< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Geografický střed České republiky
Miroslava Hromadová Vytisknout článek

Geografický střed České republiky

Ing. Ladislav Fofonka
Ing. Ladislav Fofonka
Geografický střed České republiky leží v obci Číhošť u Ledče nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. Pomocí analytické geometrie to vypočítal Ing. L. Fofonka. Geometrický střed republiky je těžištěm plochy ohraničené státními hranicemi.

V praxi si to lze představit tak, že bychom obrys Česka vystřihli z kartonu a drželi na špičce prstu. Pokud by papírová pomůcka na prstě držela vodorovně, máme prst právě v geometrickém středu - těžišti.

Těžiště lze také vypočítat pomocí analytické geometrie. Těžiště uzavřeného nepravidelného mnohoúhelníku (České republiky) lze spočítat jako vážený průměr těžišť trojúhelníků, do nichž rozdělíme celou plochu. Ing. Ladislav Fofonka (soukromý geodet, Praha) rozdělil Českou republiku na 2.834 trojúhelníků a každý definoval souřadnicemi vrcholů, těžištěm a velikostí plochy. Na základě výpočtů a geodetických měření určil, že střed České republiky leží v obci Číhošť u Ledče nad Sázavou na Havlíčkobrodsku.

Geografický střed (těžiště) České republiky má souřadnice 49° 44´ 37,5" severní šířky a 15° 20´ 19,1" východní délky a nadmořskou výšku 527,9 m n.m.

V současnosti je na tomto místě železná trubka, obklopená dřevěnými kolíky, která zbyla po práci geodetů. Podle Františka Dohnala, hejtmana kraje Vysočina, by místo mělo být označeno třeba jen pomníčkem v polích, aby jeho poloha nemohla být zpochybněna.

Snímek:
Ing. Ladislav Fofonka u geografického středu České republiky. Credit: L. Fofonka (fofonka@chello.cz)

Zdroj: ČTK, Ing. L. Fofonka a časopis Zeměměřič
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

Miroslava Hromadová

členka České astronomické společnosti

Další články autora (212)

12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »