Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Den hvězdáren a planetárií 24. března 2023

Den hvězdáren a planetárií 24. března 2023

Logo AsHaP
Autor: Asociace hvězdáren a planetárií

24. března 2023 nás čeká již pátý ročník Dne hvězdáren a planetárií. Vyhlašuje jej Asociace hvězdáren a planetárií a jeho cílem je přiblížit astronomii a hvězdárny neastronomům. Termín je totiž volen tak, aby bylo možno na obloze pozorovat Měsíc v období kolem první čtvrti. Jedná se asi o nejvhodnější objekt na naší obloze, který je dobře pozorovatelný například i pro menší děti a seniory dalekohledem. Ovšem vybrané hvězdárny a planetária vám představí nejen Měsíc.

Hvězdárna Žebrák Autor: David Malík
Hvězdárna Žebrák
Autor: David Malík
Možná, že byste čekali, že astronomové vás na svých pracovištích přivítají spíše večer a v noci, proč tedy Den a ne Noc hvězdáren a planetárií? Důvod je jednoduchý. Mnoho, ne-li většina hvězdáren, a o planetáriích ani nemluvě, vás totiž přivítá i ve dne. Kdy byste se jinak chtěli podívat třeba na Slunce, nebo na meteorologickou stanici? Ovšem, každá hvězdárna pracuje trochu jinak a jindy, takže ... čtěte dále.

Skvrna Autor: Richard Kotrba
Skvrna
Autor: Richard Kotrba
Asociace hvězdáren a planetárií již popáté vyhlásila český „Den hvězdáren a planetárií“, tedy den, kdy bychom chtěli všem astronomii milovným lidem připomenout, že nad našimi hlavami se nachází obloha, po které se pohybují hvězdy, planety, Měsíc i Slunce, tu a tam se mihne meteor či kometa, tu a tam kosmická stanice či družice, a že na toto vše se můžeme podívat jednak svýma očima, jednak dalekohledy a jednak prostřednictvím projektorů našich planetárií.

Na astronomických pracovištích se však nepozoruje pouze obloha. Na některých najdete již zmíněné meteorologické stanice, seismická měření nebo třeba detekce znečištění ovzduší. Ovšem kromě vědeckých pozorování na většině naleznete i modely a pořady, které vám umožní seznamovat se s vesmírem i v době, kdy je třeba zataženo, nebo dokonce i když prší.

Přinášíme odkazy na některé z hvězdáren, které nám již akci i v letošním roce potvrdily:

Hvězdárna Valašské Meziříčí

8 – 12 hod. – program  pro školy

16 – 18 hod. – program pro veřejnost

18 – 19 hod. – přednáška

od 19 hod. – pozorování oblohy

Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové

Na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové se v rámci této akce uskuteční bezplatné večerní pozorování oblohy dalekohledy. Podrobnější program naleznete na webu hvězdárny.

Hvězdárna v Rokycanech a Plzni

Hvězdárna Rokycany – program od 19 hod.

Hvězdárna Plzeň – program od 19 hod.

Na obou hvězdárnách proběhne pozorování Měsíce, Venuše a Marsu, po setmění objektů vzdáleného vesmíru.

A k tomu:

Na hvězdárně v Rokycanech – virtuální procházka vesmírem

Na hvězdárně v Plzni – staňte se „řidičem“ kosmického vozítka

Hvězdárna v Úpici

Hvězdárna bude otevřena od 10 do 22 hod. Po celou dobu bude možno pozorovat denní či noční oblohu, prohlédnout si astronomické přístroje a hvězdárnu a také pohovořit s místními astronomy. Děti budou moci shlédnout nové astronomické pohádky.

Hvězdárna Jaroslava Trnky ve Slaném

Hvězdárna připravuje na 17. hodinu přednášku Jana Spratka z Planetum „Vyrábíme kometu“ a na 18,30 hod. přednášku „Družice – co, proč a jak dělají?“

Družice – co, proč a jak dělají? – Pojem družice zná snad každý, ale zdaleka ne každý si uvědomuje, co mají takové družice za úkol, kde se pohybují, jakými rychlostmi létají, a jaké problémy rovněž může jejich přítomnost v kosmickém prostoru přinést. Během povídání pro mladší i starší vesmírné zájemce se dozvíte vše, co by měl každý kosmonautický fanoušek a budoucí kosmický inženýr znát. A také se dozvíte, jak a proč se Hurvínek dostal na oběžnou dráhu. :-)

Vyrábíme kometu – Působivá, zářící hvězda nebo špinavá hrouda letící vesmírem? Žhnoucí nebo ledová? Co to jsou komety, kde vznikají a z čeho se skládají? Během povídání pro mladé vesmírné průzkumníky se na komety podíváme. Poznáme jejich životní dráhu a zároveň si z dostupných ingrediencí kometární jádro vyrobíme!

Hvězdárna Žebrák

Hvězdárna Žebrák připravuje: Den hvězdáren aneb když se den mění v noc.
 
Přijít můžete v čase 16 – 20 hod. i s vašimi dětmi, každému se budeme věnovat individuálně, budeme promítat Pohádky z hvězd, pozorovat ve dne Slunce, po setmění Měsíc a objekty noční oblohy a předvedeme vše, co na hvězdárně máme. Děti si navíc odnesou dárek.
 
 

20 – 22 hod.:

Komentovaná prohlídka dalekohledů v pozorovatelně, výstava architektonických návrhů na novou hvězdárnu, za jasného počasí komentovaná prohlídka noční oblohy

Tvořivá činnost pro děti v přednáškovém sále (výroba vesmírných náramků)

Pokusy se světlem u optických lavic v učebně „Hrátky se světlem“

 

Hvězdárna Veselí nad Moravou

Hvězdárna bude přístupná veřejnosti od 13 do 23 hod.

13 – 16 hod.    Pozorování Slunce spojené s přednáškou

16 – 17 hod.    Prezentace 60 let činnosti hvězdárny ve Veselí nad Moravou

19 – 23 hod.     Pozorování večerní oblohy s výkladem

 
 
Astronomická společnost v Chomutově  zve veřejnost na akci „Den hvězdáren a planetárií“, která proběhne v pátek 24.března od 17:00 hod - 21:00 hod. na hvězdárně F. J. Gerstnera (louka vedle parkoviště u bývalého kina Oko. Lipská ul. naproti kostelu Sv. Barbory v Chomutově).

Fotografování Slunce a noční oblohy.

Pozorování Slunce a objektů noční oblohy pomocí astronomických dalekohledů.

Podrobnější program najdete na internetových stránkách www.astro21.cz

Vstup zdarma.

 

 
14 – 16 hod. - Pozorování Slunce
17 – 18 a 19 – 20 hod. - Pořad v planetáriu

20 – 3 hod. - Messierská noc (pozorování 110 objektů Messierova katalogu)

 




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Den hvězdáren a planetárií


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »