Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Den hvězdáren a planetárií 24. března 2023

Den hvězdáren a planetárií 24. března 2023

Logo AsHaP
Autor: Asociace hvězdáren a planetárií

24. března 2023 nás čeká již pátý ročník Dne hvězdáren a planetárií. Vyhlašuje jej Asociace hvězdáren a planetárií a jeho cílem je přiblížit astronomii a hvězdárny neastronomům. Termín je totiž volen tak, aby bylo možno na obloze pozorovat Měsíc v období kolem první čtvrti. Jedná se asi o nejvhodnější objekt na naší obloze, který je dobře pozorovatelný například i pro menší děti a seniory dalekohledem. Ovšem vybrané hvězdárny a planetária vám představí nejen Měsíc.

Hvězdárna Žebrák Autor: David Malík
Hvězdárna Žebrák
Autor: David Malík
Možná, že byste čekali, že astronomové vás na svých pracovištích přivítají spíše večer a v noci, proč tedy Den a ne Noc hvězdáren a planetárií? Důvod je jednoduchý. Mnoho, ne-li většina hvězdáren, a o planetáriích ani nemluvě, vás totiž přivítá i ve dne. Kdy byste se jinak chtěli podívat třeba na Slunce, nebo na meteorologickou stanici? Ovšem, každá hvězdárna pracuje trochu jinak a jindy, takže ... čtěte dále.

Skvrna Autor: Richard Kotrba
Skvrna
Autor: Richard Kotrba
Asociace hvězdáren a planetárií již popáté vyhlásila český „Den hvězdáren a planetárií“, tedy den, kdy bychom chtěli všem astronomii milovným lidem připomenout, že nad našimi hlavami se nachází obloha, po které se pohybují hvězdy, planety, Měsíc i Slunce, tu a tam se mihne meteor či kometa, tu a tam kosmická stanice či družice, a že na toto vše se můžeme podívat jednak svýma očima, jednak dalekohledy a jednak prostřednictvím projektorů našich planetárií.

Na astronomických pracovištích se však nepozoruje pouze obloha. Na některých najdete již zmíněné meteorologické stanice, seismická měření nebo třeba detekce znečištění ovzduší. Ovšem kromě vědeckých pozorování na většině naleznete i modely a pořady, které vám umožní seznamovat se s vesmírem i v době, kdy je třeba zataženo, nebo dokonce i když prší.

Přinášíme odkazy na některé z hvězdáren, které nám již akci i v letošním roce potvrdily:

Hvězdárna Valašské Meziříčí

8 – 12 hod. – program  pro školy

16 – 18 hod. – program pro veřejnost

18 – 19 hod. – přednáška

od 19 hod. – pozorování oblohy

Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové

Na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové se v rámci této akce uskuteční bezplatné večerní pozorování oblohy dalekohledy. Podrobnější program naleznete na webu hvězdárny.

Hvězdárna v Rokycanech a Plzni

Hvězdárna Rokycany – program od 19 hod.

Hvězdárna Plzeň – program od 19 hod.

Na obou hvězdárnách proběhne pozorování Měsíce, Venuše a Marsu, po setmění objektů vzdáleného vesmíru.

A k tomu:

Na hvězdárně v Rokycanech – virtuální procházka vesmírem

Na hvězdárně v Plzni – staňte se „řidičem“ kosmického vozítka

Hvězdárna v Úpici

Hvězdárna bude otevřena od 10 do 22 hod. Po celou dobu bude možno pozorovat denní či noční oblohu, prohlédnout si astronomické přístroje a hvězdárnu a také pohovořit s místními astronomy. Děti budou moci shlédnout nové astronomické pohádky.

Hvězdárna Jaroslava Trnky ve Slaném

Hvězdárna připravuje na 17. hodinu přednášku Jana Spratka z Planetum „Vyrábíme kometu“ a na 18,30 hod. přednášku „Družice – co, proč a jak dělají?“

Družice – co, proč a jak dělají? – Pojem družice zná snad každý, ale zdaleka ne každý si uvědomuje, co mají takové družice za úkol, kde se pohybují, jakými rychlostmi létají, a jaké problémy rovněž může jejich přítomnost v kosmickém prostoru přinést. Během povídání pro mladší i starší vesmírné zájemce se dozvíte vše, co by měl každý kosmonautický fanoušek a budoucí kosmický inženýr znát. A také se dozvíte, jak a proč se Hurvínek dostal na oběžnou dráhu. :-)

Vyrábíme kometu – Působivá, zářící hvězda nebo špinavá hrouda letící vesmírem? Žhnoucí nebo ledová? Co to jsou komety, kde vznikají a z čeho se skládají? Během povídání pro mladé vesmírné průzkumníky se na komety podíváme. Poznáme jejich životní dráhu a zároveň si z dostupných ingrediencí kometární jádro vyrobíme!

Hvězdárna Žebrák

Hvězdárna Žebrák připravuje: Den hvězdáren aneb když se den mění v noc.
 
Přijít můžete v čase 16 – 20 hod. i s vašimi dětmi, každému se budeme věnovat individuálně, budeme promítat Pohádky z hvězd, pozorovat ve dne Slunce, po setmění Měsíc a objekty noční oblohy a předvedeme vše, co na hvězdárně máme. Děti si navíc odnesou dárek.
 
 

20 – 22 hod.:

Komentovaná prohlídka dalekohledů v pozorovatelně, výstava architektonických návrhů na novou hvězdárnu, za jasného počasí komentovaná prohlídka noční oblohy

Tvořivá činnost pro děti v přednáškovém sále (výroba vesmírných náramků)

Pokusy se světlem u optických lavic v učebně „Hrátky se světlem“

 

Hvězdárna Veselí nad Moravou

Hvězdárna bude přístupná veřejnosti od 13 do 23 hod.

13 – 16 hod.    Pozorování Slunce spojené s přednáškou

16 – 17 hod.    Prezentace 60 let činnosti hvězdárny ve Veselí nad Moravou

19 – 23 hod.     Pozorování večerní oblohy s výkladem

 
 
Astronomická společnost v Chomutově  zve veřejnost na akci „Den hvězdáren a planetárií“, která proběhne v pátek 24.března od 17:00 hod - 21:00 hod. na hvězdárně F. J. Gerstnera (louka vedle parkoviště u bývalého kina Oko. Lipská ul. naproti kostelu Sv. Barbory v Chomutově).

Fotografování Slunce a noční oblohy.

Pozorování Slunce a objektů noční oblohy pomocí astronomických dalekohledů.

Podrobnější program najdete na internetových stránkách www.astro21.cz

Vstup zdarma.

 

 
14 – 16 hod. - Pozorování Slunce
17 – 18 a 19 – 20 hod. - Pořad v planetáriu

20 – 3 hod. - Messierská noc (pozorování 110 objektů Messierova katalogu)

 




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Den hvězdáren a planetárií


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »