Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  ASTROLÉTO NA KLETI aneb Planetky na dosah ruky

ASTROLÉTO NA KLETI aneb Planetky na dosah ruky

Observatoř na Kleti Autor: Archiv
Observatoř na Kleti
Autor: Archiv
Jako každý rok otevírá Hvězdárna na Kleti své dveře letním poutníkům a zve na prohlídky, které v červenci a srpnu 2014 probíhají od úterý do neděle. Začátek vždy v 10:30, 11:30, 12:30, 13:30, 14:30 a 15:30 hodin. Letošní novinkou je vystavený unikátní 60kilogramový meteorit – kdo by se nechtěl dotknout posla z vesmíru?

Tisková zpráva Hvězdárny a planetária České Budějovice s pobočkou na Kleti ze dne 6. července 2014

Kleť, nejvyšší hora Blanského lesa, již od pradávna přitahuje poutníky díky svému jedinečnému rozhledu. A protože je to místo s vynikajícími klimatickými podmínkami, byla zde vybudována pozorovatelna. Hvězdárna na Kleti je ve vědeckém světě proslulá objevy a výzkumem blízkozemních planetek a komet.

Během prohlídky se návštěvník dozví více o práci jihočeských astronomů, o planetkách objevených na Kleti a jejich mezinárodně proslulých pojmenováních, o nebezpečenstvích, která mohou blízkozemní planetky způsobit, prohlédne si výstavu fotografií planetek, komet a dalších objektů sluneční soustavy. Navíc je letos vystaven jedinečný 60kilogramový meteorit. Za jasného počasí je možné pozorovat Slunce a sluneční skvrny, a to největším čočkovým dalekohledem v České republice o průměru 30 cm.

Muonionalusta – tak se nazývá nový přírůstek na výstavě v kleťské kopuli. Jedná se o železný meteorit, který zapůjčil český cestovatel a sběratel Jiří Šimek. Ten jej nalezl ve Švédsku pod povrchem země. Tento meteorit je pozůstatkem jednoho z největších pádů meteoritů, který se udál před necelým milionem let.

Kleťští astronomové se věnují výzkumu planetek a komet od 70. let. První planetka byla objevena v roce 1978 a nese jméno Kleť. Následovaly stovky dalších objevů. Z toho 1010 planetek bylo objeveno na Observatoři Kleť, což řadí tuto pozorovatelnu celosvětově mezi dvacet nejúspěšnějších observatoří. Jméno planetky navrhuje objevitel. Nechává se inspirovat domovem, osobnostmi či pohádkovými a filmovými postavami. A tak se ve sluneční soustavě pohybují například Jižní Čechy, České Budějovice, Malše, Cílek, Zdeněkmiler, ale i Asterix, James Bond či planetka Vepřoknedlozelo.

Hvězdárna Kleť je nejvýše položenou hvězdárnou v Čechách. Začala se budovat v roce 1957 pár metrů pod samotným vrcholem hory. V roce 1973 byla dokončena druhá kopule, které se domácky přezdívá Koperníkovka a kde probíhají exkurze. Hvězdárna Kleť je pobočkou Hvězdárny a planetária České Budějovice. Zřizovatelem je Jihočeský kraj.

Aktuální informace na www.hvezdarnaCB.cz.

Observatoř Kleť
tel. 380 711 242 nebo 380 123 327 (VOIP)
Vedoucí observatoře Miloš Tichý
603 913 985

Hvězdárna a planetárium Č. Budějovice
Ředitelka Ing. Jana Tichá
386 352 239




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »