svazem ochránců přírody a Muzeem Jizerských hor.

Po vzoru Jizerské oblasti tmavé oblohy pak v Evropě vzniklo dalších pět takových oblastí a Česká republika se dnes může pochlubit třemi takovými oblastmi na svém území, což ji řadí na přední místo v Evropě.

Jizerská oblast tmavé oblohy - logo. Autor: JOTO.
Jizerská oblast tmavé oblohy - logo.
Autor: JOTO.

Soutěž

V rámci týdne oslav běží na Facebooku JOTO malá soutěž, kdy každý den najdete novou zvídavou otázku týkající se Jizerských hor nebo tmavé oblohy.

Tisková konference

Dnes, 4. 11. 2019 se schází zakládající instituce na Krajském úřadu v Liberci, kde probíhá tisková konference k výročí oblasti.

Pro zajímavost přidáváme informace z programu konference:

  • Ludvík Řičář - Lesy České republiky, Krajské ředitelství Liberec, ředitel
  • Jiří Hušek - Agentura ochrany přírody a krajiny, regionální pracoviště Liberecko, ředitel
  • Pavel Suchan - Astronomický ústav AV ČR
  • Vystoupí hejtman Libereckého kraje pan Martin Půta
  • Vystoupí náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž
  • Za zakládající polské instituce vystoupí regionální vedoucí celopolského programu Ciemne Niebo a šéfredaktor časopisu GÓRY IZERSKIE Arkadiusz Lipin
  • Jizerská oblast tmavé oblohy: minulost a současnost, tmavá obloha v Jizerských horách, astro-turistika, vznik dalších oblastí a parků tmavé oblohy inspirovaných Jizerskou oblastí tmavé oblohy, trendy ve světě - Pavel Suchan
  • Diskuse - budoucnost Jizerské oblasti tmavé oblohy a budoucnost problému zvaného světelné znečištění
  • V případě jasného počasí pozorování Slunce dalekohledy s filtrem před budovou Krajského úřadu (Klub astronomů Liberecka - pobočka České astronomické společnosti a IQLANDIA)

Tisková konference k 10 letům Jizerské oblasti tmavé oblohy na Krajském úřadu v Liberci. Zleva Arkadiusz Lipin - Góry Izerskie, Vladislav Smrž - náměstek ministra životního prostředí, Martin Půta - hejtman Libereckého kraje, Ludvík Řičář - Lesy ČR, Jiří Hušek - Agentura ochrany přírody a krajiny, Tomáš Korytář - vedoucí Správy CHKO JIzerské hory Autor: Martin Gembec
Tisková konference k 10 letům Jizerské oblasti tmavé oblohy na Krajském úřadu v Liberci. Zleva Arkadiusz Lipin - Góry Izerskie, Vladislav Smrž - náměstek ministra životního prostředí, Martin Půta - hejtman Libereckého kraje, Ludvík Řičář - Lesy ČR, Jiří Hušek - Agentura ochrany přírody a krajiny, Tomáš Korytář - vedoucí Správy CHKO JIzerské hory
Autor: Martin Gembec

Tisková konference k 10 letům Jizerské oblasti tmavé oblohy. Na snímku zleva: Aleš Majer - Česká astronomická společnost, Pavel Byron - Český svaz ochránců přírody , Pavel Suchan - Astronomický úsatv AV ČR, Arek Lipin - Góry Izerskie a Vladislav Smrž - náměstek ministra životního prostředí. Autor: Martin Gembec
Tisková konference k 10 letům Jizerské oblasti tmavé oblohy. Na snímku zleva: Aleš Majer - Česká astronomická společnost, Pavel Byron - Český svaz ochránců přírody , Pavel Suchan - Astronomický úsatv AV ČR, Arek Lipin - Góry Izerskie a Vladislav Smrž - náměstek ministra životního prostředí.
Autor: Martin Gembec

Materiály týkající se světelného znečištění a Jizerské oblasti tmavé oblohy.
Materiály týkající se světelného znečištění a Jizerské oblasti tmavé oblohy.

Dotazy a podrobné informace:

Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR, suchan@astro.cz, 737 322 815

Krajský úřad Libereckého kraje - Mgr. Andrea Fulková, vedoucí oddělení tiskového a vnějších vztahů, andrea.fulkova@kraj-lbc.cz, 485 226 332, 739 541 549

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Web Jizerské oblasti tmavé oblohy, joto.astro.cz
[2] Temné Jizerky na webu Klubu astronomů Liberecka



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Světelné znečištění, Temné nebe, Jizerská oblast tmavé oblohy


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »