Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Čtvrtý Astronomický kemp ESO pro studenty středních škol
Jiří Srba Vytisknout článek

Čtvrtý Astronomický kemp ESO pro studenty středních škol

Astronomické observatoří Autonomního regionu Aosta Valley (Itálie)
Autor: ESO/V. Vicenzi

ESO a její síť spolupracovníků pro popularizaci ESON (ESO Science Outreach Network) spolu s organizátorem vědecko-vzdělávacích akcí firmou Sterrenlab a Astronomickou observatoří Autonomního regionu Aosta Valley (Astronomical Observatory of the Autonomous Region of the Aosta Valley, OAVdA) připravují čtvrtý ročník Astronomického kempu ESO (ESO Astronomy Camp) s podtitulem „Viditelný a skrytý vesmír“. Kemp se uskuteční od 26. prosince 2016 do 1. ledna 2017 v Aosta Valley v Itálii. 

Vyhrajte astronomickou cestu do Alp

V rámci kempu, který se zaměří na pozorování vesmíru ve všech vlnových délkách, účastníci prozkoumají toto téma prostřednictvím různých astronomických aktivit – přednášek, praktických cvičení i nočních pozorování s dalekohledy a přístroji observatoře. Další sociální aktivity – zimní sporty nebo exkurze – přispějí k tomu, aby se kemp stal pro všechny zúčastněné neopakovatelným zážitkem. Za vědecký program kempu zodpovídají ESO a OAVdA, kteří ve spolupráci s dalšími partnery zajistí rovněž zkušené lektory a potřebný materiál.    

Z programu čtvrtého kempu vybíráme jen několik zajímavostí: použití spektrografu, přednášky astronomů pracujících pro ESO nebo výlet na Matterhorn.

Registrační poplatek účastníka činí 500 € a pokrývá ubytování s plnou penzí v hostelu Saint-Barthélemy, dohled profesionálního personálu, všechny astronomické a volnočasové aktivity, materiály, výlety a exkurze, přepravu v rámci kempu a pojištění. K dispozici bude autobusová doprava mezi observatoří a letištěm Milan Malpensa. Poplatek nezahrnuje cestovní náklady z domova účastníka na letiště Milán Malpensa ani zpět.

Maximální počet účastníků kempu je 56. Kemp je koncipován pro studenty středních škol ve věku od 16 do 18 let (ročník 1998, 1999 a 2000) z členských států ESO (ESO Member States) a dalších zemí, které jsou součástí ESON (ESO Science Outreach Network). Omezený počet míst bude k dispozici i pro studenty z jiných zemí.

Studenti, kteří by se chtěli Astronomického kempu ESO zúčastnit, musí vyplnit formulář na stránkách kempu a nejpozději do 4. října 2016 zaslat maximálně tříminutové anglicky mluvené video na téma “I would most like to discover/invent ...... because........”

Jeden žadatel z členského státu ESO, jehož video bude organizátory vyhodnoceno jako nejlepší, získá stipendium ESO – uhrazení úplných nákladů na účast v kempu včetně dopravy. Někteří národní partneři rovněž poskytují podporu autorům nejlepších prací ve svých zemích. Další možnosti financování účasti studentů z jednotlivých zemí se mohou ještě objevit v následujících měsících. 

Vítěz stipendia ESO a další úspěšní žadatelé o účast budou oznámeni 16. října 2016. Do 30. října 2016 pak vybraní uchazeči musí potvrdit svou účast na kempu. Podmínky výběru a další instrukce naleznete na stránkách Astronomického kempu ESO 2016.

Národními partnery v současnosti jsou:

Institute of Astronomy of Leuven: Belgium
Stellar Astrophysics Centre at Aarhus University: Denmark
German Astronomical Society: Germany
Istituto Nazionale di Astrofisica: Italy
NOVA, the Netherlands Research School for Astronomy: Netherlands
Polish Astronomical Society: Poland
Ciência Viva: Portugal
Petnica Science Center: Serbia
Spanish Astronomical Society: Spain
Swedish Astronomical Society: Sweden
University of Geneva: Switzerland
Eyuboglu High School: Turkey
Royal Astronomical Society: United Kingdom

Tento seznam je pravidelně aktualizován na stránkách ESO Camp 2016.

Odkazy

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Oznámení ESO - ann16031



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Astronomický kemp ESO, ESO


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »