Astronomická olympiáda 2005/2006 - 3. ročník skončí pražským finále 9.června
V pátek 9. června 2006 se v reprezentačních prostorách Akademie věd v Praze uskuteční finále 3. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky osmých a devátých tříd a studenty ekvivalentních tříd gymnázií.
24 finalistů z celé České republiky, ale také jeden ze Slovenska, se sjede do Prahy, aby dopoledne absolvovali úlohy finále. Odpoledne je pak čeká přednáška Doc. RNDr. Zdeňka Mikuláška, CSc. z Masarykovy univerzity v Brně "Zaostřeno na Slunce". Z rukou RNDr. Jiřího Grygara, CSc. jako čestného předsedy České astronomické společnosti obdrží finalisté diplomy a řadu odměn. První tři si odvezou dalekohledy - pro třetí místo je připraven kvalitní triedr, pro druhé a první místo astronomické dalekohledy značky Celestron. Tyto ceny poskytla firma Supra Praha, s.r.o. (www.celestron.cz). Všichni finalisté obdrží knihy od Nakladatelství Akademie věd ČR Academia (www.academia.cz). Letošního celostátního finále se zúčastní ředitelka odboru pro mládež MŠMT Ing. Eva Bartoňová.
V sobotu pokračuje finále Astronomické olympiády exkurzí na observatoř Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Finalisté Astronomické olympiády se budou moci podívat na odborná pracoviště včetně kopule s největším dalekohledem u nás o průměru zrcadla 2 m a ptát se vědeckých pracovníků a pozorovatelů, kteří výzkum vesmíru vykonávají.
Astronomická olympiáda je v průběhu školního roku rozdělena do tří kol. První kolo probíhá na školách. Z něho pak postupují ti, kteří byli alespoň částečně úspěšní. V druhém kole, které je korespondenční, už musely děti více zabrat včetně provedení praktických pozorování pod oblohou či návštěvy blízké hvězdárny.
Exkurze 2005
Letošního, již třetího, ročníku se v jeho prvním kole zúčastnilo 3978 prací z celkem 294 škol a institucí. Do druhého (korespondenčního) kola postoupilo 1617 dětí, ze kterých 24 nejlepších dorazí na pražské finále. Nemalé časové i finanční náklady, které Česká astronomická společnost na Astronomickou olympiádu vydává, jsou velmi dobře vynaloženy - podpora dětí se zájmem o astronomii, vědu, souvislosti a s chutí a ochotou udělat něco navíc než co jim škola nezbytně předpisuje, je vynikající investice. Na Astronomické olympiádě spolupracuje řada hvězdáren a planetárií v České republice v podobě konzultací. Ceny pro finalisty poskytly Hvězdárna v Karlových Varech, Hvězdárna ve Valašském Meziřící, Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, Hvězdárna a planetárium J. Palisy v Ostravě, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně, Hvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích s pobočkou na Kleti, Hvězdárna v Úpici, Hvězdárna a planetárium Plzeň, Hvězdárna Vsetín a Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích. Ceny také poskytlo pražské Kartografické vydavatelství Žaket (www.zaket.cz). Partnerem doprovodného programu je Astronomický ústav AV ČR a Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy.
Finále Astronomické olympiády je přístupno pouze pozvaným. Novinářům budou umožněny rozhovory s finalisty. V příloze je podrobný program finále. Více o jednotlivých kolech Astronomické olympiády i o minulých ročnících na http://olympiada.astro.cz. Zde také najdete např. seznam letošních finalistů včetně jejich školy a města, odkud jsou.
Program 3. kola Astronomické olympiády - Finále
Místo konání: Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1 (naproti Národnímu divadlu) - 2. patro, místnost 206
Pátek 9. června 2006
9.00-10.00
Registrace finalistů
10.00-10.30
Zahájení finále
10.30-11.45
Finále Astronomické olympiády
11.45-12.00
Závěr finále
12.00-14.30
Přestávka na oběd a na prohlídku centra Prahy
14.30-15.45
Přednáška Doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. - Zaostřeno na Slunce
16.00-17.00
Vyhlášení výsledků, slavnostní předání cen - RNDr. Jiří Grygar, CSc.
18.00-19.00
Exkurze na Štefánikovu hvězdárnu na Petříně
Sobota 10. června 2006
9.15 cca15.00
exkurze a setkání s astronomy observatoře Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově (sraz v 9:15 v prostoru staré hvězdárny uprostřed areálu)
Exkurze na toto vědecké pracoviště je pro finalisty AO a jejich doprovod zdarma. To však není největší výhoda exkurze. Kromě standardní prohlídky hvězdárny včetně prohlídky největšího dalekohledu v ČR finalisté navštíví specializovaná pracoviště a bude možno si prohlédnout jejich přístroje. Také se s nimi sejdou vědečtí pracovníci observatoře, kteří reálně vědecký výzkum vykonávají. Navštíví tak např. Sluneční oddělení (bude-li jasno, bude možné pozorovat Slunce, jinak ukázka alespoň ze záznamu), Oddělení meziplanetární hmoty a jeho bolidové kamery a také robotizovaný dalekohled BART skupiny astrofyziky vysokých energií.
Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
