Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astrograf Jindřicha Zemana na Hvězdárně v Úpici

Astrograf Jindřicha Zemana na Hvězdárně v Úpici

Jindřich Zeman seřizuje astrograf. Autor: Archiv Hvězdárny v Úpici
Jindřich Zeman seřizuje astrograf.
Autor: Archiv Hvězdárny v Úpici
Hvězdárna v Úpici se může pochlubit několika historickými dalekohledy. Jedním z nich je astrograf Jindřicha Zemana. Je to právě ten astrograf, s nímž ve třicátých až padesátých letech minulého století fotografoval ony krásné snímky noční oblohy, zdobící nejen stránky tehdejšího časopisu České astronomické společnosti Říše hvězd, ale i pracovny a sály mnoha hvězdáren.

Astrograf sestává z fotokomory s objektivem Zeiss Triplet 1:4,8 s ohniskovou délkou 500 mm a pointérem Goerz s průměrem 60 mm a ohniskem 900 mm. Fotokomora je osazena kazetovou částí na formát 13x18 cm.

Astrograf Jindřicha Zemana, ještě bez hodinového stroje. Autor: Archiv Hvězdárny v Úpici
Astrograf Jindřicha Zemana, ještě bez hodinového stroje.
Autor: Archiv Hvězdárny v Úpici
Montáž je německého typu, pohon zajišťuje pérový hodinový strojek s wattovým odstředivým regulátorem. Tomu však nebylo vždy. Jak dokládají historické fotografie, původně bylo otáčení zajišťováno stálým otáčením kličky. Vzhledem k délce expozic několik hodin to byl jistě výkon úctyhodný.

Dalekohled byl od pana Zemana v polovině 60. let minulého století zakoupen pro úpickou hvězdárnu jejím prvním ředitelem panem Vladimírem Mlejnkem. Pan Jindřich Zeman byl velkým příznivcem úpické hvězdárny a přítelem pana Mlejnka. Ve svých dopisek několikrát zdůrazňuje uspokojení s umístěním svého věrného druha, jak svůj astrograf jmenoval, na úpické hvězdárně.

Orion, 21.11.1933, expozice 5 hod 40 min bez hodinového stroje, Zeiss Triplet 1:4.8, f=50 cm. Autor: J. Zeman
Orion, 21.11.1933, expozice 5 hod 40 min bez hodinového stroje, Zeiss Triplet 1:4.8, f=50 cm.
Autor: J. Zeman
Zde přístroj pracoval do poloviny 80. let minulého století, kdy byl ze svého stanoviště demontován a uklizen do beden. V prvních letech 21. století byl vyčištěn a znovu natřen. K jeho sestavení se však již nepřistoupilo. K tomu došlo až během července a srpna tohoto roku, kdy byl díky drobným přestavbám na úpické hvězdárně vytvořen "historický koutek". Zde je nyní plně funkční dalekohled umístěn, spolu s krátkým popisem a několika originálními fotografiemi, které astrografem vlastnoručně pořídil a následně vyzvětšoval pan Zeman.

Jindřich Zeman (1894-1978) byl amatérský astronom z Hradce Králové, kde pracoval jako bankovní úředník. Zabýval se pozorováním Slunce a meteorických rojů, ovšem hlavně byl vynikajícím a vytrvalým astrofotografem, který se vždy rád podělil o své zkušenosti. Byl také neúnavným brusičem zrcadel, stavitelem montáží, astrografů a dalekohledů.

Jindřich Zeman při otevření Hvězdárny v Úpici. Autor: Archiv Hvězdárny v Úpici
Jindřich Zeman při otevření Hvězdárny v Úpici.
Autor: Archiv Hvězdárny v Úpici
Jindřich Zeman byl členem České astronomické společnosti, která mu v roce 1942 udělila prestižní Cenu Františka Nušla. V roce 2002 byla po Jindřichu Zemanovi pojmenována planetka hlavního pásu "33528 Jinzeman". Ta byla objevena 17. dubna 1999 na observatoři v Ondřejově, má oběžnou dobu 3,5712 roků a od Slunce obíhá ve vzdálenosti 20,1 až 2,65 AU.

Na závěr si dovolíme jednu prosbu čtenářům. Pokud máte nějaké informace, příběhy či fotografie, nebo, třeba nějakou originální fotografickou desku Jindřichem Zemanem pořízenou, případně cokoliv, co se k osobě pana Zemana či astrografu byť i vzdáleně vztahuje, ozvěte se prosím autorovi článku (belik@obsupice.cz). Předem děkujeme.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAS, Hvězdárna , Astrofotografie 


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »