Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  20. / 1. radioastronomický seminář 22. října 2014

20. / 1. radioastronomický seminář 22. října 2014

Starý radar na Hvězdárně v Úpici Autor: Hvězdárna v Úpici
Starý radar na Hvězdárně v Úpici
Autor: Hvězdárna v Úpici
Hvězdárna v Úpici vás zve na seminář, který navazuje jednak na semináře pořádané úpickou hvězdárnou v letech 1969 až 1990, jednak na semináře a workshopy obnovené v roce 2012 nultým pokusným ročníkem. Letošní, tedy 20. ročník staré, či vlastně 1. ročník nové řady, je věnován památce průkopníku radioastronomického pozorování na úpické hvězdárně a jejímu prvnímu řediteli panu Vladimíru Mlejnkovi. Zároveň je připomínkou jeho nedožitých 95. narozenin (12. února 2015) a 15. výročí jeho odchodu na astronomickou věčnost (21. září 2014).

Program

10:00-10:45 Rádiové pozorování meteorů - síť Bolidozor 
            - část 1: metoda pozorování (Martin Kákona)
11:00-12:00 Rádiové pozorování meteorů - síť Bolidozor 
            - část 2: pozorovaná data a jejich interpretace (Martin Kákona)
12:00-14:00 Oběd a schůze rady AsHaP
14:00-14:45 Rádiové měření parametrů ionosféry (Jakub Kákona)
15:00-15:30 Kam spěje Bolidozor - plány do budoucna, technické požadavky 
            (Jakub Kákona, Martin Kákona, Ladislav Křivský)
15:45-16:45 Příspěvky účastníků, diskuze
17:00-18:00 Rádiová pozorovaní na úpické hvězdárně, prohlídka a názorné ukázky 
            (Ladislav  Křivský, Jan Klimeš, Jakub Kákona)
18:00-19:00 Večeře
19:00-..... Volný radioastronomický i neastronomický program

Vladimír Mlejnek Autor: Hvězdárna v Úpici
Vladimír Mlejnek
Autor: Hvězdárna v Úpici
Historie astronomického osudu Vladimíra Mlejnka a úpické hvězdárny vlastně začala již na počátku února roku 1952, na chodbě závodu TONAVA v Úpici. Předseda závodní rady tehdy oznámil tehdejšímu vedoucímu podnikové účtárny panu Vladimíru Mlejnkovi, že byl zvolen předsedou závodního klubu. Pan Mlejnek miloval astronomii a ihned využil této situace pro založení astronomického kroužku. A již 14. února se konala první schůzka astronomického kroužku pod patronací klubu.

Po počátečních potížích vznikla na konci roku 1953 na místě "U Lipek", kde se členové scházeli, první pozorovatelna – bouda s odsuvnou střechou. 22. srpna 1954 však přišla pohroma v podobě noční větrné smršti, která celou pozorovatelnu rozmetala po okolí. Nadšení však bylo veliké a tak již 17. července 1955 začala v Akci Z stavba hvězdárny zděné.
Okamžik jejího otevření nastal 8. listopadu 1959. V předvečer se konala krásná přednáška dr. Huberta Slouky "Až přistaneme na Měsíci". Mezitím hoši z kroužku ještě štěrbinou stěhovali do kopule velké pojízdné schody. V neděli, v 10 hodin a 30 minut, krajský inspektor pan Kvapil předal panu Mlejnkovi klíče. Ze staveniště se tak stala "Lidová hvězdárna v Úpici".

Pan Mlejnek se stal opravdovou duší tohoto nového astronomického zařízení. Po nocích strávených u dalekohledu při pozorování a fotografování oblohy ráno vstával a zařizoval "obyčejné" administrativní záležitosti chodu hvězdárny. Se svými spolupracovníky a díky kontaktům s předními českými astronomy z ostatních institucí zajistil její věhlas nejen na poli popularizace, ale i v odborném světě. Proslulým se stalo zejména pozorování Slunce jak vizuální, tak ve spektrální čáře H-alfa a na několika rádiových frekvencích. Byl též čestným členem České astronomické společnosti.

Své působení na hvězdárně ukončil odchodem do důchodu v roce 1986. Od té doby žil ve svém bydlišti ve Dvoře Králové, kde 21. září 1999 zemřel.

Důležité informace k organizaci semináře stahujte v doprovodném letáku.

Plakát ke stažení: jpg, pdf




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Radioseminář


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »