Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dr. Pavol Rapavý převzal Csereho cenu Slovenské astronomické společnosti

Dr. Pavol Rapavý převzal Csereho cenu Slovenské astronomické společnosti

Palo Rapavý
Autor: Peter Zbončák

11. října 2018, v rámci Astrofilmu Piešťany, převzal Dr. Paľo Rapavý z Hvězdárny v Rimavské Sobotě z rukou předsedy Slovenské astronomické společnosti L. Hrica  a vědeckého tajemníka R. Gálisa Czereho cenu. Paľo Rapavý je nejen členem Slovenské, ale i České astronomické společnosti, Slovenského zvazu astronómov a též porotcem soutěže Česká astrofotografie měsíce. Všechny mají jedno společné, jejich tématem je nádherná a tajemná astronomie.

Dr. Pavol Rapavý, vedoucí Hvězdárny v Rimavské Sobotě, je astronomem, který se objevil v pravém místě a v pravý čas. K této časoprostorové konfiguraci si přinesl navíc úžasný astronomický elán a nadšení, včetně přátelské povahy a schopnosti objasnit i nesnadné věci snadným způsobem.

Predani Czereho ceny 2018 Autor: Hvezdári v Rimavskej Sobote
Predani Czereho ceny 2018
Autor: Hvezdári v Rimavskej Sobote
Zdá se, že prakticky nespí. Kdykoliv mu zatelefonujete, buď pozoruje oblohu, fotografuje sluneční skvrny, píše úkazy do časopisu Kozmos, nebo staví nějaký astronomický model pro děti. Právě děti a mládež a jejich astronomické vzdělávání je další oblastí, kterou se Paľo věnuje. A vždy s úsměvem.

Paľo Rapavý je, mimo spoustu astronomických aktivit též hlavním koordinátorem vizuálních pozorování meteorů na Slovensku a jako neúnavný pozorovatel Slunce, meteorů a zákrytu je duší amatérské astronomie na Slovensku a velkým astronomickým příkladem.

28.1.2002 byla pojmenována jménem (26963) Palorapavý planetka, kterou objevil v noci z 13. na 14. srpna 1997 v souhvězdí Ryb Petr Pravec 0,65-m dalekohledem (f/3,6) Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejove.

Czereho cena 2018 Autor: Hvezdári v Rimavskej Sobote
Czereho cena 2018
Autor: Hvezdári v Rimavskej Sobote
Dr. Elemér Csere (1917-1992) prošel vystudoval farmacii, studoval například u nositele Nobelovy ceny prof. Heyrovského na UK v Praze, kvůli válce přešel do Vídně a pak na UK do Bratislavy. Navíc získal doktorát na Ludwig-Maxmilians-Universität v Mnichově.

V Hlohovci založil astronomický kroužek, jehož činnost vyústila až ke vzniku hvězdárny. Po 10 let dr. Csere působil jako její ředitel. Působil v SAS při SAV a byl též v redakční radě časopisu Kozmos.

Czereho cenu uděluje Slovenská astronomická společnost při Slovenské akademii věd za největší populárně-vědeckou činnost. Od roku 2017 je tato cena přejmenována na „Csereho cena Slovenskej astronomickej spoločnosti pri SAV“.

Za porotu České astrofotografie měsíce a jistě i za ostatní milovníky oblohy Paľovi Rapavému blahopřejeme.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Pavol Rapavý


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »