Česká vlajka na La Silla. Autor: Zdeněk BardonV roce 50. výročí založení Evropské jižní observatoře zavlála na
observatoři ESO La Silla v Chile česká vlajka. Nikoliv jen jako vlajka
členského státu ESO, ale jako oznámení o chystaném začátku pozorování
českými astronomy z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, a to
Dánským dalekohledem o průměru 1,54 metru.
Na základě smlouvy Astronomického ústavu AV ČR, Kodaňské univerzity a ESO o budoucím využití pro českou astronomii tento dalekohled po proběhlém výběrovém
řízení zmodernizovala česká firma ProjectSoft HK a.s. z Hradce
Králové, která patří ke světové špičce v oboru robotizace dalekohledů.
Dalekohled je již připraven pro první zkušební pozorování! Čeští vědci
se zaměří zejména na studium meziplanetární hmoty v rámci projektu
NEOSource, svůj prostor však dostanou také stelární astronomové,
zabývající se studiem proměnných hvězd například v nejbližších
galaxiích - Magellanových oblacích. Více na www.eso-cz.cz.
Přinášíme aktuální fotografie.
La Silla - kontrolní stanoviště. Autor: Zdeněk Bardon
La Silla - ranní pohled z kopule 1,54m dalekohledu. Autor: Zdeněk Bardon
Ráno na observatoři La Silla. Autor: Zdeněk Bardon.
Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS
kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo