Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  17 milionů euro na podporu evropských inovací v detekčních a zobrazovacích technologiích

17 milionů euro na podporu evropských inovací v detekčních a zobrazovacích technologiích

Převratné technologie detekce a zobrazování
Autor: ESO

Iniciativa ATTRACT spojuje špičkové výzkumné laboratoře a experty ekonomického managementu s úmyslem vytvořit evropský inovační ekosystém, který pomůže urychlit vývoj převratných technologií a jejich uplatnění na trhu. Iniciativa, jejímž partnerem je i ESO, bude v oblasti detekce a zobrazování financovat 170 novátorských projektů s vysokým tržním potenciálem. Cílem je napomoci vzniku a rozvoji produktů, služeb, společností a pracovních míst v oblasti nových technologií detekce a zobrazování.

K nastartování převratných (disruptivních) inovací poskytne projekt ATTRACT 17 milionů Euro jako základní financování pro celkem 170 projektů, které budou v Evropě vyvíjet průlomové technologie detekce a zobrazování.

ESO staví a provozuje řadu nejpokročilejších pozemních astronomických dalekohledů na světě a její činnost proto závisí na využití moderních technologií detekce a zobrazování. Jako partner iniciativy ATTRACT bude ESO profitovat z pokroku ve vývoji nových převratných detektorů podporovaného tímto projektem.

Proces proměny nových vědeckých poznatků do podoby technologií, které umožňují převratnou inovaci, se často děje náhodou. ATTRACT se snaží vytvořit a rozvinout systematické a trvalé mechanismy umožňující tuto transformaci,“ říká Henry Chesbrough, autor pojmu 'open innovation' a speciální poradce projektu ATTRACT. „Oproti postupné inovaci, ke které dochází reakcí či adaptací na vzniklý problém, je průlomová inovace poháněna snahou předvídat vznikající a budoucí potřeby.“

Základní fond ATTRACT je určen výzkumníkům a podnikatelům z organizací v celé Evropě. Návrhy na projekty je možné již podávat a to do 31. října 2018. Jednotlivé projekty následně ohodnotí odborná komise, která úspěšné uchazeče vybere na základě jejich vědeckého přínosu, inovativnosti a potenciálního vlivu na společnost. Výsledky budou vyhlášeny začátkem roku 2019.

170 takto vybraných a finančně podpořených projektových týmů bude mít jeden rok na další rozvoj svých myšlenek. Během této fáze jim obchodní a inovační experti z konsorcia ATTRAC (Aalto University, EIRMA a ESADE Business School) pomohou najít způsob, jakým se jejich převratná technologie dá přeměnit do podoby průlomových inovací se silným tržním potenciálem.

Většina vědeckého pokroku, technických aplikací, komerčně hodnotných produktů a podniků orientovaných na nové společenské výzvy určitou měrou závisí na detekčních a zobrazovacích technologiích. Disruptivní inovace vzniklé pomocí ATTRACT podnítí změny, které budou mít reálný dopad na život lidí.

Příkladem budoucích aplikací pro společnost mohou být: přenosné skenery pro ambulantní léčbu, sensory pomáhající zrakově postiženým s orientací, sítě senzorů pro zefektivnění zemědělství při nižší spotřebě energie, lepší využití monitorování a analýzy rozsáhlých dat pro efektivnější práci továren, lepší formy online výuky nebo nové přesnější metody sledování klimatických změn.

Iniciativa ATTRACT je vedena laboratoří CERN (European Organization for Nuclear Research) a sdružuje organizace EMBL (European Molecular Biology Laboratory), ESO (European Southern Observatory), ESRF (European Synchrotron Radiation Facility), XFEL (European XFEL), ILL (Institut Laue-Langevin), Aalto University, EIRMA (European Industrial Research Management Association) a ESADE. Projekt je financován programem EU Horizont 2020 pro výzkum a inovace.

 

Další informace

ATTRACT je novátorská iniciativa, která spojuje evropské instituce základního výzkumu a průmyslové společnosti s cílem podílet se na vývoji příští generace detekčních a zobrazovacích technologií. Projekt je financován z programu Horizont 2020 Evropské unie. Cílem projektu je napomoci při obnově a proměně evropské ekonomiky a zlepšení života lidí vytvářením a rozvojem produktů, služeb, společností a pracovních míst. Více informací najdete na www.attract-eu.com.

Špičkové detekční a zobrazovací technologie tvoří páteř mnoha průmyslových sektorů, včetně informačních a komunikačních technologií, energetického průmyslu, leteckého průmyslu, medicíny, robotiky, kosmického výzkumu a dopravy. Tyto technologie představují trh v hodnotě přes 100 miliard euro (Frost & Sullivan Report, “Top Technologies in Sensors & Control”).

  • Trh se zobrazovacími technologiemi ve zdravotnictví a radiačními detektory má představuje hodnotu 21 miliard euro.
  • Satelitní snímkování (zobrazování pomocí satelitů) představuje trh v hodnotě 2 miliard euro a předpokládá se, že mezi roky 2018 a 2023 dále meziročně poroste o 14.2 %.
  • 'Open data' mohou vytvořit trh v hodnotě přes 2.7 bilionů euro.
  • Sektor informačních a komunikačních technologií představuje 4 % z celkového HDP Evropské unie a zahrnuje technologie, jako je pokročilá výroba, robotická ramena, dálkové sensory a optomechanické prvky.

Evropský výzkum už ve všech těchto oborech exceluje. Dostupnost fondů ATTRACT urychlí vývoj přelomových technologií a návratnost evropských investic do vědeckého výzkumu zainteresováním soukromých investorů. ATTRACT také vytvoří metody, kterými soukromé investice mohou podporovat vzniklé obchodní firmy, čímž se podpoří ekonomický růst v příštích letech.

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace v Evropě, která v současnosti provozuje nejproduktivnějších pozemní astronomické observatoře světa. ESO má 15 členských států: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a dvojici strategických partnerů – Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a dva přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem světa, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem zařízení APEX a revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko observatoře Paranal, na hoře Cerro Armazones, staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane „největším okem lidstva hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Soňa Ehlerová; překlad;Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika

Virginia Mercouri; Media Adviser; Science|Business; Tel.: + 32 489 095 044; Email: virginia.mercouri@sciencebusiness.net

Anna Alsina Bardagí; Research Impact Manager; ESADE Business School; Tel.: +34 690 957 506; Email: anna.alsina@esade.edu

Lars Lindberg Christensen; Head of the education and Public Outreach Department; European Southern Observatory; Tel.: +49 89 320 06 761; Mobil: +49 173 38 72 621; Email: lars@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1829



O autorovi

Štítky: Tisková zpráva ESO


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »