Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Čínský radioteleskop bude pátrat po mimozemšťanech

Čínský radioteleskop bude pátrat po mimozemšťanech

Návrh čínského radioteleskopu FAST o průměru 500 m
Návrh čínského radioteleskopu FAST o průměru 500 m
Velký radioteleskop FAST, jehož výstavba probíhá v Číně, se připojí mj. k programu pátrání po mimozemských civilizacích. Radioteleskop bude mít za úkol studovat zhruba 5 000 hvězd podobných Slunci a zjišťovat, zda se v jejich blízkosti nevyskytují zdroje umělých rádiových signálů. Radioteleskop se však bude věnovat i dalším důležitým výzkumům.

Začleněním radioteleskopu do programu hledání mimozemského rozumu se z něj stane významný pomocník programu SETI, který je v současné době vystaven vážným finančním problémům. Konkrétně v důsledku nedostatku finančních prostředků byl přerušen například provoz soustavy radioteleskopů Allen Telescope Array v Kalifornii.

Návrh čínského radioteleskopu FAST o průměru 500 m
Návrh čínského radioteleskopu FAST o průměru 500 m
Radioteleskop FAST je budován na jihu Číny, v odlehlé části provincie Guizhou. Poprvé se o něm hovořilo již v roce 1994. V roce 2013, kdy by měla být výstavba radioteleskopu dokončena, převezme nálepku největšího radioteleskopu světa od radiotelekopu Arecibo (Puerto-Rico), který byl největším radioteleskopem uplynulých téměř 50 let.

Průměr mísy jeho hlavní antény bude 500 m, čemuž odpovídá plocha 196 000 metrů čtverečních. Pro srovnání - průměr radioteleskopu v Arecibu je 305 m (plocha 73 000 metrů čtverečních). Jeho velký průměr je rovněž součástí názvu FAST (Five-hundred-metre Aperture Spherical radio Telescope). Finanční náklady na jeho vybudování přesáhnou 700 miliónů juanů (asi 108 miliónů amerických dolarů). Bude pracovat na frekvenci 0,3 až 5,1 GHz. Přesnost navedení na cíl bude 4 obloukové vteřiny.

Konstrukce hlavní antéry radioteleskopu FAST
Konstrukce hlavní antéry radioteleskopu FAST
Nepohyblivá anténa je složena ze 4 400 hliníkových panelů, které budou neseny sítí vytvořenou ze 7000 nosných ocelových lan. Prostřednictvím napínání kotvících lan bude možné upravovat tvar odrazné plochy od základní kulové až po parabolickou plochu. Nad talířem teleskopu se bude na lanech vznášet pohyblivý detektor (přijímač), který se bude pohybovat v ohniskové ploše pomocí soustavy polohovacích lan. Díky jeho pohybu bude radioteleskop sledovat objekty z různých míst oblohy až do 40° od zenitu. Přijímač bude současně registrovat rádiové signály z 19 úseků oblohy, a to na různých vlnových délkách.

Po ukončení výstavby bude čínský radioteleskop nejen největší, ale i nejcitlivější anténou na světě. FAST může dohlédnout do vesmíru 3krát dále než radioteleskop v Arecibu. Astronomové očekávají objev tisíce nových galaxií a dalších objektů v hlubokém vesmíru do vzdálenosti až 7 miliard světelných let.

Poznámka: V roce 1974 postavili v bývalém Sovětském svazu radioteleskop RATAN 600 o průměru 576 metrů, nicméně jeho odrazná plocha v podobě 895 segmentů je umístěna pouze po obvodu a je třetinová v porovnání s radioteleskopem v Arecibu.

Zdroj: arxiv/papers
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »