Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  23. ročník Astronomické olympiády zakončen vyhlášením v Sixtinské kapli

23. ročník Astronomické olympiády zakončen vyhlášením v Sixtinské kapli

Společná fotografie nejlepších řešitelů kategorií EF a GH a organizátorů Astronomické olympiády 2026
Autor: Tomáš Patsch

V pátek 22. května proběhlo v Praze na Štefánikově hvězdárně na Petříně a v Planetáriu Praha ve Stromovce ústřední kolo 23. ročníku Astronomické olympiády pro „nejmladší kategorie“ EF a GH. Celkem 47 nejlepších řešitelů krajských kol přijelo ze všech koutů Česka, aby poměřili své síly v náročném celorepublikovém finále.

Mladší kategorie GH, určená pro 6. a 7. ročníky základních škol (a ekvivalentní ročníky víceletých gymnázií), proběhla již po několikáté na Štefánikově hvězdárně. Účastníci soutěžili v několika kolech. Soutěž byla zahájena početní částí, při které finalisté zkoumali úhlové průměry planet nejen na pozemské obloze. Dále na řešitele čekaly úkoly na jednotlivých stanovištích rozmístěných po hvězdárně, které prověřily jejich všeobecný astronomický přehled, znalosti pozorovací techniky, znalosti objektů hvězdného nebe či schopnost pracovat s mapou. 

Stanoviště v hlavní kopuli Štefánikovy hvězdárny prověřilo u soutěžících mimo jiné i znalosti pozorovací techniky (Astronomická olympiáda 2026) Autor: Tomáš Prosecký
Stanoviště v hlavní kopuli Štefánikovy hvězdárny prověřilo u soutěžících mimo jiné i znalosti pozorovací techniky (Astronomická olympiáda 2026)
Autor: Tomáš Prosecký
Účastníci starší kategorie EF, určené pro 8. a 9. třídy základních škol (a ekvivalentní ročníky víceletých gymnázií), poměřili své znalosti ve Stromovce, v modernizovaném Planetáriu Praha, které je se svou LED kopulí absolutní světovou špičkou. Soutěžící opět museli prokázat všeobecný astronomický přehled, znalosti hvězdné oblohy a zejména pak své početní schopnosti, analyzovali let mise Artemis II, vlastnosti hvězdného systému WISPIT 2 a záření dopadající na Cubesat U2.

Po zaslouženém obědě a přestávce bylo pro soutěžící obou kategorií a jejich doprovody připraveno představení LED kopule planetária a promítání filmu Po stopách hvězd, po němž již následovalo tolik očekávané vyhlášení výsledků.

Vítězové kategorie EF 
1. Viktorie Snášelová (Masarykovo gymnázium, Plzeň)
2. Amelie Zemanová (Gymnázium Christiana Dopplera, Praha)
3. Lukáš Závodný (Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Břeclav)

Vítězové kategorie GH
1. Matěj Půbal (PORG – gymnázium a základní škola, o. p. s., Praha)
2. Matyáš Tichý (Základní škola Vela s.r.o., Praha)
3. Jan Rumánek (Gymnázium Jana Keplera, Praha)

Finalisté kategorie GH během výpočetní části ústředního kola (2026) Autor: Tomáš Prosecký
Finalisté kategorie GH během výpočetní části ústředního kola (2026)
Autor: Tomáš Prosecký
Kromě nových vědomostí a zážitků byli účastníci odměněni diplomy a cenami, pro vítěze byli připraveny astronomické dalekohledy od společnosti Supra Optika s.r.o. Několik nejlepších řešitelů kategorie EF bude navíc pozváno na Workshop v astronomii a astrofyzice pro nadané žáky, kde budou mít šanci utkat se o místo v reprezentaci na Mezinárodní olympiádu v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA jr.), která se bude tento rok konat v listopadu v Thajsku.

O Astronomické olympiádě

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Česká astronomická společnost za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které pro konání ústředních kol poskytlo částku 296 640 Kč, rozhodnutí č. 0009/8/SOU_B/2026. Ve školním roce 2025/26 probíhá již její 23. ročník. Finále kategorií EF a GH předcházelo o týden dříve finále kategorie CD a březnové finále kategorie AB pro nejstarší studenty středních škol.

Více informací o Astronomické olympiádě a její historii, výsledkovou listinu, zadání a vzorová řešení úloh finále naleznete na olympiada.astro.cz.

Partneři finále
Hlavním partnerem letošního finále kategorií GH a EF je pražské Planetum.

Poděkování
Autory úloh finále byli RNDr. Václav Pavlík, Ph.D., Jakub Vošmera, MMath., Ph.D., Bc. Radka Křížová, RNDr. Petra Hyklová, RNDr. Tomáš Franc, Ph.D., Ing. Rudolf Mentzl, David Němec, Tomáš Patsch a Ing. Vojtěch Barták. Zadání recenzovali RNDr. Tomáš Prosecký, Mgr. Jan Veselý a PhDr. Ing. Ota Kéhar, Ph.D.

Jakožto organizátoři a porotci se na finále podíleli Mgr. Lenka Soumarová, RNDr. Tomáš Prosecký, RNDr. Tomáš Franc, Ph.D., Bc. Radka Křížová, RNDr. Petra Hyklová, Tomáš Patsch, Mgr. Jan Veselý, Iveta Lamberská, Martin Tylšar, Mgr. Magdaléna Hrnková, Mgr. Stanislav Poddaný, Ing. Vojtěch Barták, Petra Horká a Filip Bobal.

Kontakty a další informace

RNDr. Tomáš Prosecký
Vedoucí Štefánikovy hvězdárny, předseda ústřední komise Astronomické olympiády
Email: prosecky@planetum.cz




Štítky: Astronomická olympiáda


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »