Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronauté Krteček a Andrew Feustel zvou na Týden vědy a techniky

Astronauté Krteček a Andrew Feustel zvou na Týden vědy a techniky

Andrew Feustel a Krtek.
Autor: NASA.

Na letošní Týden vědy a techniky zvou i dva renomovaní astronauté, český Krteček a americký Andrew Feustel (s českými předky). Vychutnat jejich přítomnost si budete moci prostřednictvím výstavy "Do kosmu s Krtkem", která bude k vidění každý den od 1. do 11. listopadu mezi 10. a 18. hodinou v budově Akademie věd na Národní 3 v Praze.

Výstava připomene letošní výročí pěti let od letu Krtka astronauta do vesmíru. Krteček v květnu roku 2011 letěl společně s americkým astronautem Andrewem Feustelem v raketoplánu Endeavour k Mezinárodní vesmírné stanici. K letu ho vybrala manželka astronauta Indira Feustelová,, která má ke krtečkovi vztah z dětských let díky svým českým kořenům. Právě Krtek astronaut, kterého z vesmíru nazpět přivezl Andrew Feustel, bude hlavním exponátem výstavy. Součástí expozice budou také fotografie ze života na oběžné dráze. Návštěvníci si ale též budou moci prohlédnout izolační hmotu z raketoplánu nebo zlatou folii , která chrání přístroje na družicích. Fotokoutek se záběrem vesmíru navíc umožní selfie snímky s hlavním hrdinou, Krtkem astronautem.

Sympaťák Feustel

Andrew to letos na festival bohužel nestihne, má spoustu práce s dalším letem do Vesmíru, kam se podívá už v roce 2018, každopádně na festivalu bude přítomen jeho "kolega" - zmíněný Krteček, který jej doprovázel na jeho poslední misi.  Výstava Do kosmu s krtkem se uskuteční od 1. do 11. listopadu. Mimochodem Indira Feustel má české kořeny, proto letěl do vesmíru právě Krteček a proto v pozvánce zaznívá i čeština:

Pětačtyřicetiletý geofyzik a geolog dr. Andrew Jay „Drew“ Feustel je dnes jedním z nejzkušenějších v americkém hvězdném týmu NASA. Na oběžnou dráhu kolem Země se podíval již dvakrát. Nejprve v roce 2009 v raketoplánu Atlantis při misi STS-125, kdy se osobně podílel během tří výstupů do volného kosmu na údržbě a opravě známého Hubbleova kosmického dalekohledu.

Přednášky vědeckých pracovníků v rámci Týdne vědy a techniky

  • 1. listopadu 2016 od 9 hodin; Úsvit trpasličích planet: Pluto a Ceres
    Mgr. Petr Scheirich, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR
    V březnu 2015 přiletěla sonda Dawn (Úsvit) k trpasličí planetě Ceres, o níž se předpokládá, že je z velké části tvořena vodním ledem. Byla to první návštěva trpasličí planety v historii. O čtyři měsíce později proletěla jiná sonda, New Horizons, okolo trpasličí planety Pluto. Co jsme se o těchto dvou ledových tělesech, které pamatují doby před 4,5 miliardami let, kdy vznikala naše Sluneční soustava, zatím dozvěděli? Zcela jistě něco fascinujícího. Další informace a místo konání.
  • 1. listopadu 2016 od 11 hodin; Solarografie: nová fotografická technika ve službě astronomii
    Mgr. Maciej Zapiór, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR
    Solarografie – fotografická technika vynalezená v roce 2000 Diegem Lopezem Calvinem, Pawlem Kulou a Slawomirem Decykem umožňuje, jako jediná technika, zachycení drah Slunce na obzoru během extrémně dlouhých expozičních dob. Expoziční doby můžou dosáhnout půl roku i více. Technika ta, které všechny mozností nejsou ještě stále objevený, může být používaná kýmkoli. Vlastnoručně pripravené solarografické kamery (z každodeních objektů, třeba hliníkových plechovek), můzou být instalované v libovolných místech a tak umožňuji záznam např. míst východu Slunce, počasí, a taky lidské ativity. Další informace a místo konání.
  • 2. listopadu 2016 od 10 hodin; O rotacích a podvojnosti planetek
    Mgr. Petr Scheirich, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR
    Pozemními dalekohledy vidíme planetky - pozůstatky po formování Sluneční soustavy - jako pouhé body na obloze. Informace o nich se dozvídáme mimo jiné i z fotometrie - měření množství světla, které k nám odrážejí. Posledních několik desetiletí nám umožnilo z tohoto měření odvodit o planetkách a fyzikálních procesech, které je ovlivňují, řadu pozoruhodných faktů: planetky nejsou pevné bloky, ale jsou tvořeny "hromadou balvanů a prachu". Planetky se roztáčejí, až se odstředivou silou rozpadnou na dvě a někdy i na více těles. Jak jsme se toto dozvěděli z pouhého měření množství světla? Další informace a místo konání.
  • 9. listopadu 2016 od 11 hodin; Pozor, padající kamení!
    Mgr. Petr Scheirich, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR
    Kde se berou blízkozemní planetky a jaké nebezpečí nám od nich hrozí? Jak se objevují a jak se počítají jejich dráhy? Jaká je pravděpodobnost srážky Země s takovým nebezpečným tělesem a co by to pro život na Zemi i Zemi samotnou znamenalo? Jak se jim můžeme bránit? Další informace a místo konání.
  • 10. listopadu 2016 od 15 hodin; Černé díry v éře rentgenové astronomie a prvních detekcí gravitačních vln
    RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR
    Černé díry vznikají, když se hmota zcela zhroutí vlastní tíhou. Je velmi těžké je objevit, protože z nich nemůže uniknout nic ani světlo. O jejich výskytu se tak můžeme dozvědět díky pozorování hmoty, která na ně dopadá. Zcela nově nám také umožňuje objevovat dosud nepoznané černé díry i měření gravitačních vln. Právě o různých možnostech objevování černých děr bude pojednávat tato přednáška. Je existence černých děr zcela prokázaná, jaké jsou a kde se ve vesmíru nacházejí? V závěru přednášky také nastíním, jaké odpovědi mohou přinést plánované velké mise Evropské kosmické agentury ESA, Athena (rentgenová mise) a Lisa (gravitační vlny), na jejichž přípravě se čeští vědci aktivně podílejí. Další informace a místo konání.

Dny otevřených dveří na pražském Spořilově

Pražské pracoviště AsÚ AV ČR na Spořilově. Autor: Pavel Suchan
Pražské pracoviště AsÚ AV ČR na Spořilově.
Autor: Pavel Suchan
V rámci Týdne vědy a techniky proběhnou na pražském pracovišti Astronomického ústavu ve Spořilově Dny otevřených dveří, a to v pátek a sobotu 11. a 12. listopadu. Těšit se můžete na vstutku bohatý program, během něhož si budete moci poslechnout zajímavé přednášky vědeckých pracovníků ústavu. A to konkrétně následující:

Pátek 11. listopadu 2016

  • 16:30 prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. - Galaxie a planetární soustavy v Praze a Ondřejově aneb představení oddělení galaxií a planetárních systémů

  • 17:00 RNDr. Bruno Jungwiert, Ph.D. - Proměny klasifikace galaxií

  • 18:30 Mgr. František Dinnbier - Jak hvězdy rozbíjí molekulová oblaka

  • 19:30 Mgr. Michal Bursa, Ph.D. - Proč je tak složité najít "teorii všeho"?

Sobota 12. listopadu 2016

  • 10:30 prof. Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc.  - Co gravitační a další data prozrazují o tom, co je našim zrakům ukryto pod ledem Antarktidy

  • 12:00 RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D. - Černé díry v éře rentgenové astronomie a prvních detekcí gravitačních vln

Kontakt a další informace

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Email: suchan@astro.cz
Tel: 226 258 411, 737 322 815

Datum a doba konání:
11. listopadu 2016, 16 – 22 hodin
12. listopadu 2016, 10 – 14 hodin
+ pro školy navíc 11. listopadu 2016, 9:30 – 13 hodin

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Vědecká oddělení Astronomického ústavu AV ČR
[2] Astronomický ústav: Představujeme se
[3] Video: Dny otevřených dveří na pražském Spořilově
[4] Týden vědy a techniky 2016
[5] Nepropásněte Dny otevřených dveří Astronomického ústavu na pražském Spořilově

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Astronomický ústav AV ČR, Týden vědy a techniky


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »