Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomicko-kosmonautický tábor podruhé

Astronomicko-kosmonautický tábor podruhé

Hromada kamení...
Hromada kamení...
Ve dnech, kdy jinde řádily přívalové deště a nejeden potok se vylil ze břehů, se sjelo 25 dětí a 5 vedoucích do Říček v Orlických horách na druhý ročník A-K tábora. A zatímco jinde bojovali s vodou a blátem, my si užívali relativně slušného počasí. To vydrželo až do posledního dne - v pondělí pozdě odpoledne nás od lesa vyhnala bouřka a další program už se konal jen v klubovně. V úterý ráno jsme odjížděli a stejně jako při příjezdu nás provázel déšť.

Jaký byl letošní A-K tábor? Především byl rozdíl v dětech. Letos jsme měli více těch, které se skutečně o astronomii a kosmonautiku zajímají a jen několik výjimek se na A-K přihlásilo z nějakého jiného důvodu. Bylo to vidět a hlavně slyšet při pozorování , ani jednou jsme letos nezaslechli otázku "A kde je ta Labuť?", loni tak častou.

Stavba slunečních hodin
Stavba slunečních hodin
Hned druhý den po příjezdu jsme opět postavili sluneční hodiny. Tentokrát jsme je rovnou "nastavili" na letní čas, porovnali čas na hodinkách s tím, jaký ukazovaly a podle GPS souřadnic pak zhodnotili naše dílo. Nebylo právě nejpřesnější, ale s našimi primitivními pomůckami se lepšího výsledku ani dosáhnout nedalo. Mnohem hůř dopadla naše snaha postavit si Foucaltovo kyvadlo. Proti nám stály nejen pomůcky, ale i stálý mírný vítr, takže naše kyvadlo místo kmitání kreslilo ve vzduchu elipsy. Snad za rok…

V centru bojovky...
V centru bojovky...
Přestože jsme některé základní informace z loňska zopakovali, snažili jsme se je podat trochu jinou formou a více zapojit děti - téměř polovina z nich totéž slyšela už před rokem. Navíc jsme přidali několik "horkých" témat - exoplanety, život ve vesmíru, Zbyškovu fotoreportáž ze startu raketoplánu STS 131 a z jeho návštěvy Kennedyho vesmírného centra. Hry k tematickým blokům i ty obyčejné, táborové, byly však zcela nové a byla jich velká hromada.

K pozorování jsme se dostali celkem 7x. Hned první večer jsme děti seznámili s oblohou, ukázali jim jak se na obloze orientovat podle Velké medvědice, Malého medvěda, Polárky a letního trojúhelníku. Protože jsme na louku vedle penzionu přenesli i několik dalekohledů, mohly se děti podívat také na několik prvních nehvězdných objektů. Příliš jsme je však nezatěžovali a asi po hodině jsme pozorování ukončili.

Vyznáte se v mapách?
Vyznáte se v mapách?
Druhé pozorování bylo nesrovnatelně delší. Děti jsme rozdělili do čtveřic k jednotlivým dalekohledům, rozdali jsme mapy, zadali několik úkolů a pak už jen radili a pomáhali. Chvilku po půlnoci jsme pozorování oficiálně ukončili, většina dětí odešla spát do chaty, několik jedinců pozorovalo ještě další hodinu a ti nejodvážnější si dokonce na noc ustlali pod hvězdami.

Další den jsme pozorovali a zakreslovali krásnou skupinku slunečních skvrn a těšili se, jak budeme postupně sledovat jejich vývoj. Marně. Slunce po několik dalších dnů z oblaků vykukovalo nepravidelně a vždy v době, kdy jsme podnikali něco jiného.

Následující větší pozorování jsme kvůli oblačnosti podnikli až v době maxima Perseid, v pátek 13. srpna. Byl to takový malý zázrak. Ještě zvečera bylo nebe jednolitý pás vysoké oblačnosti. Vyjasnilo se jako na objednávku v půl jedné, v jednu už jsme leželi na louce a v půl třetí, kdy ti nejpečlivější pozorovatelé měli na kontě téměř 100 meteorů (a všichni jeden pěkný bolid), se zase nebeská opona zatáhla a my, celkem spokojení, odešli spát.

Poslední noční pozorování bylo jen pro dobrovolníky. Po výletě, kdy děti měly v nohách dobrých 25 kilometrů a od mokré trávy promáčené boty, se večer vyjasnilo a nebe volalo po dalekohledech. Většina dětí byla ráda, že je v posteli. Ti, co přemohli únavu, však nelitovali. Během necelých dvou hodin viděli Jupiter a přibližně 18 objektů Messierova katalogu.

Měsíc jsme pozorovali 2x, jednou na podvečerním modravém nebi, podruhé o dva dny později těsně po soumraku. Jeho poměrně velká fáze neumožňovala v tak velkém počtu dětí kreslení a tak jsme se spokojili jen s pohledem do okulárů při různých zvětšeních.

Přípravy na odpálení...
Přípravy na odpálení...
Největší atrakcí bylo vypouštění raket vlastní konstrukce. Konstrukčním materiálem byl papír, izolepa a petlahve, pohonem stlačený vzduch. Start jsme museli kvůli silnému větru o dva dny odložit, ale nakonec se počasí umoudřilo a my mohli "na rampu". Rakety létaly až neuvěřitelně vysoko a tak z plánované "raketové hodinky" nakonec byly - k všeobecné spokojenosti - hodinky tři.

Za necelých deset dní jsme toho stihli opravdu požehnaně. Program plynul bez nejmenšího zádrhele a tak se nám zdálo, že ještě nikdy čas neutíkal tak zběsile. Domů se chtělo málokomu, ale protože naděje na brzké setkání je velká, zvládli jsme i loučení. Těšíme se na další akce a za rok na ještě povedenější tábor.




O autorovi

Věra Bartáková

Je rodačka z malého města Varnsdorfu, kde absolvovala základní i střední školu. Po maturitě vystudovala strojní inženýrství v Liberci. Ačkoliv ji astronomie zajímala už od dětství, naplno se jí začala věnovat až v době, kdy jí odrostly její vlastní děti. Z vlastních zkušeností vyšla její snaha o popularizaci astronomie i v místech vzdálených od hvězdáren a planetárií, kde jsou astronomické akce vzácností a možnosti dětí zapojit se do nějaké astronomické činnosti velmi omezené. V současnosti se plně věnuje práci s dětmi a mládeží - vede Sekci pro děti a mládež České astronomické společnosti, spolupracuje s DDM Rumburk a Městskou knihovnou ve Varnsdorfu, kde pořádá přednášky pro veřejnost a pořady pro děti. Doufá, že jednou bude v krásném kraji pískovců Českého Švýcarska stát malá hvězdárna.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »