Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Den hvězdáren a planetárií 24. března 2023

Den hvězdáren a planetárií 24. března 2023

Logo AsHaP
Autor: Asociace hvězdáren a planetárií

24. března 2023 nás čeká již pátý ročník Dne hvězdáren a planetárií. Vyhlašuje jej Asociace hvězdáren a planetárií a jeho cílem je přiblížit astronomii a hvězdárny neastronomům. Termín je totiž volen tak, aby bylo možno na obloze pozorovat Měsíc v období kolem první čtvrti. Jedná se asi o nejvhodnější objekt na naší obloze, který je dobře pozorovatelný například i pro menší děti a seniory dalekohledem. Ovšem vybrané hvězdárny a planetária vám představí nejen Měsíc.

Hvězdárna Žebrák Autor: David Malík
Hvězdárna Žebrák
Autor: David Malík
Možná, že byste čekali, že astronomové vás na svých pracovištích přivítají spíše večer a v noci, proč tedy Den a ne Noc hvězdáren a planetárií? Důvod je jednoduchý. Mnoho, ne-li většina hvězdáren, a o planetáriích ani nemluvě, vás totiž přivítá i ve dne. Kdy byste se jinak chtěli podívat třeba na Slunce, nebo na meteorologickou stanici? Ovšem, každá hvězdárna pracuje trochu jinak a jindy, takže ... čtěte dále.

Skvrna Autor: Richard Kotrba
Skvrna
Autor: Richard Kotrba
Asociace hvězdáren a planetárií již popáté vyhlásila český „Den hvězdáren a planetárií“, tedy den, kdy bychom chtěli všem astronomii milovným lidem připomenout, že nad našimi hlavami se nachází obloha, po které se pohybují hvězdy, planety, Měsíc i Slunce, tu a tam se mihne meteor či kometa, tu a tam kosmická stanice či družice, a že na toto vše se můžeme podívat jednak svýma očima, jednak dalekohledy a jednak prostřednictvím projektorů našich planetárií.

Na astronomických pracovištích se však nepozoruje pouze obloha. Na některých najdete již zmíněné meteorologické stanice, seismická měření nebo třeba detekce znečištění ovzduší. Ovšem kromě vědeckých pozorování na většině naleznete i modely a pořady, které vám umožní seznamovat se s vesmírem i v době, kdy je třeba zataženo, nebo dokonce i když prší.

Přinášíme odkazy na některé z hvězdáren, které nám již akci i v letošním roce potvrdily:

Hvězdárna Valašské Meziříčí

8 – 12 hod. – program  pro školy

16 – 18 hod. – program pro veřejnost

18 – 19 hod. – přednáška

od 19 hod. – pozorování oblohy

Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové

Na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové se v rámci této akce uskuteční bezplatné večerní pozorování oblohy dalekohledy. Podrobnější program naleznete na webu hvězdárny.

Hvězdárna v Rokycanech a Plzni

Hvězdárna Rokycany – program od 19 hod.

Hvězdárna Plzeň – program od 19 hod.

Na obou hvězdárnách proběhne pozorování Měsíce, Venuše a Marsu, po setmění objektů vzdáleného vesmíru.

A k tomu:

Na hvězdárně v Rokycanech – virtuální procházka vesmírem

Na hvězdárně v Plzni – staňte se „řidičem“ kosmického vozítka

Hvězdárna v Úpici

Hvězdárna bude otevřena od 10 do 22 hod. Po celou dobu bude možno pozorovat denní či noční oblohu, prohlédnout si astronomické přístroje a hvězdárnu a také pohovořit s místními astronomy. Děti budou moci shlédnout nové astronomické pohádky.

Hvězdárna Jaroslava Trnky ve Slaném

Hvězdárna připravuje na 17. hodinu přednášku Jana Spratka z Planetum „Vyrábíme kometu“ a na 18,30 hod. přednášku „Družice – co, proč a jak dělají?“

Družice – co, proč a jak dělají? – Pojem družice zná snad každý, ale zdaleka ne každý si uvědomuje, co mají takové družice za úkol, kde se pohybují, jakými rychlostmi létají, a jaké problémy rovněž může jejich přítomnost v kosmickém prostoru přinést. Během povídání pro mladší i starší vesmírné zájemce se dozvíte vše, co by měl každý kosmonautický fanoušek a budoucí kosmický inženýr znát. A také se dozvíte, jak a proč se Hurvínek dostal na oběžnou dráhu. :-)

Vyrábíme kometu – Působivá, zářící hvězda nebo špinavá hrouda letící vesmírem? Žhnoucí nebo ledová? Co to jsou komety, kde vznikají a z čeho se skládají? Během povídání pro mladé vesmírné průzkumníky se na komety podíváme. Poznáme jejich životní dráhu a zároveň si z dostupných ingrediencí kometární jádro vyrobíme!

Hvězdárna Žebrák

Hvězdárna Žebrák připravuje: Den hvězdáren aneb když se den mění v noc.
 
Přijít můžete v čase 16 – 20 hod. i s vašimi dětmi, každému se budeme věnovat individuálně, budeme promítat Pohádky z hvězd, pozorovat ve dne Slunce, po setmění Měsíc a objekty noční oblohy a předvedeme vše, co na hvězdárně máme. Děti si navíc odnesou dárek.
 
 

20 – 22 hod.:

Komentovaná prohlídka dalekohledů v pozorovatelně, výstava architektonických návrhů na novou hvězdárnu, za jasného počasí komentovaná prohlídka noční oblohy

Tvořivá činnost pro děti v přednáškovém sále (výroba vesmírných náramků)

Pokusy se světlem u optických lavic v učebně „Hrátky se světlem“

 

Hvězdárna Veselí nad Moravou

Hvězdárna bude přístupná veřejnosti od 13 do 23 hod.

13 – 16 hod.    Pozorování Slunce spojené s přednáškou

16 – 17 hod.    Prezentace 60 let činnosti hvězdárny ve Veselí nad Moravou

19 – 23 hod.     Pozorování večerní oblohy s výkladem

 
 
Astronomická společnost v Chomutově  zve veřejnost na akci „Den hvězdáren a planetárií“, která proběhne v pátek 24.března od 17:00 hod - 21:00 hod. na hvězdárně F. J. Gerstnera (louka vedle parkoviště u bývalého kina Oko. Lipská ul. naproti kostelu Sv. Barbory v Chomutově).

Fotografování Slunce a noční oblohy.

Pozorování Slunce a objektů noční oblohy pomocí astronomických dalekohledů.

Podrobnější program najdete na internetových stránkách www.astro21.cz

Vstup zdarma.

 

 
14 – 16 hod. - Pozorování Slunce
17 – 18 a 19 – 20 hod. - Pořad v planetáriu

20 – 3 hod. - Messierská noc (pozorování 110 objektů Messierova katalogu)

 




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Den hvězdáren a planetárií


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »