Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Brněnská hvězdárna se stala kontaktním místem pro všechny mimozemšťany

Brněnská hvězdárna se stala kontaktním místem pro všechny mimozemšťany

Přistanou-li v České republice mimozemšťané, veškerou pomoc jim poskytnou pracovníci Hvězdárny a planetária Brno. Právě zde totiž vzniklo kontaktní místo pro extraterestriální poutníky přicházející z prostoru za hranicemi zemské atmosféry. Vesmír totiž skutečně začíná v Brně.

„Vlastně nejde o nic překvapivého, vždyť už nyní stojí před naší budovou párek Fegurdů, tedy mimozemšťanů, kteří se ztratili a přišli se na Kraví horu zeptat na cestu domů,“ vysvětluje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno a velitel tamního stroje na zázraky. „Jelikož bude podobných případů nejspíš přibývat, na nic jsme nečekali a vybudovali kontaktní místo, kde budou všechny mimozemské bytosti vřele přivítány. Alespoň v prostoru České republiky. Ostatně, v souladu s podporou propagace přírodních věd, technologií, techniky a matematiky tedy tzv. STEM oborů, mají už nyní takové mezihvězdné návštěvy vstup na hvězdárnu zdarma.”

Úvodním impulsem k otevření kontaktního místa pro mimozemšťany přistávající na území České republiky bylo setkání všech fanoušků sci-fi v rámci Festivalu planet Brno. Pouhý pohled do davu naznačil, že vyslanci z hvězd evidentně žijí mezi námi. Pozorují nás, manipulují s námi a tu a tam někoho i odnesou na pozorování – to v lepším případě, nebo na experimenty – to v horším případě.

V rámci kontaktního místa byly dosud zřízeny dva informační kanály:

151852.jpg

Pracovníci Hvězdárny a planetária Brno budou poskytovat všem mimozemšťanům inkluzivní možnost začlenit se do pozemské společnosti, různé druhy mobility, především s vyšší než únikovou rychlostí z gravitační jámy naší planety, ochranu před lokálními patogeny i před šířením jejich vlastních patogenů v lidské populaci, stejně jako sociální ochranu coby atypické menšiny.

Do nové strategie brněnské hvězdárny zapadá jmenování ambasadora pro vnější vesmír, kterým se stal Aleš Svoboda, jinak záložní astronaut Evropské kosmické agentury. Pokud se vydá do vesmíru, ověří u veřejnosti rozšířenou domněnku, že má naše planeta podobu ploché desky podpírané slony, kteří stojí na krunýři obří želvy.

„Také vyzýváme všechny občany, aby nám hlásili jakákoli pozorování UFO – to jest neidentifikovaných létajících předmětů,“ doplňuje Jiří Dušek. „Na nebi se totiž bez ustání děje množství tajemných a na první pohled nevysvětlitelných jevů a my jsme tady od toho, abychom tyto úkazy vysvětlili nebo – pokud se skutečně jedná o mimozemské návštěvníky – zasáhli a podali pětiprstou ruku.“

Kromě emailové schránky pro mimozemšťany a webové stránky pro pozemšťany, připravuje se ještě v nejbližší budoucnosti něco dalšího?

  • Instalace dalších navigačních prvků v prostoru vrcholku Kraví hory v nadmořské výšce 297 metrů. Ostatně tápající Fegurdy před budovou doplnil v polovině června tohoto roku třetí, unavený mimozemšťan sedící ve vstupní hale.
  • Součástí iniciativy je speciální video avatar komunikující prostřednictvím pozemšťany vytvořené „umělé inteligence“ v různých jazykových mutacích.
  • Videoseriál Kosmické Brno, který vás provede místy, kde se v Brně připravujeme na cesty do vesmíru.
  • Speciální kontaktní mimozemský mikročip se vzkazy pozemšťanů pro mimozemšťany, který bude umístěn na chystaném BRNOsatu – viz www.brnoletidovesmiru.cz.
  • Edice a distribuce speciální nálepky z transparentní folie „Mimozemšťané vítáni“, kterou mohou využít všichni naši podporovatelé.
  • Organizace průvodu světélkujících pozemšťanů i mimozemšťanů v polovině října tohoto roku.

Buďme proto všichni naladěni, a očekávejme první kontakty.

Nikdo neví, jak mimozemšťané vypadají, takže to může být každý z nás. 

 




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »