Dny otevřených dveří na pražském astronomickém Spořilově 13. a 14. listopadu 2015
Pražské pracoviště AsÚ AV ČR na Spořilově. Autor: Pavel Suchan
Pražské pracoviště Astronomického ústavu AV ČR na Spořilově, kde sídlí Oddělení galaxií a planetárních systémů, představí 13. a 14. listopadu 2015 pohled do zákulisí práce svých vědeckých skupin v přednáškách a rovněž nabídne pozorování oblohy dalekohledem z kopule a terasy. Dny otevřených dveří tak přinesou vskutku pestrý a velmi poutavý program. Rozhodně si je nenechte ujít!
Program:
Pátek 13. listopadu 2015
Program Dní otevřených dveří v Astronomickém pavilonu v Praze v listopadu 2015. Autor: AsÚ AV ČR9:30 a 11:00: Přednáška pro ZŠ "Pozorování vesmíru", doplněno pozorováním slunečních skvrn dalekohledem na terase nebo v případě zatažené oblohy města dalekohledem z kopule jako ukázka schopnosti různých dalekohledů.
16:00: Otevření Astronomického pavilonu, prezentace Oddělení galaxií a planetárních systémů, pozorování dalekohledy na terase a v kopuli.
16:30 až 20:30: přednášky pracovníků Oddělení galaxií a planetárních systémů
16:30: Michal Bursa - Proč je tak složité najít "teorii všeho" Teorie všeho je obecně používaný pojem pro fyzikální teorii, která by obsáhla zákony pro všechny základní interakce hmoty na všech škálách od elementárních částic po galaxie a poskytla syntézu teorií kvantové mechaniky a obecné relativity. V přednášce se podíváme, zda lze nalézt sjednocující princip, který by propojil svět kvantové mechaniky a obecné relativity a na jehož základě by bylo možné teorii všeho postavit. Přitom vyplyne i proč teorie všeho ani po 90 letech hledání stále není na stole.
18:00: Jiří Svoboda - Objevy rentgenové astronomie - minulé i budoucí Rentgenové okno do vesmíru bylo otevřeno před více než půl stoletím a přineslo spoustu nečekaných objevů, od neutronových hvězd až po bizarní černé díry s hmotností miliardkrát převyšující hmotnost Slunce. Co se astronomům podařilo za uplynulá desetiletí zjistit o těchto objektech a co dalšího nás zajímá? Povíme si, jaké odpovědi může přinést nová rentgenové mise plánovaná Evropskou kosmickou agenturou, jejímž členem je i Česká republika.
A dále následuje až do 22 hodin pro zájemce vždy krátká úvodní prezentace Oddělení galaxií a planetárních systémů a pozorování noční oblohy dalekohledem, v případě zatažené oblohy pouze pozemských objektů. Za deště se nepozoruje.
Sobota 14. listopadu 2015
10:00: Otevření Astronomického pavilonu, prezentace Oddělení galaxií a planetárních systémů, pozorování dalekohledy na terase a v kopuli.
10:30 až 14:00: přednášky pracovníků Oddělení galaxií a planetárních systémů
10:30: Jaroslav Klokočník - Čínské pyramidy - byly orientovány astronomicky? Dozvíme se, že čínské pyramidy JSOU (což řada lidí ještě neví a v Číně se to tajilo), kde jsou, jak vypadají, komu "patřily" a také, že nebyly s velkou pravděpodobností orientovány astronomicky, i když vykazují záměrnou orientaci vůči světovým stranám. Jak tedy a čím byly orientovány?
10:30: Cyril Ron - Rotace Země a její sledování Za posledních 100 let se přesnost určení orientace zemského tělesa v prostoru zlepšila o 3-4 řády. Představíme metody, které tento pokrok umožnily a ukážeme současné geovědní aplikace těžící z této přesnosti.
12:00: Bruno Jungwiert - Odkud přilétlo slunce? Přednáška pojedná o historii a budoucnosti dráhy Slunce v naší Galaxii.
Od 10 do 14 hodin bude také možné pozorovat dalekohledy z kopule a terasy - Slunce se slunečními skvrnami a také využijeme výhledu na Prahu na pozorování města. V případě zatažené oblohy budou na programu pouze pozemské objekty jako ukázka schopnosti různých dalekohledů. Za deště se nepozoruje.
Od 10 do 12 hodin také program pro děti ve znamení "rodiče na přednášku, děti zabavíme".
Po celou dobu konání bude k vidění výstava "Ondřejovská hvězdárna ve fotografii Vlastimila Vojáčka". Na přednášky pro školy 13.11. dopoledne je nutné se objednat. Na ostatní program se objednávat nemusíte, ale rezervaci vám můžeme zajistit.
Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 3. do 26. 3. 2023. Začíná astronomické jaro a mění se čas na letní. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze svítí hlavně výrazná Venuše. Velmi nízko budou koncem týdne Jupiter a Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale to se může během týdne změnit. Na obloze je jen několik slabších komet. Nastane jeden zajímavější zákryt hvězdy planetkou. V týdnu jsme viděli tři čínské starty i tři starty Falconu 9. Před 30 lety byla objevena kometa Shoemaker-Levy 9, která se v roce 1994 srazila s planetou Jupiter. 95 let se dožívá Jim Lovell, astronaut s českými kořeny, který byl dvakrát u Měsíce, ale na jeho povrch nevstoupil.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2023 získal snímek
„Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (ATLAS)“,
jehož autorem je Roman Hujer
Po delší době obohatila naši oblohu poněkud jasnější kometa. Ovšem, i když se její jméno C/2022 E3 (ZTF) neslo
Opozícia 2022 alebo inak zmeny fázy a veľkosti planéty Mars. Samotná opozícia nastala 8. decembra.
Planéta bola snímaná cez Newton 256/1170 na dobsonovej montáži s kamerou ASI 120mc-s a barlowom 2x TeleVue.