Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Brněnská hvězdárna se stala kontaktním místem pro všechny mimozemšťany

Brněnská hvězdárna se stala kontaktním místem pro všechny mimozemšťany

Přistanou-li v České republice mimozemšťané, veškerou pomoc jim poskytnou pracovníci Hvězdárny a planetária Brno. Právě zde totiž vzniklo kontaktní místo pro extraterestriální poutníky přicházející z prostoru za hranicemi zemské atmosféry. Vesmír totiž skutečně začíná v Brně.

„Vlastně nejde o nic překvapivého, vždyť už nyní stojí před naší budovou párek Fegurdů, tedy mimozemšťanů, kteří se ztratili a přišli se na Kraví horu zeptat na cestu domů,“ vysvětluje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno a velitel tamního stroje na zázraky. „Jelikož bude podobných případů nejspíš přibývat, na nic jsme nečekali a vybudovali kontaktní místo, kde budou všechny mimozemské bytosti vřele přivítány. Alespoň v prostoru České republiky. Ostatně, v souladu s podporou propagace přírodních věd, technologií, techniky a matematiky tedy tzv. STEM oborů, mají už nyní takové mezihvězdné návštěvy vstup na hvězdárnu zdarma.”

Úvodním impulsem k otevření kontaktního místa pro mimozemšťany přistávající na území České republiky bylo setkání všech fanoušků sci-fi v rámci Festivalu planet Brno. Pouhý pohled do davu naznačil, že vyslanci z hvězd evidentně žijí mezi námi. Pozorují nás, manipulují s námi a tu a tam někoho i odnesou na pozorování – to v lepším případě, nebo na experimenty – to v horším případě.

V rámci kontaktního místa byly dosud zřízeny dva informační kanály:

151852.jpg

Pracovníci Hvězdárny a planetária Brno budou poskytovat všem mimozemšťanům inkluzivní možnost začlenit se do pozemské společnosti, různé druhy mobility, především s vyšší než únikovou rychlostí z gravitační jámy naší planety, ochranu před lokálními patogeny i před šířením jejich vlastních patogenů v lidské populaci, stejně jako sociální ochranu coby atypické menšiny.

Do nové strategie brněnské hvězdárny zapadá jmenování ambasadora pro vnější vesmír, kterým se stal Aleš Svoboda, jinak záložní astronaut Evropské kosmické agentury. Pokud se vydá do vesmíru, ověří u veřejnosti rozšířenou domněnku, že má naše planeta podobu ploché desky podpírané slony, kteří stojí na krunýři obří želvy.

„Také vyzýváme všechny občany, aby nám hlásili jakákoli pozorování UFO – to jest neidentifikovaných létajících předmětů,“ doplňuje Jiří Dušek. „Na nebi se totiž bez ustání děje množství tajemných a na první pohled nevysvětlitelných jevů a my jsme tady od toho, abychom tyto úkazy vysvětlili nebo – pokud se skutečně jedná o mimozemské návštěvníky – zasáhli a podali pětiprstou ruku.“

Kromě emailové schránky pro mimozemšťany a webové stránky pro pozemšťany, připravuje se ještě v nejbližší budoucnosti něco dalšího?

  • Instalace dalších navigačních prvků v prostoru vrcholku Kraví hory v nadmořské výšce 297 metrů. Ostatně tápající Fegurdy před budovou doplnil v polovině června tohoto roku třetí, unavený mimozemšťan sedící ve vstupní hale.
  • Součástí iniciativy je speciální video avatar komunikující prostřednictvím pozemšťany vytvořené „umělé inteligence“ v různých jazykových mutacích.
  • Videoseriál Kosmické Brno, který vás provede místy, kde se v Brně připravujeme na cesty do vesmíru.
  • Speciální kontaktní mimozemský mikročip se vzkazy pozemšťanů pro mimozemšťany, který bude umístěn na chystaném BRNOsatu – viz www.brnoletidovesmiru.cz.
  • Edice a distribuce speciální nálepky z transparentní folie „Mimozemšťané vítáni“, kterou mohou využít všichni naši podporovatelé.
  • Organizace průvodu světélkujících pozemšťanů i mimozemšťanů v polovině října tohoto roku.

Buďme proto všichni naladěni, a očekávejme první kontakty.

Nikdo neví, jak mimozemšťané vypadají, takže to může být každý z nás. 

 




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »