Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  České astronomické vody zčeří brněnský Astronomický festival

České astronomické vody zčeří brněnský Astronomický festival

Letos na podzim se po čtvrtstoletí zopakuje největší shromáždění českých astronomů – Astronomický festival na brněnské Kraví hoře. Cílem je jediné. Ukázat, kam až dospěla (nejen) česká astronomie, a nahlédnout – s odborníky na slovo vzatými – do blízké budoucnosti. Festivalu, který se uskuteční od 1. do 3. října 2024 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno, se přitom mohou zúčastnit úplně všichni: odborníci a laici, vědychtiví studenti, milovníci hvězdného nebe, nadšení pozorovatelé i virtuální kosmoplavci. 

Pokud si astronomové mysleli, že 20. století bylo zlatou érou astronomie, pak by se měly uplynulé dvě astronomické dekády vyvažovat platinou. Ať už s ohledem na fantastické objevy nebo neuvěřitelnou pozorovací techniku, obé totiž hraničí se světem science fiction. Právě o tom vás během Astronomického festivalu přesvědčí naši přední astronomové, jenž jsou i skvělí a poutaví rétoři.

Na přetřes přijdou takové fenomény jako temná hmota i skrytá energie, černé díry, pestrý svět planet i exoplanet nebo čím dál tím sofistikovanější kosmické dalekohledy a meziplanetární sondy brázdící Sluneční soustavu. Ale nezůstaneme jen v minulosti, pokusíme se také nastínit, co nás čeká přinejmenším v blízké budoucnosti. A že je toho požehnaně: Nové observatoře, kosmické mise nebo třeba vesmír studovaný prostřednictvím gravitačních vln. 

„První Astronomický festival se odehrál před čtvrt stoletím,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „V roce 1999 se na Hvězdárně a planetáriu Brno uskutečnilo bezprecedentní setkání českých profesionálních astronomů, kteří se ohlédli za končícím 20. stoletím. Od té doby se ale změnilo téměř všechno. Moderní technologie nejen doplnily, ale mnohdy i přepsaly náš pohled na svět mimo planetu Zemi a citelně ovlivnily i vnímání nás samotných. Zmíněné změny se mimo jiné zrcadlí i v tom, že zatímco předchozí festival bylo nutné fyzicky navštívit, ten nadcházející bude přístupný i na dálku, prostřednictvím internetu.“

Pozvání na Astronomický festival 2024 přijali ti nejlepší čeští astronomové. Ale nejen to, dotkneme se i ryze technických témat, protože čeští vědci a technici se rovněž podílejí na vývoji kosmických sond, pozemských observatoří či kosmických teleskopů. Svou vlastní kapitolu bude mít i datová astronomie.

Ostatně, záštitu nad akcí již nyní laskavě poskytli: Eva Zažímalová (předsedkyně Akademie věd České republiky), Martin Bareš (rektor Masarykovy univerzity), Michal Bursa (ředitel Astronomického ústavu Akademie věd České republiky), Petr Heinzel (předseda České astronomické společnosti), Tomáš Kašparovský (děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity), Michael Prouza (ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky).

Svým způsobem se Astronomický festival 2024 pokusí o nemožné: shrnout naše aktuální povědomí o blízkém i vzdáleném vesmíru během pouhých tří dnů… Navíc hezky česky, poutavě a především populárně. No a kdo to nestihne, dostane další šanci až za 25 roků!




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

Drujá vlna polární záře. Čas mezi 0:15 až 1:15, 11.5.2024. Foto bez úprav. Polární záře se objevovala i u souhvězdí severní koruna.

Další informace »