Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Austrálie uzavřela strategické partnerství s ESO
Jiří Srba Vytisknout článek

Austrálie uzavřela strategické partnerství s ESO

Arthur Sinodinos a Tim de Zeeuw podepisují dohodu mezi Austrálií a ESO
Autor: Australian Government

Zástupci ESO a Austrálie v Canbeře slavnostně podepsali dohodu o desetiletém strategickém partnerství, které dále posílí vědecké i technické programy ESO a australským astronomům i průmyslu umožní přístup na observatoře La Silla a Paranal. Zároveň by se mohlo jednat o první krok k plnohodnotnému členství Austrálie v ESO.

V květnu letošního roku oznámila australská vláda záměr vyjednat strategické partnerství s ESO a poskytnout tak australským astronomům přístup k prvotřídní vědecké infrastruktuře, kterou ESO disponuje (ann17023). Toto partnerství dnes podpisem smlouvy dostalo formální obrysy a dohoda ihned také vstoupila v platnost. Austrálie tak bude po následujících deset let finančně podporovat aktivity ESO a následně se může stát plnohodnotným členským státem. Navržené partnerství bylo jednomyslně odsouhlaseno Radou ESO (ESO Council).

Dohoda byla slavnostně podepsána na půdě Australské národní university v Canbeře (Australian National University, ANU) v průběhu výročního setkání Australské astronomické společnosti (Astronomical Society of Australia). Úvodním projevem slavnost zahájil nositel Nobelovy ceny a vicekancléř ANU Brian Schmidt. Se svými projevy při této příležitosti vystoupili také generální ředitel ESO Tim de Zeeuw a australský ministr průmyslu, inovací a vědy Arthur Sinodinos, kteří následně dohodu podepsali. Slavnostnímu podpisu byli přítomni členové vedení ESO, zástupci australského ministerstva průmyslu, inovací a vědy i další významní hosté.

Senátor Arthur Sinodinos ve svém projevu řekl: „Partnerství s organizací světového významu, jakou ESO bezesporu je, umožní Austrálii uchovat si významné postavení na poli výzkumu i v éře globální astronomie. Nabízí rozhodující příležitosti pro Australský technický i vědecký přínos, bude stimulovat mezinárodní výzkum a spolupráci v oblasti průmyslu.“

Dnes podepisujeme strategickou dohodu, která australským astronomům – ale i technickým institutům a průmyslu – poskytne přístup k astronomickým observatořím ESO,“ dodal generální ředitel ESO Tim de Zeeuw. „Spojenectví mezi Austrálií a ESO bylo mým úkolem po dlouhých dvacet let a jsem rád, že se dnes stává skutečností.“

Dohoda o partnerství australským astronomům umožní podílet se na veškerých aktivitách vztahujících se k činnosti observatoří La Silla a Paranal – především k dalekohledům systému VLT (Very Large Telescope), interferometru VLTI (Very Large Telescope Interferometer), přehlídkovým teleskopům VISTA a VST, ale také dalekohledům ESO 3.6-metre telescope nebo NTT (New Technology Telescope). Partnerství rovněž otevírá nové příležitosti pro australské vědce i průmysl. Nyní mohou spolupracovat s institucemi ostatních členských států ESO na vývoji nových přístrojů pro tyto observatoře.

Zkušenosti australských vědců a inženýrů s vývojem přístrojového vybavení – včetně pokročilých systémů adaptivní optiky nebo technologií vláknové optiky – se blízce setkávají s požadavky programů ESO. Austrálie naopak získá přístup k průmyslovým, přístrojovým a vědeckým příležitostem na observatořích La Silla a Paranal, jelikož bude v otázkách rozvoje těchto observatoří vystupovat v podstatě jako plnoprávný člen ESO. Výsledky tohoto partnerství jsou dychtivě očekávány celou komunitou ESO.

Tim de Zeeuw k tomu dodává: „Australský příspěvek k tomuto partnerství ESO posílí. Zařízení ESO umožní australským vědcům učinit mnoho objevů a podílet se na vývoji příští generace technicky vyspělých přístrojů, z jejichž výkonu bude těžit věda a technologie celého světa. Věřím, že se zároveň jedná o krok k plnému členství Austrálie v ESO, které přijde.“

Austrálie má dlouhou a bohatou historii mezinárodně uznávaného astronomického výzkumu. Její již nyní velmi aktivní a úspěšná komunita astronomů bude nepochybně těžit z trvalého přístupu ke špičkovým zařízením ESO. Tato spolupráce povede ke stěžejním pokrokům na poli vědy a technologií, kterých by samostatně ani jedna ze stran nebyla schopná dosáhnout.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Randal Markey; Office of the Minister for Industry, Innovation and Science; Parliament House, Canberra ACT, Australia; Tel.: +61 2 6277 7070; Email: randal.markey@industry.gov.au

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1721



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Tisková zpráva ESO


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »