Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  ESO podepsala kontrakty na gigantické primární zrcadlo dalekohledu ELT
Jiří Srba Vytisknout článek

ESO podepsala kontrakty na gigantické primární zrcadlo dalekohledu ELT

Vizualizace primárního zrcadla dalekohledu ELT
Autor: ESO/L. Calçada

Na ceremoniálu, který se uskutečnil v ředitelství ESO v Garchingu u Mnichova, byly podepsány kontrakty na výrobu segmentového primárního zrcadla dalekohledu ELT o průměru 39 metrů. Německá firma SCHOTT vyrobí polotovary jednotlivých částí zrcadla a francouzská firma Safran Reosc zajistí jejich leštění a instalaci. Kontrakt na leštění těchto polotovarů je druhou největší zakázkou v rámci projektu stavby ELT a třetím největším kontraktem, jaký kdy ESO přidělila.

Unikátní optický systém dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope) je složen z pěti zrcadlových optických prvků a každý z nich představuje samostatný technologicky náročný výrobek. Primární zrcadlo dalekohledu ESO/ELT (Extremely Large Telescope) složené ze 798 jednotlivých šestiúhelníkových segmentů (každý o průměru 1,4 m) se stane největším zrcadlem vyrobeným pro dalekohled pracující ve viditelné části spektra. Společně tyto segmenty posbírají asi třicet milionkrát více světla než lidské oko [1].    

Kontrakty na výrobu a leštění segmentů primárního zrcadla dalekohledu ELT podepsal generální ředitel ESO Tim de Zeeuw se zástupci vedení firem SCHOTT a Safran Reosc, pobočkou Safran Electronics & Defense, za přítomnosti zástupců vedení ESO. První kontrakt podepsali za firmu SCHOTT Christoph Fark, výkonný viceprezident pro pokročilou optiku, a Thomas Westerhoff, strategický marketingový ředitel pro materiál Zerodur. Druhý kontrakt za pobočku Safran Reosc podepsal Philippe Rioufreyt, vedoucí výkonný ředitel.   

Tim de Zeeuw ve své řeči vyjádřil potěšení nad aktuálním rychlým postupem příprav ELT: „Byly to mimořádné dva týdny! Během nich jsme spatřili odlitek sekundárního zrcadla pro ELT a minulý pátek se Michelle Bachelet, prezidentka Chile, zúčastnila slavnostního položení základního kamene ELT. Nyní dvojice evropských firem, světových lídrů v oboru, začíná pracovat na mohutném primárním zrcadle tohoto teleskopu, které představuje snad ten nejnáročnější úkol.“  

Celkem 798 šestiúhelníkových segmentů primárního zrcadla dalekohledu ELT bude vyrobeno ze sklo-keramického materiálu Zerodur® [2] firmy SCHOTT, který má mimořádně nízkou roztažnost. Firma SCHOTT již dříve získala zakázku na výrobu mohutného sekundárního i terciárního zrcadla a stejný materiál bude rovněž použit i u deformovatelného čtvrtého zrcadla optického systému ELT, které je v současnosti ve fázi výroby.   

Jakmile budou připraveny polotovary jednotlivých zrcadel, budou odeslány firmě Safran Reosc, která navrhne řešení pro jejich uchycení, provede broušení, leštění i finální integraci do jednoho celku s nosným systémem a před dodáním také zajistí jejich testování. Během procesu leštění bude dosaženo takové kvality optické plochy, že odchylka od požadovaného tvaru nebude v žádném místě větší než 10 nm (1/100 000 000 metru – pokud by plocha segmentu byla srovnatelná s velikostí Francie, odchylka tvaru by nepřesahovala několik milimetrů).   

Aby firma Safran Reosc byla schopna dodat takové množství kvalitních vyleštěných zrcadel během sedmi let, bude muset dosáhnout maximální rychlosti výroby až jedno zrcadlo denně. K tomu účelu připraví speciální nové zařízení ve svém provozu, který se specializuje na výrobu vysoce kvalitních optických a optoelektronických komponent [3].  

Nový kontrakt podepsaný s firmou Safran Reosc je druhým největším kontraktem v rámci projektu stavby dalekohledu ELT a třetím největším kontraktem, jaký kdy ESO zadala [4]. Firme Safran Reosc rovněž navrhne, vyleští a otestuje sekundární i terciární zrcadlo dalekohledu ELT, a již v současnosti pracuje na výrobě pouze 2 mm silného deformovatelného skořepinového zrcadla, které bude čtvrtým optickým prvkem systému ELT.   

Obě firmy, SCHOTT i Safran Reosc, mají dlouholeté a pozitivní zkušenosti se zapojením do projektů ESO. Společně vyrobili mnoho optických komponent včetně hlavních zrcadel dalekohledů ESO/VLT (Very Large Telescope.) o průměru 8,2 m.

Stavba dalekohledu ELT v současnosti pobíhá na vrcholu hory Cerro Armazones nedaleko observatoře ESO/Paranal v severním Chile. Dalekohledem by mělo první světlo projít v roce 2024.

Poznámky

[1] Segmenty primárního zrcadla dalekohledu ELT budou uloženy ve společném podpůrném systému a vybaveny hranovými senzory – nejpřesnějšími, jaké kdy byly použity v dalekohledu – které budou v reálném čase snímat vzájemnou polohu jednotlivých částí zrcadla (relativně vzhledem k sousedním prvkům). Umožní tak segmentům pracovat společně a vytvořit jeden dokonalý optický systém.  

[2] Zerodur® je materiál, který má téměř nulovou teplotní roztažnost i při vysokých výkyvech teploty, je vysoce chemicky stabilní a je možné jej s vysokou přesností leštit. Odrazný povrch z hliníku nebo stříbra bude na mimořádně hladký povrch segmentů napařen teprve krátce před tím, než bude dalekohled uveden do provozu. Řada známých dalekohledů využívá zrcadla z materiálu Zerodur® po celá desetiletí, včetně dalekohledů ESO/VLT (Very Large Telescope.) v Chile.

[3] Celkem bude vyrobeno a vyleštěno až 931 segmentů, včetně 133 tvořících záložní sadu, která umožní vyjmutí, výměnu a periodické čištění segmentů, jakmile bude dalekohled v plném provozu.  

[4] Dalšími dvěma kontrakty jsou: zakázka na výrobu kopule a hlavní konstrukce dalekohledu ELT; zakázka na evropské antény pro systém ALMA.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1717



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: ESO/ELT, Tisková zpráva ESO


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »