Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Detektor neutrin bude ukryt pod vodou

Detektor neutrin bude ukryt pod vodou

Představa neutrinového dalekohledu KM3NeT
Představa neutrinového dalekohledu KM3NeT
Lovci nepolapitelných neutrin budou mít brzy k dispozici největší a nejvýkonnější aparaturu: obrovský neutrinový teleskop KM3NeT (Cubic Kilometre Neutrino Telescope), který v současné době vyvíjí společenství 40 institucí z deseti evropských států: z Francie, Holandska, Irska, Itálie, Kypru, Německa, Řecka, Španělska, Velké Británie a Rumunska. V budoucnu se nepochybně připojí i další země.

Jakmile bude KM3NeT zkompletován, stane se druhou největší stavbou na světě postavenou lidskou rukou. A to hned po Velké čínské zdi - bude objektem vyšším než mrakodrap Burj Khalifa v Dubaji… Ovšem ponořeným 960 m pod hladinu moře.

KM3NeT - toto označení znamená, že detektor v sobě bude zahrnovat prostor několika kubických kilometrů prostoru zaplněného vodou - bude složen z dlouhých lan nesoucích digitální optické jednotky. Tyto optické jednotky budou nepřetržitě sledovat dno Středozemního moře a pokusí se zaregistrovat nárazy neutrin přilétajících ze vzdáleného vesmíru. Výška neutrinového dalekohledu přesáhne 800 m.

Úspěšně zaznamenaná neutrina - subatomové částice, které prakticky vůbec nereagují s "obyčejnou" hmotou, nemají magnetický náboj - pomohou vědcům vymezit směr, odkud k nám přilétají. To jim zase pomůže přesně určit vzdálené zdroje intenzivního záření, jako jsou kvasary či gama záblesky.

Představa neutrinového dalekohledu KM3NeT
Představa neutrinového dalekohledu KM3NeT
"Především částice s vysokou energií, jako jsou neutrina, mohou přilétat z mimořádně vzdálených zdrojů," říká Giorgio Riccobene, fyzik a pracovník National Institute for Nuclear Physics. "Jejich pozorováním tak můžeme studovat vzdálený a dramaticky se vyvíjející vesmír."

Ve skutečnosti při pohledu dolů pod hladinu moře zařízení KM3NeT umožní vědcům nahlížet do nitra vesmíru. A to jak do vzdálených hlubin vesmíru, tak i k jeho počátkům (do doby, kdy byl vesmír ještě velice mladý).

Digitální optické moduly rozmístěné podél zařízení KM3NeT budou schopny identifikovat světlo vyzářené miony v okamžiku, kdy neutrina proniknou do mořského dna a některá z nich budou zachycena okolní hmotou. Celá struktura bude obsahovat několik tisíc modulů (podobají se zvětšené verzi létající inteligentní koule, kterou používal Luke Skywalker ve Hvězdných válkách).

Kromě pátrání po různých neutrinech procházejících Zemí bude zařízení KM3NeT sledovat střed naší Galaxie a zjišťovat přítomnost neutrin z této oblasti, což může pomoci astronomům potvrdit existenci údajné skryté hmoty.

Detailnější popis zařízení KM3NeT najdete například na adrese http://www.km3net.org/home.php.

Připravovaný detektor naváže na činnost dřívějšího detektoru s názvem ANTARES, což je zkratka anglického názvu "Astronomy with Neutrino Telescope and Abyss environmental RESearch". Detektor byl postaven na dně Středozemního moře, v hloubce 2,5 km, kde je většina ostatních částic odstíněna mohutným sloupcem vody. Detektor je zejména citlivý na mionová neutrina s vysokou energií, při jejichž slabé interakci s látkou vznikají miony s rychlostí převyšující rychlost šíření světla ve vodě. Za těchto podmínek se za nabitými miony táhne kužel Čerenkovova záření, které může být detekováno fotonásobiči umístěnými na svislých strunách pod mořskou hladinou. Nový detektor neutrin KM3NeT však bude mít mnohonásobně vyšší parametry.

Zdroj: universetoday.com a www.aldebaran.cz
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »