Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Brněnská hvězdárna ve víru vášně

Brněnská hvězdárna ve víru vášně

Zdá se to neuvěřitelné, ale Hvězdárna a planetárium Brno v těchto dnech slaví hned tři výročí. Skutečně! Už je to 63 roků, co na vršku Kraví hory stojí naše tajemná kopule. Už je to 6 roků, co na vršku Kraví hory stojí naše čarokrásná budova. A už to jsou 4 roky, co na vršku Kraví hory provozujeme stroj na vizuální zázraky – digitárium.

Taková kombinace je samozřejmě důvodem k ohlédnutí. Díky historickým záznamům například víme, že nás od 16. října 1954 až do dnešního dne navštívilo přesně 3 674 327 návštěvníků. Shodou náhod také další výročí spadají do období na přelomu října a listopadu. První návštěvníci branami naší nové budovy prošli 10. listopadu 2011. A ve čtvrtek 31. října 2013 jsme stisknutím velkého červeného tlačítka oživili digitální planetárium. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno.

V průběhu sedmi desetiletí se samozřejmě na brněnské hvězdárně odehrál bezpočet zajímavých akcí. Ať již na obloze skutečné, sledované dalekohledy v našich pozorovatelnách, nebo na obloze umělé v sále planetária, které bylo svědkem netradičních představení, divácky velmi úspěšných pořadů, výjimečných setkání a prestižních konferencí.

Za všechny jen několik málo čísel. Novou budovou zrekonstruovanou dle návrhu architekta Martina Rudiše prošlo za šest roků 757 823 návštěvníků, kteří zhlédli 10 345 představení. Prim přitom hraje digitální planetárium, familiárně nazývané digitárium, které na sklonku roku 2013 instalovalo česko-francouzské konsorcium Nowatron Electronic a RSA Cosmos. Sál digitária navštívilo již 667 884 lidí. Na každé ze 189 sedaček tedy najdeme epitelové stopy více než tři a půl tisíce návštěvníků!

Že Hvězdárna a planetárium Brno stále dobře šlape, je zásluhou skvělých pracovníků, mimořádné přízně města Brna a samozřejmě našich báječných návštěvníků, kteří stále prahnou po chytré zábavě a nějakém tom poučení. Osobně mohu slíbit, že to bude ještě bláznivější jízda než doposud. V nejbližší době totiž zveřejníme detaily k projektu realizovanému v příštím roce, který naši instituci posune ještě dál… jakkoli se to zdá téměř nemožné. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Co a kdy se na Kraví hoře odehraje? To zatím prozrazovat nebudeme. Sledujte www.hvezdarna.cz. Ne, lepší bude, když se rovnou vydáte na Kraví horu a některé z představení. 3^RESTART totiž může začít téměř kdykoli.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »