Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Cena Littera Astronomica za rok 2003

Cena Littera Astronomica za rok 2003

Tiskové prohlášení ČAS číslo 53

Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera astronomica za rok 2003 částicového fyzika a astronoma RNDr. Jiřího Grygara, CSc. z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Slavnostní předání ceny proběhne ve pátek 24. října 2003 od 16.30 hodin ve Velkém sále budvy Staré radnice na Havlíčkově náměstí v Havlíčkově Brodě. Laureát při této příležitosti přednese přednášku na téma "Hrozí nám drtivý dopad planetky?" Předání ceny i přednáška jsou přístupné široké veřejnosti.

Cena Littera astronomica České astronomické společnosti je určena k ocenění osobnosti, která svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie v ČR. Littera astronomica byla poprvé udělena v roce 2002.

Laureát převezme cenu z rukou ředitele Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně doc. RNDr. Zdeňka Pokorného, CSc., spisovatelky a ředitelky Podzimního trhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové a předsedy České astronomické společnosti Ing. Štěpána Kováře. Při slavnostním udělení ceny dále předá Česká astronomická společnost Dr. Grygarovi mimořádné ocenění za jeho dlouholetou činnost pro rozvoj České astronomické společnosti.

RNDr. Jiří Grygar, CSc. se narodil v roce 1936 v polské obci Dziewietlice. Po studiu fyziky a astronomie na Masarykově univerzitě v Brně a Univerzitě Karlově v Praze pracoval řadu let na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, kde se zabýval otázkami vývoje hvězd a hvězdných soustav. V roce 1980 přešel do Fyzikálního ústavu AV ČR v Řeži a poté na pracoviště v Praze, kde nyní pracuje v Centru částicové fyziky.

Kromě vědecké práce se dr. Grygar již od počátku své kariéry velmi intenzivně věnuje problematice popularizace astronomie a vědy vůbec. Širokou veřejnost zaujal v 80. letech jako spoluautor a průvodce televizním seriálem Okna vesmíru dokořán. Zájemci o astronomii jej však dobře znají i díky každoročnímu unikátnímu seriálu novinek z astronomie, nazvanému Žeň objevů. Seriál článků a přednášek prezentuje Jiří Grygar veřejnosti již od roku 1966, tedy déle než 35 let!

RNDr. Jiří Grygar, CSc. je bezpochyby mediálně nejznámějším českým vědcem. Vděčí za to své neuvěřitelné síle a odhodlanosti popularizovat výsledky dosavadního vědeckého výzkumu. Při této činnosti využívá dr. Grygar všech dostupných prostředků - časopisů, novin, rozhlasu, televize, přednáškových sálů, ale třeba i nevšedních míst při letních astronomických setkáních či festivalech. Za popularizaci vědy odbržel Jiří Grygar již řadu cen. V roce 1983 to byla cena Československé akademie věd, v roce 1994 získal cenu Akademie věd České republiky a v roce 1996 obdržel zatím jako dosud jediný Čech prestižní cenu Kalinga udělovanou organizací UNESCO za mimořádný přínos popularizaci vědy.

Česká astronomická společnost dr. Grygara oceňuje Litterou astronomicou především za jeho fenomenální nekonečný seriál Žeň objevů, kterým každoročně shrnuje nejvýznamnější objevy a poznatky na poli astronomie a příbuzných věd. Jeho Žeň se za dobu své existence stala doslova světovým unikátem, který s postupem času získává i další nezanedbatelný rozměr. Pro budoucí generace vytváří neocenitelnou kroniku zásadních milníků na cestě lidstva za poznáním vesmíru. Kroniku, kterou píše nikoliv jen zdatný publicista, ale především ryzí vědec. O to víc je zmíněná kronika čistým a přesným obrazem stavu vědeckého poznání v příslušném období.

Česká astronomická společnost (ČAS) udělí Dr. Grygarovi mimořádné ocenění za jeho dlouholetou práci pro její rozvoj. Dr. Grygar se stal členem ČAS v roce 1959 a v témže roce byl jmenován členem předsednictva (později výkonného výboru). Od té doby se stal nedílnou součástí ČAS a jejího dalšího života. V roce 1963 založil interní věstník Kosmické rozhledy, který od roku 1964 až do roku 1990 jako předseda redakční rady řídil. Společnost neopustil v žádné její těžké chvíli a v letech 1992 až 1998 stanul v jejím čele jako předseda. Do dnešních dnů působí Dr. Grygar jako odborný poradce Výkonného výboru ČAS.

Životopis Jiřího Grygara

(převzato z internetových stránek Jiřího Grygara)

Narozen

17. března 1936, Dziewietlice, Polsko

Vzdělání

1954 - maturita na jedenáctiletce, Brno-Husovice

1954-57 - studium fyziky na přírodovědecké fakultě Masarykovy university v Brně ( prof. M. Černohorský, prof. V. Truneček, doc. L. Perek)

1957-59 - studium astronomie na matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy v Praze (prof. J.Mohr, prof. W. Heinrich, doc. J. Bouška, doc. V. Nechvíle)

1959-62 - interní vědecká aspirantura v astrofyzice, Astronomický ústav ČSAV, Ondřejov (školitelé prof. V. Guth, prof. M. Plavec, prof. Z. Kopal)

1959 promovaný fyzik (MFF UK Praha)

1963 kandidát fyz.-mat. věd (ČSAV, Praha)

1967 RNDr. (MFF UK Praha)

Zaměstnání

(1963-80) Stelární odd., Astronomický ústav ČSAV, Ondřejov

(1980-1991) Odd. fyziky nízkých teplot, Fyzikální ústav ČSAV, Řež

(1991 - 2000) Sekce elementárních částic, Fyzikální ústav AV ČR

(2000-dosud) Centrum částicové fyziky, Fyzikální ústav AV ČR, Praha

Dlouhodobé studijní pobyty

(1963 a 1965) Univerzitní observatoř, Utrecht (celkem 9 měs.)

(1969-1970) Dominion Astrophysical Observatory, Victoria, B.C., Kanada (12 měs.)

Členství ve vědeckých společnostech

1959 - Čs. astronomická společnost při ČSAV; nyní Česká astronomická společnost, čestný člen od roku 1989

1967 - Mezinárodní astronomická unie (IAU),

1976 - Jednota čs. (nyní českých) matematiků a fyziků (JCMF), čestný člen od r. 2002

1991 - Evropská astronomická společnost (EAS), zakládající člen

1994 - Učená společnost ČR, zakládající člen

1999 - člen řídícího výboru Rady českých vědeckých společností

2001 - vícepresident Evropské rady skeptických organizací (ECSO)

Jiné funkce

1990-91 a 1994-98 člen vědecké rady Astronomického ústavu ČSAV/AV ČR

1991 - člen Rady pro popularizaci vědy AV ČR, od r. 1993 místopředseda

1991-93 předseda vědecké rady Grantové agentury ČSAV/AV ČR

1991- předseda Klubu přátel NTM v Praze

1991- člen vědecké rady Národního technického musea v Praze

1992- místopředseda české větve Evropského kult. klubu a předseda sekce pro vědu a filosofii

1992-97 předseda Rady České televize

1993-94 člen vědecké rady Fyzikálního ústavu AV ČR

1993-2001 člen vědecké rady Akademie věd ČR

1994-97 člen českého Národního astronomického komitétu

1995 - člen výboru České společnosti skeptiků SISYFOS

1991 - Česká křesťanská akademie, čestná rada ČKA

1998 - člen vědecké rady Astronomického ústavu SAV

1998 - 2000 člen vědecké rady MU Brno

1999 - 2001 - člen Správní rady Slezské univerzity v Opavě

1999-2002 - odpovědný řešitel grantového projektu GA AV ČR: Hledání původu kosmického záření v oblasti stovek EeV (projekt AUGER)

2001-2005 - odpovědný řešitel projektu MŠMT INGO č. LA134: Zabezpečení účasti českých fyziků na projektu Auger

Redakční rady časopisů

1961-1994 Říše hvězd (1990-92 předseda red. rady)

1963-1990 Kosmické rozhledy (1964-90 předseda red. rady)

1980-1990 Technický magazín

1989 Universum

1990-2001 Vesmír

1993-1995 Omega (předseda red. rady)

2001 Třetí pól

Ceny a odměny

1974 - tvůrčí prémie ČLF za knihu "Vesmír je náš svět"

1974 - II. cena v literární soutěži ČLF za knihu "V hlubinách vesmíru"

1983 - cena ČSAV za popularizaci vědy

1984 - cena Čs. televize za seriál "Okna vesmíru dokořán"

1992 - pamětní medaile J.A. Komenského, udělená vládou ČSFR

1992 - Kischova cena Obce spisovatelů za knihu "Vesmírná zastavení"

1992 - tvůrčí prémie ČLF za knihu "Země ve vesmíru", dále Zlatá stuha Sdružení nakladatelů a knihkupců ČR a výroční cena nakl. Albatros za totéž

1994 - cena AV ČR za popularizaci vědy

1996 - planetka č. 3336 "Grygar" - IAU

1996 - cena Kalinga za popularizaci vědy - UNESCO

1997 - Cena Nadace Universitas Masarykiana pro rok 1997

13. Podzimní knižní trh, který se koná ve dnech 24. - 25. října 2003 od 10:00 do 18:00 v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě.

Podrobnosti o 13. Podzimním knižním trhu naleznete na http://www.hejkal.cz/trh/.

Součástí programu knižního trhu je předání ceny České astronomické společnosti Littera Astronomica, autogramiáda RNDr. Jiřího Grygara, CSc. a Doc. RNDr. Zdeňka Pokorného, CSc. a přednáška Jiřího Grygara. Program obsahuje i následující akce - České centrum PEN klubu uspořádá druhý ročník podzimního literárního festivalu - cyklu autorských čtení, Nadace Český literární fond udělí cenu Karla Havlíčka Borovského, město Havlíčkův Brod, Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. a Rádio Profil ceny za nejkrásnější knihy Podzimního knižního trhu.

Tiskové prohlášení si můžete stáhnout ve formátu MS Word




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »