Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Čtvrtý Astronomický kemp ESO pro studenty středních škol
Jiří Srba Vytisknout článek

Čtvrtý Astronomický kemp ESO pro studenty středních škol

Astronomické observatoří Autonomního regionu Aosta Valley (Itálie)
Autor: ESO/V. Vicenzi

ESO a její síť spolupracovníků pro popularizaci ESON (ESO Science Outreach Network) spolu s organizátorem vědecko-vzdělávacích akcí firmou Sterrenlab a Astronomickou observatoří Autonomního regionu Aosta Valley (Astronomical Observatory of the Autonomous Region of the Aosta Valley, OAVdA) připravují čtvrtý ročník Astronomického kempu ESO (ESO Astronomy Camp) s podtitulem „Viditelný a skrytý vesmír“. Kemp se uskuteční od 26. prosince 2016 do 1. ledna 2017 v Aosta Valley v Itálii. 

Vyhrajte astronomickou cestu do Alp

V rámci kempu, který se zaměří na pozorování vesmíru ve všech vlnových délkách, účastníci prozkoumají toto téma prostřednictvím různých astronomických aktivit – přednášek, praktických cvičení i nočních pozorování s dalekohledy a přístroji observatoře. Další sociální aktivity – zimní sporty nebo exkurze – přispějí k tomu, aby se kemp stal pro všechny zúčastněné neopakovatelným zážitkem. Za vědecký program kempu zodpovídají ESO a OAVdA, kteří ve spolupráci s dalšími partnery zajistí rovněž zkušené lektory a potřebný materiál.    

Z programu čtvrtého kempu vybíráme jen několik zajímavostí: použití spektrografu, přednášky astronomů pracujících pro ESO nebo výlet na Matterhorn.

Registrační poplatek účastníka činí 500 € a pokrývá ubytování s plnou penzí v hostelu Saint-Barthélemy, dohled profesionálního personálu, všechny astronomické a volnočasové aktivity, materiály, výlety a exkurze, přepravu v rámci kempu a pojištění. K dispozici bude autobusová doprava mezi observatoří a letištěm Milan Malpensa. Poplatek nezahrnuje cestovní náklady z domova účastníka na letiště Milán Malpensa ani zpět.

Maximální počet účastníků kempu je 56. Kemp je koncipován pro studenty středních škol ve věku od 16 do 18 let (ročník 1998, 1999 a 2000) z členských států ESO (ESO Member States) a dalších zemí, které jsou součástí ESON (ESO Science Outreach Network). Omezený počet míst bude k dispozici i pro studenty z jiných zemí.

Studenti, kteří by se chtěli Astronomického kempu ESO zúčastnit, musí vyplnit formulář na stránkách kempu a nejpozději do 4. října 2016 zaslat maximálně tříminutové anglicky mluvené video na téma “I would most like to discover/invent ...... because........”

Jeden žadatel z členského státu ESO, jehož video bude organizátory vyhodnoceno jako nejlepší, získá stipendium ESO – uhrazení úplných nákladů na účast v kempu včetně dopravy. Někteří národní partneři rovněž poskytují podporu autorům nejlepších prací ve svých zemích. Další možnosti financování účasti studentů z jednotlivých zemí se mohou ještě objevit v následujících měsících. 

Vítěz stipendia ESO a další úspěšní žadatelé o účast budou oznámeni 16. října 2016. Do 30. října 2016 pak vybraní uchazeči musí potvrdit svou účast na kempu. Podmínky výběru a další instrukce naleznete na stránkách Astronomického kempu ESO 2016.

Národními partnery v současnosti jsou:

Institute of Astronomy of Leuven: Belgium
Stellar Astrophysics Centre at Aarhus University: Denmark
German Astronomical Society: Germany
Istituto Nazionale di Astrofisica: Italy
NOVA, the Netherlands Research School for Astronomy: Netherlands
Polish Astronomical Society: Poland
Ciência Viva: Portugal
Petnica Science Center: Serbia
Spanish Astronomical Society: Spain
Swedish Astronomical Society: Sweden
University of Geneva: Switzerland
Eyuboglu High School: Turkey
Royal Astronomical Society: United Kingdom

Tento seznam je pravidelně aktualizován na stránkách ESO Camp 2016.

Odkazy

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Oznámení ESO - ann16031



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Astronomický kemp ESO, ESO


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »