Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomická olympiáda 2022-2023: Jarní opavské finále

Astronomická olympiáda 2022-2023: Jarní opavské finále

Finále Astronomické olympiády 2022-2023 v kategorii AB na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě

Letošní ročník Astronomické olympiády v kategorii AB již zná své vítěze. Ve dnech 22. až 24. března 2023 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo Astronomické olympiády v kategorii AB. Ve finále zvítězil Tomáš Patsch ze Slovanského gymnázia v Olomouci, který tuto kategorii vyhrál také vloni. Prvních pět nejlepších bude v srpnu letošního roku reprezentovat Českou republiku na 16. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v polských Katovicích.

V rámci doprovodného programu čekala studenty návštěva u nového dalekohledu Ústavu fyziky (WHOO! – White Hole Observatory Opava), projekce dvou pořadů v Unisféře a společná večeře v rekonstruovaných místnostech Uni Space určených k popularizaci vědy na rektorátu Slezské univerzity.

Vítězové finále

V pátek odpoledne proběhlo za přítomnosti zástupce ředitele Fyzikálního ústavu doc. RNDr. Jiřího Kováře, Ph.D. slavnostní vyhlášení výsledků. Všichni finalisté obdrželi diplomy a tašky s drobnými dárky. Nejúspěšnější pak také věcné ceny. Na prvních třech příčkách se umístili:

  1. Tomáš Patsch, Slovanské gymnázium Olomouc
  2. David Bálek, Gymnázium Příbram
  3. Matouš Mišta, Gymnázium Olomouc-Hejčín

Finále Astronomické olympiády 2022-2023 v kategorii AB na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě
Finále Astronomické olympiády 2022-2023 v kategorii AB na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě
Z kategorie AB se vybírají členové reprezentace České republiky na Mezinárodní olympiádu v astronomii a astrofyzice (IOAA). Pět nejlepších finalistů bude reprezentovat Českou republiku na 16. IOAA v Polsku. Český tým se účastní pravidelně od roku 2010 a dosud přivezl 26 medailí, z toho 6 zlatých.

O Astronomické olympiádě

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Česká astronomická společnost a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2022/23 probíhá její 20. ročník. V květnu budou následovat ústřední kola zbývajících tří kategorií − CD, EF a GH. Kategorie CD bude mít své ústřední kolo opět na Slezské univerzitě v Opavě.

Více informací o Astronomické olympiádě a její historii, výsledkovou listinu, zadání a vzorová řešení úloh finále naleznete na olympiada.astro.cz.

Finále Astronomické olympiády 2022-2023 v kategorii AB na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě
Finále Astronomické olympiády 2022-2023 v kategorii AB na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě

Poděkování

Ústřední kolo kategorie AB by se neobešlo bez pečlivého organizačního zajištění týmem Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě pod vedením Dr. Tomáše Gráfa. Přípravu a hladký průběh finále dále organizačně zabezpečili Bc. Lucie Dospivová, paní Lenka Polášková, Mgr. Viky Kurečků a Dr. Martin Blaschke.

Úlohy finále připravili Dr. Jakub Vošmera, Radomír Mielec, David Kománek, Mgr. Lukáš Supik, Mgr. Pavel Kůs, Jindřich Jelínek, Jiří Kohl a Marco Souza de Joode. Zadání recenzovali Dr. David Břeň a doc. Michal Švanda. Porotci finále byli Dr. Jakub Vošmera, Radka Křížová, Dr. Martin Blaschke, David Kománek, Radomír Mielec, Martin Kos a Dr. Tomáš Gráf.

Partneři finále

Hlavním partnerem finále je Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Kontakty a další informace

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Proděkan pro strategie a rozvoj, Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě, Fyzikální ústav v Opavě
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz
Tel.: 734 268 124

Jakub Vošmera, MMath., Ph.D.
člen Ústřední komise Astronomické olympiády
Email: vosmera@astro.cz
Tel.: 731 509 424




O autorovi

Tomáš Gráf

Tomáš Gráf

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (* 1964, Těškovice, ČR) je český astronom, popularizátor astronomie a vysokoškolský pedagog. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a tamtéž získal Ph.D. v oboru teoretická fyzika a astrofyzika.

V období od roku 1988 do roku 2015 pracoval v Planetáriu Ostrava (VŠB – Technická univerzita), v letech 1992 až 2014 jako vedoucí této instituce.

Mimo jiné je autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Podílel se na vzniku 12 pilotních dílů seriálu "Hlubinami vesmíru" (TV Noe) a pro ČRo Ostrava připravuje od roku 2005 každý týden „Astronomické okénko“.

V rámci ČAS se dlouhodobě věnuje organizaci Astronomické olympiády. V roce 2007 inicioval její rozšíření o středoškolské kategorie, od roku 2010 je členem Ústřední komise této prestižní soutěže a více než desetkrát vedl český tým na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA).

Od roku 2015 působí na Slezské univerzitě v Opavě, kde vyučuje předměty Proseminář z astronomie, Základy astronomie a astrofyziky, Praktická astronomie a několik předmětů z oblasti komunikace vědy pro studenty studijních programů Multimediální techniky (zde je i garantem studijního programu) a Astrofyzika. Má na starosti observatoř WHOO! a digitální sférickou projekci Unisféra. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě zároveň zastává od roku 2017 funkci proděkana pro strategie a rozvoj.

Štítky: Astronomická olympiáda


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »