Dny otevřených dveří na pražském astronomickém Spořilově 13. a 14. listopadu 2015
Pražské pracoviště AsÚ AV ČR na Spořilově. Autor: Pavel Suchan
Pražské pracoviště Astronomického ústavu AV ČR na Spořilově, kde sídlí Oddělení galaxií a planetárních systémů, představí 13. a 14. listopadu 2015 pohled do zákulisí práce svých vědeckých skupin v přednáškách a rovněž nabídne pozorování oblohy dalekohledem z kopule a terasy. Dny otevřených dveří tak přinesou vskutku pestrý a velmi poutavý program. Rozhodně si je nenechte ujít!
Program:
Pátek 13. listopadu 2015
Program Dní otevřených dveří v Astronomickém pavilonu v Praze v listopadu 2015. Autor: AsÚ AV ČR9:30 a 11:00: Přednáška pro ZŠ "Pozorování vesmíru", doplněno pozorováním slunečních skvrn dalekohledem na terase nebo v případě zatažené oblohy města dalekohledem z kopule jako ukázka schopnosti různých dalekohledů.
16:00: Otevření Astronomického pavilonu, prezentace Oddělení galaxií a planetárních systémů, pozorování dalekohledy na terase a v kopuli.
16:30 až 20:30: přednášky pracovníků Oddělení galaxií a planetárních systémů
16:30: Michal Bursa - Proč je tak složité najít "teorii všeho" Teorie všeho je obecně používaný pojem pro fyzikální teorii, která by obsáhla zákony pro všechny základní interakce hmoty na všech škálách od elementárních částic po galaxie a poskytla syntézu teorií kvantové mechaniky a obecné relativity. V přednášce se podíváme, zda lze nalézt sjednocující princip, který by propojil svět kvantové mechaniky a obecné relativity a na jehož základě by bylo možné teorii všeho postavit. Přitom vyplyne i proč teorie všeho ani po 90 letech hledání stále není na stole.
18:00: Jiří Svoboda - Objevy rentgenové astronomie - minulé i budoucí Rentgenové okno do vesmíru bylo otevřeno před více než půl stoletím a přineslo spoustu nečekaných objevů, od neutronových hvězd až po bizarní černé díry s hmotností miliardkrát převyšující hmotnost Slunce. Co se astronomům podařilo za uplynulá desetiletí zjistit o těchto objektech a co dalšího nás zajímá? Povíme si, jaké odpovědi může přinést nová rentgenové mise plánovaná Evropskou kosmickou agenturou, jejímž členem je i Česká republika.
A dále následuje až do 22 hodin pro zájemce vždy krátká úvodní prezentace Oddělení galaxií a planetárních systémů a pozorování noční oblohy dalekohledem, v případě zatažené oblohy pouze pozemských objektů. Za deště se nepozoruje.
Sobota 14. listopadu 2015
10:00: Otevření Astronomického pavilonu, prezentace Oddělení galaxií a planetárních systémů, pozorování dalekohledy na terase a v kopuli.
10:30 až 14:00: přednášky pracovníků Oddělení galaxií a planetárních systémů
10:30: Jaroslav Klokočník - Čínské pyramidy - byly orientovány astronomicky? Dozvíme se, že čínské pyramidy JSOU (což řada lidí ještě neví a v Číně se to tajilo), kde jsou, jak vypadají, komu "patřily" a také, že nebyly s velkou pravděpodobností orientovány astronomicky, i když vykazují záměrnou orientaci vůči světovým stranám. Jak tedy a čím byly orientovány?
10:30: Cyril Ron - Rotace Země a její sledování Za posledních 100 let se přesnost určení orientace zemského tělesa v prostoru zlepšila o 3-4 řády. Představíme metody, které tento pokrok umožnily a ukážeme současné geovědní aplikace těžící z této přesnosti.
12:00: Bruno Jungwiert - Odkud přilétlo slunce? Přednáška pojedná o historii a budoucnosti dráhy Slunce v naší Galaxii.
Od 10 do 14 hodin bude také možné pozorovat dalekohledy z kopule a terasy - Slunce se slunečními skvrnami a také využijeme výhledu na Prahu na pozorování města. V případě zatažené oblohy budou na programu pouze pozemské objekty jako ukázka schopnosti různých dalekohledů. Za deště se nepozoruje.
Od 10 do 12 hodin také program pro děti ve znamení "rodiče na přednášku, děti zabavíme".
Po celou dobu konání bude k vidění výstava "Ondřejovská hvězdárna ve fotografii Vlastimila Vojáčka". Na přednášky pro školy 13.11. dopoledne je nutné se objednat. Na ostatní program se objednávat nemusíte, ale rezervaci vám můžeme zajistit.
Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae.
The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations.
It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue.
Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future.
Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto.
Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System).
Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop
Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats
Gain 150, Offset 300.
July 24 to August 30, 2025
Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4
