Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Brněnská hvězdárna ve víru vášně

Brněnská hvězdárna ve víru vášně

Zdá se to neuvěřitelné, ale Hvězdárna a planetárium Brno v těchto dnech slaví hned tři výročí. Skutečně! Už je to 63 roků, co na vršku Kraví hory stojí naše tajemná kopule. Už je to 6 roků, co na vršku Kraví hory stojí naše čarokrásná budova. A už to jsou 4 roky, co na vršku Kraví hory provozujeme stroj na vizuální zázraky – digitárium.

Taková kombinace je samozřejmě důvodem k ohlédnutí. Díky historickým záznamům například víme, že nás od 16. října 1954 až do dnešního dne navštívilo přesně 3 674 327 návštěvníků. Shodou náhod také další výročí spadají do období na přelomu října a listopadu. První návštěvníci branami naší nové budovy prošli 10. listopadu 2011. A ve čtvrtek 31. října 2013 jsme stisknutím velkého červeného tlačítka oživili digitální planetárium. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno.

V průběhu sedmi desetiletí se samozřejmě na brněnské hvězdárně odehrál bezpočet zajímavých akcí. Ať již na obloze skutečné, sledované dalekohledy v našich pozorovatelnách, nebo na obloze umělé v sále planetária, které bylo svědkem netradičních představení, divácky velmi úspěšných pořadů, výjimečných setkání a prestižních konferencí.

Za všechny jen několik málo čísel. Novou budovou zrekonstruovanou dle návrhu architekta Martina Rudiše prošlo za šest roků 757 823 návštěvníků, kteří zhlédli 10 345 představení. Prim přitom hraje digitální planetárium, familiárně nazývané digitárium, které na sklonku roku 2013 instalovalo česko-francouzské konsorcium Nowatron Electronic a RSA Cosmos. Sál digitária navštívilo již 667 884 lidí. Na každé ze 189 sedaček tedy najdeme epitelové stopy více než tři a půl tisíce návštěvníků!

Že Hvězdárna a planetárium Brno stále dobře šlape, je zásluhou skvělých pracovníků, mimořádné přízně města Brna a samozřejmě našich báječných návštěvníků, kteří stále prahnou po chytré zábavě a nějakém tom poučení. Osobně mohu slíbit, že to bude ještě bláznivější jízda než doposud. V nejbližší době totiž zveřejníme detaily k projektu realizovanému v příštím roce, který naši instituci posune ještě dál… jakkoli se to zdá téměř nemožné. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Co a kdy se na Kraví hoře odehraje? To zatím prozrazovat nebudeme. Sledujte www.hvezdarna.cz. Ne, lepší bude, když se rovnou vydáte na Kraví horu a některé z představení. 3^RESTART totiž může začít téměř kdykoli.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »