Čínský radioteleskop bude pátrat po mimozemšťanech
Návrh čínského radioteleskopu FAST o průměru 500 mVelký radioteleskop FAST, jehož výstavba probíhá v Číně, se připojí mj. k programu pátrání po mimozemských civilizacích. Radioteleskop bude mít za úkol studovat zhruba 5 000 hvězd podobných Slunci a zjišťovat, zda se v jejich blízkosti nevyskytují zdroje umělých rádiových signálů. Radioteleskop se však bude věnovat i dalším důležitým výzkumům.
Začleněním radioteleskopu do programu hledání mimozemského rozumu se z něj stane významný pomocník programu SETI, který je v současné době vystaven vážným finančním problémům. Konkrétně v důsledku nedostatku finančních prostředků byl přerušen například provoz soustavy radioteleskopů Allen Telescope Array v Kalifornii.
Návrh čínského radioteleskopu FAST o průměru 500 mRadioteleskop FAST je budován na jihu Číny, v odlehlé části provincie Guizhou. Poprvé se o něm hovořilo již v roce 1994. V roce 2013, kdy by měla být výstavba radioteleskopu dokončena, převezme nálepku největšího radioteleskopu světa od radiotelekopu Arecibo (Puerto-Rico), který byl největším radioteleskopem uplynulých téměř 50 let.
Průměr mísy jeho hlavní antény bude 500 m, čemuž odpovídá plocha 196 000 metrů čtverečních. Pro srovnání - průměr radioteleskopu v Arecibu je 305 m (plocha 73 000 metrů čtverečních). Jeho velký průměr je rovněž součástí názvu FAST (Five-hundred-metre Aperture Spherical radio Telescope). Finanční náklady na jeho vybudování přesáhnou 700 miliónů juanů (asi 108 miliónů amerických dolarů). Bude pracovat na frekvenci 0,3 až 5,1 GHz. Přesnost navedení na cíl bude 4 obloukové vteřiny.
Konstrukce hlavní antéry radioteleskopu FASTNepohyblivá anténa je složena ze 4 400 hliníkových panelů, které budou neseny sítí vytvořenou ze 7000 nosných ocelových lan. Prostřednictvím napínání kotvících lan bude možné upravovat tvar odrazné plochy od základní kulové až po parabolickou plochu. Nad talířem teleskopu se bude na lanech vznášet pohyblivý detektor (přijímač), který se bude pohybovat v ohniskové ploše pomocí soustavy polohovacích lan. Díky jeho pohybu bude radioteleskop sledovat objekty z různých míst oblohy až do 40° od zenitu. Přijímač bude současně registrovat rádiové signály z 19 úseků oblohy, a to na různých vlnových délkách.
Po ukončení výstavby bude čínský radioteleskop nejen největší, ale i nejcitlivější anténou na světě. FAST může dohlédnout do vesmíru 3krát dále než radioteleskop v Arecibu. Astronomové očekávají objev tisíce nových galaxií a dalších objektů v hlubokém vesmíru do vzdálenosti až 7 miliard světelných let.
Poznámka: V roce 1974 postavili v bývalém Sovětském svazu radioteleskop RATAN 600 o průměru 576 metrů, nicméně jeho odrazná plocha v podobě 895 segmentů je umístěna pouze po obvodu a je třetinová v porovnání s radioteleskopem v Arecibu.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 12. do 14. 12. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve středu po ránu projde přes hvězdu Regulus. Večer je nad jihem Saturn a přejde přes něj Titan. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Přes velké skvrny je aktivita Slunce nízká, přesto může nastat polární záře. Ranní komety trochu ruší svit Měsíce, večerní tmavá obloha jich ale také několik nabídne. Před 100 lety se narodil český astronom a meteorolog Ladislav Křivský.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
Celestron C8 / Baader Filtr + Astronomik UV-IR Block L-2
Po zamíření na Slunce jsem začal fotit serii jednotlivých krátkých snímků (lucky imaging)
Postup vytvoření dané fotky: V rámci té série jednotlivých fotek se objevilo to letadlo. Vzal jsem tedy tuto jednu fotku a vyřízl z ní přesně jedna ku jedné to letadlo a spojil s tou složeninou Slunce, tak aby vznikl co nejlepší snímek, kde bude vidět jak detailní Slunce tak letadlo.
Slunce: Sekvence fotek PIPP/Autostakkert pak zpracováno v Pixinsight