Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Brněnská hvězdárna se stala kontaktním místem pro všechny mimozemšťany

Brněnská hvězdárna se stala kontaktním místem pro všechny mimozemšťany

Přistanou-li v České republice mimozemšťané, veškerou pomoc jim poskytnou pracovníci Hvězdárny a planetária Brno. Právě zde totiž vzniklo kontaktní místo pro extraterestriální poutníky přicházející z prostoru za hranicemi zemské atmosféry. Vesmír totiž skutečně začíná v Brně.

„Vlastně nejde o nic překvapivého, vždyť už nyní stojí před naší budovou párek Fegurdů, tedy mimozemšťanů, kteří se ztratili a přišli se na Kraví horu zeptat na cestu domů,“ vysvětluje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno a velitel tamního stroje na zázraky. „Jelikož bude podobných případů nejspíš přibývat, na nic jsme nečekali a vybudovali kontaktní místo, kde budou všechny mimozemské bytosti vřele přivítány. Alespoň v prostoru České republiky. Ostatně, v souladu s podporou propagace přírodních věd, technologií, techniky a matematiky tedy tzv. STEM oborů, mají už nyní takové mezihvězdné návštěvy vstup na hvězdárnu zdarma.”

Úvodním impulsem k otevření kontaktního místa pro mimozemšťany přistávající na území České republiky bylo setkání všech fanoušků sci-fi v rámci Festivalu planet Brno. Pouhý pohled do davu naznačil, že vyslanci z hvězd evidentně žijí mezi námi. Pozorují nás, manipulují s námi a tu a tam někoho i odnesou na pozorování – to v lepším případě, nebo na experimenty – to v horším případě.

V rámci kontaktního místa byly dosud zřízeny dva informační kanály:

151852.jpg

Pracovníci Hvězdárny a planetária Brno budou poskytovat všem mimozemšťanům inkluzivní možnost začlenit se do pozemské společnosti, různé druhy mobility, především s vyšší než únikovou rychlostí z gravitační jámy naší planety, ochranu před lokálními patogeny i před šířením jejich vlastních patogenů v lidské populaci, stejně jako sociální ochranu coby atypické menšiny.

Do nové strategie brněnské hvězdárny zapadá jmenování ambasadora pro vnější vesmír, kterým se stal Aleš Svoboda, jinak záložní astronaut Evropské kosmické agentury. Pokud se vydá do vesmíru, ověří u veřejnosti rozšířenou domněnku, že má naše planeta podobu ploché desky podpírané slony, kteří stojí na krunýři obří želvy.

„Také vyzýváme všechny občany, aby nám hlásili jakákoli pozorování UFO – to jest neidentifikovaných létajících předmětů,“ doplňuje Jiří Dušek. „Na nebi se totiž bez ustání děje množství tajemných a na první pohled nevysvětlitelných jevů a my jsme tady od toho, abychom tyto úkazy vysvětlili nebo – pokud se skutečně jedná o mimozemské návštěvníky – zasáhli a podali pětiprstou ruku.“

Kromě emailové schránky pro mimozemšťany a webové stránky pro pozemšťany, připravuje se ještě v nejbližší budoucnosti něco dalšího?

  • Instalace dalších navigačních prvků v prostoru vrcholku Kraví hory v nadmořské výšce 297 metrů. Ostatně tápající Fegurdy před budovou doplnil v polovině června tohoto roku třetí, unavený mimozemšťan sedící ve vstupní hale.
  • Součástí iniciativy je speciální video avatar komunikující prostřednictvím pozemšťany vytvořené „umělé inteligence“ v různých jazykových mutacích.
  • Videoseriál Kosmické Brno, který vás provede místy, kde se v Brně připravujeme na cesty do vesmíru.
  • Speciální kontaktní mimozemský mikročip se vzkazy pozemšťanů pro mimozemšťany, který bude umístěn na chystaném BRNOsatu – viz www.brnoletidovesmiru.cz.
  • Edice a distribuce speciální nálepky z transparentní folie „Mimozemšťané vítáni“, kterou mohou využít všichni naši podporovatelé.
  • Organizace průvodu světélkujících pozemšťanů i mimozemšťanů v polovině října tohoto roku.

Buďme proto všichni naladěni, a očekávejme první kontakty.

Nikdo neví, jak mimozemšťané vypadají, takže to může být každý z nás. 

 




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »