Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Evropská noc vědců na ondřejovské hvězdárně 6. října 2017

Evropská noc vědců na ondřejovské hvězdárně 6. října 2017

Evropská noc vědců 2017 na ondřejovské observatoři.
Autor: AsÚ AV ČR

Na observatoři v Ondřejově proběhne v pátek 6. října 2017 program v rámci Evropské noci vědců 2017. Astronomický ústav AV ČR v rámci této události připravil mimořádnou nabídku pro veřejnost zahrnující prohlídku areálu observatoře, pozorování oblohy dalekohledy a především prohlídku specializovaných pracovišť při jejich činnosti. Vše zdarma! Program na observatoři v Ondřejově proběhne od 15:00 do 24:00.

 

Kompletní program:

15:00 – 24:00

  • Otevřeno muzeum V. Šafaříka – historické přístroje a dokumenty, vznik a vývoj ondřejovské hvězdárny, osobnost jejího zakladatele J. J. Friče, historická expozice přístrojů pro výzkum Slunce používaných na naší observatoři.

15:00 – 19:00

  • Exkurze do Slunečního oddělení: můžete se podívat na sluneční patrolu, k horizontálnímu dalekohledu HSFA 2 (průměr zrcadlového objektivu 50 cm, ohnisková vzdálenost 35 metrů) a slunečnímu radioteleskopu o průměru 10 metrů. Přístroje budou v provozu a za jasného počasí bude předvedeno reálné pozorování Slunce, jinak ukázky pozorování ze záznamu.
  • Exkurze k největšímu dalekohledu v ČR (hlavní přístroj Stelárního oddělení – průměr hlavního zrcadla 2 m, ohnisková vzdálenost 64 m, hmotnost 84 tun), prohlídka a informace o pozorování dalekohledem a zpracování výsledků.
  • Exkurze k dalekohledu D 50 skupiny astrofyziky vysokých energií Stelárního oddělení. 
  • Prohlídka dvou historických kopulí původní hvězdárny, v případě jasného počasí pozorování Slunce v Západní kopuli.
  • Komentované prohlídky expozice o historii výzkumu v oblasti fyziky meteorů (bolidy a pády meteoritů) na observatoři v Ondřejově. Uvidíte zde historicky cenné přístroje, meteority, záběry bolidů – to vše s komentářem. Odchod s průvodcem od Muzea V. Šafaříka v 16:30 a 17:30.

Přednášky v budově Slunečního oddělení

  • 17:00: Evropský sluneční dalekohled – budoucnost slunečních pozorování
    Dr. Jan Jurčák (Sluneční oddělení)

    Slunce je naše nejbližší hvězda, která může být jako jediná studována do nejmenších detailů. Na přednášce se dozvíte, jak malé detaily to jsou a proč plánujeme pozorovat Slunce novými a většími dalekohledy. Budeme se také zabývat důvody pro samotné pozorování Slunce, tedy jak a co všechno může Slunce na Zemi ovlivnit a jak si dnes projevy sluneční aktivity vysvětlujeme.
  • 18:30: Perkův dalekohled padesátiletý
    Dr. Miroslav Šlechta (Stelární oddělení)

    S průměrem dva metry je už padesát let největším dalekohledem u nás. Dnes se jmenuje Perkův dalekohled a je ve skvělé kondici. Získává spektra hvězd a pracovat s ním lze z Ondřejova, ale i z druhé strany Země. 
  • 19:30 Dalekohledy Evropské jižní observatoře
    Dr. Soňa Ehlerová (
    Oddělení galaxií a planetárních systémů)

    Letos je to deset roků, co je Česká republika členem Evropské jižní observatoře. Největší a nejdokonalejší astronomické přístroje v poušti Atacama v Chile využívají také čeští astronomové. A budují se ještě větší. Co dokáží ty současné a co můžeme očekávat od těch budoucích...

19:30 – 24:00 (začátky posledních prohlídek ve 23:00)

Exkurze po malých skupinách návštěvníků na specializovaná pracoviště:

  • k největšímu dalekohledu v ČR (průměr hlavního zrcadla 2 m) – prohlídka a informace o pozorování dalekohledem Stelárního oddělení a zpracování výsledků,
  • k dalekohledu skupiny fyziky asteroidů o průměru objektivu 65 cm,
  • k dalekohledu D50 skupiny astrofyziky vysokých energií.

Za jasného počasí pozorování oblohy v Západní kopuli historické hvězdárny a s pomocí přenosných dalekohledů před muzeem. Dále zveme do prostoru historické hvězdárny astronomy amatéry se svými dalekohledy, aby pozorovali oblohu spolu s námi. Nutná domluva předem na 737 322 815, suchan@astro.cz (Pavel Suchan).

Kontakt a bližší informace k průběhu a organizaci akce

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Email: suchan@astro.cz
Telefon: 226 258 411
Mobil: 737 322 815

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Noc vědců 2017: Kde všude proběhne?

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Noc vědců 2017, Noc vědců, Ondřejov, Astronomický ústav AV ČR


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »