Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Čínský radioteleskop bude pátrat po mimozemšťanech

Čínský radioteleskop bude pátrat po mimozemšťanech

Návrh čínského radioteleskopu FAST o průměru 500 m
Návrh čínského radioteleskopu FAST o průměru 500 m
Velký radioteleskop FAST, jehož výstavba probíhá v Číně, se připojí mj. k programu pátrání po mimozemských civilizacích. Radioteleskop bude mít za úkol studovat zhruba 5 000 hvězd podobných Slunci a zjišťovat, zda se v jejich blízkosti nevyskytují zdroje umělých rádiových signálů. Radioteleskop se však bude věnovat i dalším důležitým výzkumům.

Začleněním radioteleskopu do programu hledání mimozemského rozumu se z něj stane významný pomocník programu SETI, který je v současné době vystaven vážným finančním problémům. Konkrétně v důsledku nedostatku finančních prostředků byl přerušen například provoz soustavy radioteleskopů Allen Telescope Array v Kalifornii.

Návrh čínského radioteleskopu FAST o průměru 500 m
Návrh čínského radioteleskopu FAST o průměru 500 m
Radioteleskop FAST je budován na jihu Číny, v odlehlé části provincie Guizhou. Poprvé se o něm hovořilo již v roce 1994. V roce 2013, kdy by měla být výstavba radioteleskopu dokončena, převezme nálepku největšího radioteleskopu světa od radiotelekopu Arecibo (Puerto-Rico), který byl největším radioteleskopem uplynulých téměř 50 let.

Průměr mísy jeho hlavní antény bude 500 m, čemuž odpovídá plocha 196 000 metrů čtverečních. Pro srovnání - průměr radioteleskopu v Arecibu je 305 m (plocha 73 000 metrů čtverečních). Jeho velký průměr je rovněž součástí názvu FAST (Five-hundred-metre Aperture Spherical radio Telescope). Finanční náklady na jeho vybudování přesáhnou 700 miliónů juanů (asi 108 miliónů amerických dolarů). Bude pracovat na frekvenci 0,3 až 5,1 GHz. Přesnost navedení na cíl bude 4 obloukové vteřiny.

Konstrukce hlavní antéry radioteleskopu FAST
Konstrukce hlavní antéry radioteleskopu FAST
Nepohyblivá anténa je složena ze 4 400 hliníkových panelů, které budou neseny sítí vytvořenou ze 7000 nosných ocelových lan. Prostřednictvím napínání kotvících lan bude možné upravovat tvar odrazné plochy od základní kulové až po parabolickou plochu. Nad talířem teleskopu se bude na lanech vznášet pohyblivý detektor (přijímač), který se bude pohybovat v ohniskové ploše pomocí soustavy polohovacích lan. Díky jeho pohybu bude radioteleskop sledovat objekty z různých míst oblohy až do 40° od zenitu. Přijímač bude současně registrovat rádiové signály z 19 úseků oblohy, a to na různých vlnových délkách.

Po ukončení výstavby bude čínský radioteleskop nejen největší, ale i nejcitlivější anténou na světě. FAST může dohlédnout do vesmíru 3krát dále než radioteleskop v Arecibu. Astronomové očekávají objev tisíce nových galaxií a dalších objektů v hlubokém vesmíru do vzdálenosti až 7 miliard světelných let.

Poznámka: V roce 1974 postavili v bývalém Sovětském svazu radioteleskop RATAN 600 o průměru 576 metrů, nicméně jeho odrazná plocha v podobě 895 segmentů je umístěna pouze po obvodu a je třetinová v porovnání s radioteleskopem v Arecibu.

Zdroj: arxiv/papers
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



9. vesmírný týden 2021

9. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 3. do 7. 3. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je dobře vidět jasný Mars, který prochází pod hvězdokupou Plejády. Taky je vidět planeta Uran a planetka Vesta, která bude v opozici. Večer se dá také spatřit kužel zvířetníkového světla. Merkur je v západní elongaci, viditelný snad na denní obloze. Perseverance úspěšně testuje kamery a další přístroje na povrchu Marsu. Očekáváme start rakety Falcon 9 už v noci na pondělí. Týden bohatý na starty raket právě ukončuje výstup astronautů z ISS. Před 45 lety zasáhla Veněra 3 jako první umělé těleso Venuši, bohužel nefunkční.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

planéty počas roku 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek „Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent   Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zvířetníkové světlo

Další informace »