Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Český amatérský astronom představil dalekohled o průměru téměř jeden metr

Český amatérský astronom představil dalekohled o průměru téměř jeden metr

Ladin u svého dalekohledu
Autor: Martin Gembec

Jedním z nejznámějších velkých dalekohledů je metrový dobson doktora Hanßgena, který bývá k vidění na německém setkání Herzberger Teleskop Treffen. Podobně velký dalekohled, o průměru 90 cm, se občas vyskytne na vrcholku rakouských Alp na Edelweißspitze, kam jej vozívá jeden německý amatérský astronom. Mimochodem tímto přístrojem spatřilo i několik Čechů loni na podzim kometu 2I/Borisov, patrně jako jedni z mála na světě. V Česku se můžeme také setkat s opravdu velkými amatérskými dalekohledy. Například v Klubu astronomů Liberecka nedávno jeden z jeho členů prezentoval Taurus Izerinus o průměru 50 cm. To však vyprovokovalo kolegu a splnil si svůj dávný sen, když pořídil dalekohled dobsonova typu o průměru 95 cm.

Jak vidíme, amatérští astronomové si už dokáží pořídit opravdu velké dalekohledy. Před deseti, patnácti roky, bylo raritou potkat metrový přístroj. Vzpomínám, jak jsme se dostali roku 2006 poprvé k tomu obrovi dr. Hanßgena. Bylo to ještě na staré lokalitě u obce Jeßnigk. Na oblast bývalého východního Německa jde o velmi tmavou lokalitu, až mě to překvapilo. Nebyl problém zde zachytit zvířetníkové světlo i část zodiakálního mostu. Pořídil jsem zde i svou jedinou neskládanou souvislou expozici dlouhou 1 h 40 minut (fotil někdo s DSLR déle?), aniž by bylo pozadí přeexponované vlivem světelného smogu. A během jedné takové noci jsme se mohli kochat poprvé v životě objekty na obloze tak, jak jsme je do té doby znali pouze z fotografií.

Dobson dr. Hanßgena na Herzberger Teleskop Treffen 2006 Autor: Martin Gembec, Aleš Majer
Dobson dr. Hanßgena na Herzberger Teleskop Treffen 2006
Autor: Martin Gembec, Aleš Majer
Nejhezčí zážitky mám z poslední části noci, kdy už byl dr. Hanßgen znaven celonoční snahou ukázat návštěvníkům známé objekty oblohy. Lámanou němčinou jsem naznačil, že bych jeho dalekohled rád naváděl sám na některé objekty a protože nás kolem přístroje bylo jen několik, nebyl ani problém se vystřídat. Už jen ten pocit ovládat toho obra a přitom to šlo tak snadno… Viděl jsem tehdy poprvé mlhovinu Koňská hlava bez filtru a nemohu zapomenout na nádhernou červenou bariéru na hranici vnitřní části jinak modrozeleného středu mlhoviny v Orionu. Už kvůli tomu stálo za to na HTT jet.

Mezitím uběhly roky a dalekohledy amatérských astronomů se zvětšovaly. Ten největší na světě patrně prezentoval v roce 2016 Mike Clements z USA. Jeho parametry jsou skutečně úctyhodné. Průměr zrcadla je 70 palců, tedy asi 178 cm. Jistě si ani nedovedeme představit, jaký pohled na objekty oblohy s ním musí být. Výhodu mají už jen kolegové, kteří koukali tou zmíněnou devadesátkou Uweho z rakouské Edelweißspitze, protože tmavá obloha dost pomáhá. Proto si jistě dovedete představit mé překvapení, kdy se nám ozval kolega, že si pořídil podobný, ale ještě o fous větší dalekohled. Co bylo naprosto nepochopitelné, ve dnech, které následovaly po jeho zakoupení, se nejen nezatáhlo, ale přišlo krásné počasí s několika jasnými nocemi. Víte, traduje se, že když si koupíte nový dalekohled, zatáhne se. Vzhledem k tomu, že tehdy existoval pojem koronavirus pouze jako novinářský výraz v zahraniční rubrice, měli jsme možnost vyjet na pozorování do nejtmavší veřejně dostupné lokality v Jizerské oblasti tmavé oblohy, polského Rozdroże Izerskie.

Panorama krajiny na Rozdroze Izerskie 20. ledna 2020 Autor: Martin Gembec
Panorama krajiny na Rozdroze Izerskie 20. ledna 2020
Autor: Martin Gembec

Po příjezdu na místo zde obří dobson ještě nebyl. Kolegové už měli vybaleny své 40 a 50 cm dalekohledy a intenzivně se věnovali svému pozorovacímu plánu. Já si tedy zatím připravil fotonádobíčko a jal se fotit kometu na obloze a krajinu druhým fotoaparátem. A najednou byl tu. Co mě překvapilo při jeho sestavování nejvíc, byla hmotnost. K jeho vyložení pohodlně stačily dvě osoby a kdyby nebyl tak rozměrný, zvládl by to i člověk sám. Konstrukce je opravdu promyšlená a jedinou nevýhodou těchto obřích dobsonů je jejich výška. Bylo potřeba používat žebřík, který, aby se vešel do auta, nejevil příliš důvěry pro svou subtilnost, jak je vidět na přiložené fotografii. Pohled do dalekohledu dal ale vzpomenout na roky dávno minulé a všichni jsme si užívali známé i neznámé objekty oblohy. Takové galaxie Antény, nebo Thorova helma, to byly opravdové zážitky té noci. Když jsme končili a vysoko nad hlavou byla vidět galaxie M51, pocit, že v nejlepším se má končit převládl. Když si vezmu tu nádheru, ta spirální ramena a most spojující tuto galaxii s jejím očesaným průvodcem…

Leviathan of Parsonstown, replika dalekohledu lorda Rosse na jeho originálním stanovišti v parku u záměčku v irském městečku Birr Autor: Martin Gembec
Leviathan of Parsonstown, replika dalekohledu lorda Rosse na jeho originálním stanovišti v parku u záměčku v irském městečku Birr
Autor: Martin Gembec
Byla to nádhera a dalo to vzpomenout na to, jak kdysi v 19. století lord Parsons pozoroval tento objekt, rozeznal onu spirální strukturu této mlhoviny a nechal na její počest dokonce v parku u velkého dalekohledu sestavit zákoutí tvaru spirální galaxie, dnes už zarostlé stromy. Ostatně Parsonstown, dnes Birr v Irsku, jsem měl tu čest navštívit a repliku tohoto neuvěřitelného dalekohledu téměř osahat. Dalo to představu, jak to asi vypadá při pozorování oním největším amatérským dalekohledem dneška. Tento přístroj, tehdy největší na světě, ještě se zrcadlem z leštěného kovu, měl průměr 72 palců, jen o dva více, než ten současný americký.

Každé úžasné pozorování jednou končí a i my jsme už na konci našich vzpomínek na pozorování velkými dalekohledy. Pokud se chcete někdy podívat na oblohu velkým dalekohledem a nemáte možnosti, jako Alan Maury ze San Pedro de Atacama v Chile, přijeďte třeba na Jizerku. Věříme, že tradiční Den a noc na Jizerce proběhne 15. srpna podle původního plánu.

Děkuji, že jste dočetli článek až do konce. A omlouvám se všem, kdo uvěřili, že takto velký dalekohled na severu Čech skutečně existuje. Jak vidíte, článek vyšel 1. dubna, a tak věřím, že jste se nenachytali. Věřte však, že kromě smyšleného dalekohledu, o němž píši, protože mě k tomu navedla fotka z úvodu článku, jsou ostatní informace pravdivé a snad vám zpříjemnily jinak ne moc veselé období, které nyní prožíváme. Skutečná fotografie dalekohledu, který kolega vlastní, je zde dole. Využili jsme známý trik s perspektivou. Hezký apríl všem.

Ladin u svého dalekohledu - neupravené foto z 20. ledna na Rozdroze Autor: Martin Gembec
Ladin u svého dalekohledu - neupravené foto z 20. ledna na Rozdroze
Autor: Martin Gembec

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Krásná zimní noc na Rozdroze
[2] Herzberger Teleskop Treffen 2006



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Aprííl, Dobson, Pozorování 


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »