Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 2008

Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 2008

David Vokrouhlický, zdroj: http://fykos.troja.mff.cuni.cz
David Vokrouhlický, zdroj: http://fykos.troja.mff.cuni.cz
Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2008 Doc. RNDr. Davidu Vokrouhlickému, DrSc. z Astronomického ústavu Univerzity Karlovy za nedávné významné výsledky při výzkumu malých těles sluneční soustavy, zejména pak při studiu dynamické historie rodin planetek hlavního pásu. Slavnostní předání ceny proběhne v rámci jubilejní 40. konference o výzkumu proměnných hvězd Sekce pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společností na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v neděli 16. 11. 2008 ve 14 hodin. Po předání ceny bude přednesena laureátská přednáška "Nové poznatky o finálním formování orbitální architektury velkých planet a době s ní související". Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti, zdarma.

Doc. David Vokrouhlický se již od svých vysokoškolských studií zabývá dvěma hlavními tématy. Pod vlivem svého školitele Prof. J. Bičáka publikoval řadu prací z relativistické nebeské mechaniky a jejích aplikací na přirozená i umělá tělesa sluneční soustavy v post-Newtonově aproximaci. V posledních letech pak získal sám i ve spolupráci s domácími i zahraničními odborníky zcela průkopnické výsledky při studiu dynamické evoluce drah a fyzikálních parametrů malých přirozených i umělých těles sluneční soustavy.

Z těchto prací mají v této chvíli největší ohlas studie o dopadu meteoritů na Zemi působením Jarkovského efektu a výpočty pozorovatelných efektů v okolí rotující černé díry. V současnosti budí snad ještě větší pozornost odborníků zejména jeho práce o fragmentaci rodin planetek v poslední stovce milionů let před současností. Doc. Vokrouhlický publikoval až dosud 163 původních vědeckých prací, z toho 6 prací v prestižním americkém vědeckém týdeníku Science a 4 práce v neméně prestižním britském týdeníku Nature, což je nesporně důkazem toho, že právě nyní dosahuje zcela mimořádných vědeckých výsledků. Jeho práce byly dosud citovány téměř 1100krát, jeho index H = 20 a průměr citací na jednu práci činí 6,7.

Z těchto důvodů se Doc. RNDr. David Vokrouhlický, DrSc. stal letošním nositelem ocenění Kopalovou přednáškou České astronomické společnosti.

David Vokrouhlický - odborný životopis

David Vokrouhlický studoval v letech 1980-84 v Praze Dopplerovo gymnázium s rozšířeným vyučováním matematiky a fyziky a po maturitě začal studovat fyziku a astronomii na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Po absolutoriu v r. 1989 byl vědeckým aspirantem v Astronomickém ústavu UK, kde v r. 1992 obhájil disertaci PhD. a v r. 1999 disertaci DrSc. V r. 2000 se na MFF UK habilitoval a působí v Astronomickém ústavu UK jako vědecký pracovník a vysokoškolský učitel.

V letech 1992, 1993 a 1994-5 byl na několika stážích v Observatoire de la Côte d'Azur, dept. CERGA ve Francii a v letech 2005-7 absolvoval dlouhodobý (sabbatical) pobyt na Southwest Research Institute v Boulderu, CO v USA. Je členem Mezinárodní astronomické unie (IAU), kde v současné době zastává funkci vědeckého tajemníka 7. komise. D. Vokrouhlický získal v r. 1993 za své práce z oboru dynamiky malých těles sluneční soustavy Cenu M. Odehnala, kterou mu udělila Fyzikální vědecká sekce Jednoty českých matematiků a fyziků. V r. 1996 obdržel za významné výsledky v klasické a relativistické nebeské mechanice a v relativistické astrofyzice Cenu Učené společnosti ČR pro mladé vědecké pracovníky. Na návrh italského astronoma P. Farinelly byla po Doc. Vokrouhlickém v červenci 1999 pojmenována planetka č. 7631 s tímto zdůvodněním:

"Český fyzik vyvinul nové fyzikální modely pro negravitační síly působící na malé planetky a meteoroidy. Především studoval tzv. Jarkovského efekt, který způsobuje pomalý posun drah do resonancí v hlavním pásu planetek a který je důležitým mechanismem pro dopravu meteoritů k Zemi."

Kopalovu přednášku zřídila Česká astronomická společnost v roce 2007. Je udělována českým astronomům / astronomkám za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Poprvé byla udělena v r. 2007, tedy v roce 90. výročí založení České astronomické společnosti.

Numerický matematik a astronom Prof. RNDr. Zdeněk Kopal, DSc. (1914 -1993) se narodil 4. dubna 1914 v Litomyšli. Ve čtrnácti letech si postavil dalekohled a pečlivě pozoroval oblohu. Brzy se dozvěděl o existenci České astronomické společnosti, stal se jejím členem v roce 1929 a docházel na Štefánikovu hvězdárnu na Petříně. Soustředil se na výzkum proměnných hvězd. V průběhu tří let vykonal více než 10 000 pozorování. Když mu bylo šestnáct let, stal se předsedou odborné sekce pro pozorování hvězd měnlivých. Pod jeho vedením se stala sekce jedním z evropských středisek pro výzkum proměnných hvězd. Po absolvování Karlovy univerzity v roce 1937 pokračoval Kopal ve studiu v anglické Cambridgi u Arthura Stanleye Eddingtona. Výzkum těsných dvojhvězd u nás Kopal pozvedl na světovou úroveň. V roce 1948 vznikla komise pro fotometrické dvojhvězdy Mezinárodní astronomické unie a Kopal se stal jejím prvním předsedou. V roce 1958, kdy se začalo uvažovat o letu člověka na Měsíc, navázal Kopal spolupráci s NASA. V roce 1959 se stal vedoucím projektu, který měl za úkol pořídit detailní mapy Měsíce. Během více než čtyřicetiletého působení v Manchesteru Kopal připravil k doktorátu přes sto svých žáků. Vydal kolem 25 monografií a publikoval zhruba 400 vědeckých článků. V rodném městě Litomyšli mu byl odhalen památník symbolizující těsnou dvojhvězdu na místě, kde kdysi stával rodný dům Z. Kopala.

V rámci jubilejní 40. konference o výzkumu proměnných hvězd (http://var.astro.cz) na hvězdárně ve Valašském Meziříčí proběhne slavnostní předání titulu Kopalova přednáška s následnou laureátskou přednáškou.

Neděle 16.11.2008, Hvězdárna Valašské Meziříčí

14:00 až 15:30 - Slavnostní předání Kopalovy přednášky. Následuje laureátská přednáška:
Nové poznatky o finálním formování orbitální architektury velkých planet a době s ní související.

16:00 až 16:45 - Vzpomínka na Prof. Zdenka Kopala (zvukové i obrazové archivní nahrávky).

Ke stažení: Tiskové prohlášení číslo 124 ke stažení v doc




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »