Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomicko-kosmonautický tábor podruhé

Astronomicko-kosmonautický tábor podruhé

Hromada kamení...
Hromada kamení...
Ve dnech, kdy jinde řádily přívalové deště a nejeden potok se vylil ze břehů, se sjelo 25 dětí a 5 vedoucích do Říček v Orlických horách na druhý ročník A-K tábora. A zatímco jinde bojovali s vodou a blátem, my si užívali relativně slušného počasí. To vydrželo až do posledního dne - v pondělí pozdě odpoledne nás od lesa vyhnala bouřka a další program už se konal jen v klubovně. V úterý ráno jsme odjížděli a stejně jako při příjezdu nás provázel déšť.

Jaký byl letošní A-K tábor? Především byl rozdíl v dětech. Letos jsme měli více těch, které se skutečně o astronomii a kosmonautiku zajímají a jen několik výjimek se na A-K přihlásilo z nějakého jiného důvodu. Bylo to vidět a hlavně slyšet při pozorování , ani jednou jsme letos nezaslechli otázku "A kde je ta Labuť?", loni tak častou.

Stavba slunečních hodin
Stavba slunečních hodin
Hned druhý den po příjezdu jsme opět postavili sluneční hodiny. Tentokrát jsme je rovnou "nastavili" na letní čas, porovnali čas na hodinkách s tím, jaký ukazovaly a podle GPS souřadnic pak zhodnotili naše dílo. Nebylo právě nejpřesnější, ale s našimi primitivními pomůckami se lepšího výsledku ani dosáhnout nedalo. Mnohem hůř dopadla naše snaha postavit si Foucaltovo kyvadlo. Proti nám stály nejen pomůcky, ale i stálý mírný vítr, takže naše kyvadlo místo kmitání kreslilo ve vzduchu elipsy. Snad za rok…

V centru bojovky...
V centru bojovky...
Přestože jsme některé základní informace z loňska zopakovali, snažili jsme se je podat trochu jinou formou a více zapojit děti - téměř polovina z nich totéž slyšela už před rokem. Navíc jsme přidali několik "horkých" témat - exoplanety, život ve vesmíru, Zbyškovu fotoreportáž ze startu raketoplánu STS 131 a z jeho návštěvy Kennedyho vesmírného centra. Hry k tematickým blokům i ty obyčejné, táborové, byly však zcela nové a byla jich velká hromada.

K pozorování jsme se dostali celkem 7x. Hned první večer jsme děti seznámili s oblohou, ukázali jim jak se na obloze orientovat podle Velké medvědice, Malého medvěda, Polárky a letního trojúhelníku. Protože jsme na louku vedle penzionu přenesli i několik dalekohledů, mohly se děti podívat také na několik prvních nehvězdných objektů. Příliš jsme je však nezatěžovali a asi po hodině jsme pozorování ukončili.

Vyznáte se v mapách?
Vyznáte se v mapách?
Druhé pozorování bylo nesrovnatelně delší. Děti jsme rozdělili do čtveřic k jednotlivým dalekohledům, rozdali jsme mapy, zadali několik úkolů a pak už jen radili a pomáhali. Chvilku po půlnoci jsme pozorování oficiálně ukončili, většina dětí odešla spát do chaty, několik jedinců pozorovalo ještě další hodinu a ti nejodvážnější si dokonce na noc ustlali pod hvězdami.

Další den jsme pozorovali a zakreslovali krásnou skupinku slunečních skvrn a těšili se, jak budeme postupně sledovat jejich vývoj. Marně. Slunce po několik dalších dnů z oblaků vykukovalo nepravidelně a vždy v době, kdy jsme podnikali něco jiného.

Následující větší pozorování jsme kvůli oblačnosti podnikli až v době maxima Perseid, v pátek 13. srpna. Byl to takový malý zázrak. Ještě zvečera bylo nebe jednolitý pás vysoké oblačnosti. Vyjasnilo se jako na objednávku v půl jedné, v jednu už jsme leželi na louce a v půl třetí, kdy ti nejpečlivější pozorovatelé měli na kontě téměř 100 meteorů (a všichni jeden pěkný bolid), se zase nebeská opona zatáhla a my, celkem spokojení, odešli spát.

Poslední noční pozorování bylo jen pro dobrovolníky. Po výletě, kdy děti měly v nohách dobrých 25 kilometrů a od mokré trávy promáčené boty, se večer vyjasnilo a nebe volalo po dalekohledech. Většina dětí byla ráda, že je v posteli. Ti, co přemohli únavu, však nelitovali. Během necelých dvou hodin viděli Jupiter a přibližně 18 objektů Messierova katalogu.

Měsíc jsme pozorovali 2x, jednou na podvečerním modravém nebi, podruhé o dva dny později těsně po soumraku. Jeho poměrně velká fáze neumožňovala v tak velkém počtu dětí kreslení a tak jsme se spokojili jen s pohledem do okulárů při různých zvětšeních.

Přípravy na odpálení...
Přípravy na odpálení...
Největší atrakcí bylo vypouštění raket vlastní konstrukce. Konstrukčním materiálem byl papír, izolepa a petlahve, pohonem stlačený vzduch. Start jsme museli kvůli silnému větru o dva dny odložit, ale nakonec se počasí umoudřilo a my mohli "na rampu". Rakety létaly až neuvěřitelně vysoko a tak z plánované "raketové hodinky" nakonec byly - k všeobecné spokojenosti - hodinky tři.

Za necelých deset dní jsme toho stihli opravdu požehnaně. Program plynul bez nejmenšího zádrhele a tak se nám zdálo, že ještě nikdy čas neutíkal tak zběsile. Domů se chtělo málokomu, ale protože naděje na brzké setkání je velká, zvládli jsme i loučení. Těšíme se na další akce a za rok na ještě povedenější tábor.




O autorovi

Věra Bartáková

Je rodačka z malého města Varnsdorfu, kde absolvovala základní i střední školu. Po maturitě vystudovala strojní inženýrství v Liberci. Ačkoliv ji astronomie zajímala už od dětství, naplno se jí začala věnovat až v době, kdy jí odrostly její vlastní děti. Z vlastních zkušeností vyšla její snaha o popularizaci astronomie i v místech vzdálených od hvězdáren a planetárií, kde jsou astronomické akce vzácností a možnosti dětí zapojit se do nějaké astronomické činnosti velmi omezené. V současnosti se plně věnuje práci s dětmi a mládeží - vede Sekci pro děti a mládež České astronomické společnosti, spolupracuje s DDM Rumburk a Městskou knihovnou ve Varnsdorfu, kde pořádá přednášky pro veřejnost a pořady pro děti. Doufá, že jednou bude v krásném kraji pískovců Českého Švýcarska stát malá hvězdárna.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »