Budova hvězdárny na dobové pohlednici Autor: Obec MikulášoviceNěkdy se stane, že to, co už lidé odepsali jako ztracené, se jako zázrakem vzpamatuje a probudí k novému životu. Věřme, že se takový zvrat osudu týká i nejseverněji položené hvězdárničky v Česku.
V pátek 12. 9. čeká hvězdárnu a Mikulášovice velká sláva – oslava 100 let od prvního pozorování. Program je velice bohatý, jste srdečně zváni.
Osobní známka lékarníka Mgr. Adolfa Krause z r. 1922 Autor: Obec MikulášoviceMikulášovice jsou nevelkým městečkem v západní části Šluknovského výběžku. V současnosti počet obyvatel lehce přesahuje 2 tisíce, v dobách největšího rozmachu zde však žilo bezmála 8 000 lidí. A právě tehdy se v Mikulášovicích usadil mladý Adolf Krause. V secesním domě naproti kostelu svatého Mikuláše provozoval několik let lékárnu a když se v roce 1913 pustil do přestavby domu, pamatoval i na svého koníčka – astronomii. V rohu budovy tak vznikla malá pozorovatelna s kopulí o průměru 3 m vybavená čočkovým dalekohledem na paralaktické montáži a hodinovým strojkem.
Pan Trojan, hvězdárna Mikulášovice Autor: Hvězdárna MikulášovicePan lékárník Adolf Krause se astronomii věnoval opravdu intenzivně. Byl členem Světové astronomické společnosti, spolupracoval s hvězdárnou v Berlíně, astronomickým institutem ve Švýcarsku, byl ve výboru děčínského Spolku pro šíření astronomických znalostí. Hvězdárna často hostila nejen členy astronomických institucí, ale i zájemce z řad veřejnosti. Po smrti pana Adolfa Krauseho v roce 1939 však vše skončilo, ačkoliv hvězdárna ještě částečně fungovala až do konce druhé světové války.
Lékárna byla v provozu až do 60. let minulého století. Po jejím definitivním zavření se však zařízení domu – starobylý nábytek, knihy, vybavení lékárny i hvězdárny – rozkradlo a zničilo. Dům začal chátrat a zdálo se, že snad jediná existující lékárna s hvězdárnou má navždy odzvoněno…
Manželé Procházkovi, hvězdárna Mikulášovice Autor: Hvězdárna MikulášoviceV roce 2012 se starostka Mikulášovic, paní Míla Trojanová, rozhodla jedinečnou lékárnu s hvězdárnou zachránit. Budovu město od původního majitele odkoupilo s úmyslem vybudovat v ní multikulturní centrum, několik bytových jednotek a znovu otevřít hvězdárnu. S tím posledním začala paní starostka téměř okamžitě. Zásadní roli na probuzení pozorovatelny k novému životu měli manželé Procházkovi – na podzim roku 2013 se přijeli na zbytky zařízení kopule podívat, pan Procházka poté navrhl chybějící či poškozené součástky montáže, které pak nechal vyrobit a do Mikulášovic přivezl. Další součástky nechal v rumburských strojírnách vyrobit manžel paní starostky, pan Jiří Trojan. Ten také vyčistil a opravil hodinový strojek, opravil mechanizmus pro otáčení kopule, vyštukoval a nabílil zdi kopule, nechal opravit okno i velice unikátní pojízdnou židli v pozorovatelně. Na opravenou montáž byl namontován nový čočkový dalekohled Celestron Omni 102 XLT. První světlo – sluneční – do něj dopadlo 23. února 2014, kdy projekční metodou v rámci „generální zkoušky“ byly pozorovány sluneční skvrny.
Hodinový strojek hvězdárny Mikulášovice Autor: Hvězdárna MikulášovicePro veřejnost byla hvězdárna znovu otevřena 4. dubna 2014. Od té doby se na hvězdárničce pozoruje téměř každý (alespoň trochu jasný) víkend. O tom, co se na hvězdárně bude dít, informují zájemce SMS zprávy, hvězdárna má také své facebookové stránky (Hvězdárna Mikulášovice).
V pátek 12. 9. čeká hvězdárnu a Mikulášovice velká sláva – oslava 100 let od prvního pozorování. Program je velice bohatý, zahrnuje přednášky, soutěže, fyzikální pokusy, pozorování (za jasného počasí) Slunce i nočního nebe a ohňostroj. Zajištěno je také občerstvení. Pokud tedy máte chuť se podívat na jednu z nejstarších hvězdáren v ČR a oslavit s námi kulatou stovku, jste srdečně zváni. Začínáme už v 16 hodin a slavit se bude do pozdních večerních hodin.
Je rodačka z malého města Varnsdorfu, kde absolvovala základní i střední školu. Po maturitě vystudovala strojní inženýrství v Liberci. Ačkoliv ji astronomie zajímala už od dětství, naplno se jí začala věnovat až v době, kdy jí odrostly její vlastní děti. Z vlastních zkušeností vyšla její snaha o popularizaci astronomie i v místech vzdálených od hvězdáren a planetárií, kde jsou astronomické akce vzácností a možnosti dětí zapojit se do nějaké astronomické činnosti velmi omezené. V současnosti se plně věnuje práci s dětmi a mládeží - vede Sekci pro děti a mládež České astronomické společnosti, spolupracuje s DDM Rumburk a Městskou knihovnou ve Varnsdorfu, kde pořádá přednášky pro veřejnost a pořady pro děti. Doufá, že jednou bude v krásném kraji pískovců Českého Švýcarska stát malá hvězdárna.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4