Astronomický ústav AV ČR uctil památku zakladatele observatoře
V uplakaném počasí se v podvečer 9. března 2006 na pražském Vyšehradském hřbitově u hrobu rodiny Josefa V. Friče sešli ředitel Astronomického ústavu AV ČR Doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc., předseda vědecké rady ústavu Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. a potomek Josefa Jana Friče pan Ing. Jaroslav Brázdil, aby uctili památku zakladatele ondřejovské hvězdárny. Josef Jan Frič pochovaný zde v rodinném hrobě se narodil 12.3.1861 - letos si tedy připomínáme 145 let od jeho narození. Je pohřben mezi hroby Adolfa Heyduka (český lyrický básník náležící ke generaci májovců, 1835-1923) a Jana Nerudy (významný český básník a novinář, člen družiny májovců, 1834-1891).
Představitelé Astronomického ústavu AV ČR, který dnes observatoř v Ondřejově provozuje, se přišli poklonit památce člověka, který se o vybudování observatoře zasloužil a který ji v roce 1928 daroval k 10. výročí vzniku republiky Karlově universitě. Busta Josefa Jana Friče dnes vítá návštěvníky observatoře v areálu původní hvězdárny.
Pietní akt na Vyšehradském hřbitově 9.3.2006
Zleva ředitel Astronomického ústavu AV ČR Doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc., předseda vědecké rady ústavu Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. a potomek J.J.Friče Ing. Jaroslav Brázdil.
Zleva Petr Hadrava, Petr Heinzel a Jaroslav Brázdil.
Zleva Petr Heinzel, Petr Hadrava, Jan Neruda a Jaroslav Brázdil.
Astronomický ústav AV ČR - vzpomínka na J.J.Friče při příležitosti 145. výročí narození.
Busta zakladatele ondřejovské hvězdárny Josefa Jana Friče na hvězdárně v Ondřejově.
Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
Kometa C/2025 A6 (Lemmon). Měřítko snímku je 2.2"/px (proti originálu 2x zmenšeno), sever je nahoře, východ vlevo. Výška nad obzorem zhruba 20 stupňů. Mezery ve stopách hvězd vznikly vyházením snímků se stopami družic v těsné blízkosti obrazu komety. Vzdálenost od Země 2.061 au, od Slunce 1.503 au.