Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Gravitační atlas Antarktidy pokřtěn

Gravitační atlas Antarktidy pokřtěn

Gravitační atlas Antarktidy, obálka

Květnová schůzka členů Kosmologické sekce České astronomické společnosti se nesla ve slavnostním duchu. Důvodem byl avizovaný křest Gravitačního atlasu Antarktidy, významné vědecké monografie autorů J. Klokočníka, J. Kosteleckého a A. Bezděka. Modrá posluchárna Matematického ústavu AV se tak stala svědkem znamenité akce, kde dobré šampaňské pocelovalo jednu z vynikajících současných vědeckých publikací. Okuste tedy, milí čtenáři, prostřednictvím Československého časopisu pro fyziku trošku z té slávy a milé nálady, která z fotografií našeho kolegy Františka Lomoze doslova dýchá.

Když se „narodí“ nová kniha, je to vždy velká událost. Každý, kde nějakou knihu kdy napsal, mi v tomto směru dá jistě zapravdu. Od prvotní myšlenky, která zazáří v autorově hlavě silou supernovy, až po skutečnou knihu je odsud vskutku ještě daleko. Původní nadšení autora střídají peripetii při jednání s nakladatelem či tiskárnou. Autorova představa ladného obalu knihy se často rozplývá v nedohlednu a proces přidělení ISBN vryje do jeho tváře pár nových vrásek. Ale najednou je kniha na světě a veškeré trable jsou rázem zapomenuty. Přichází čas vztáhnout ruku a poprvé knihu uchopit, hladit její hřbet a dýchat její vůni…Odměna nad jiné potěšení světa. Pocit, že vzniklo dílo pro nás i pro mnohé další generace vědců. Dílo, na které bude možno navázat a prohlubovat dál danou problematiku.

Publikace Gravitational Atlas of Antarctica je výsledkem vědeckého bádání prof. Jaroslava Klokočníka, vědeckého pracovníka Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i., a jeho kolegů J. Kosteleckého a A. Bezděka. Publikace je to velmi neobvyklá, a jak o ní říká prof. Klokočník: „ Je to Atlas něčeho, co není pouhým okem vidět. K jeho získání jsme zkombinovali nejlepší a nejnovější světová data (2016) o gravitačním poli a podledovcové topografii a použili jsme je takovým způsobem, jakým to ještě nikdo nikdy neudělal. Springer to vzal asi právě proto, že jsme první na světě“. A já si dovolím dodat, že právě v této publikaci se můžete dozvědět zajímavé podrobnosti o významném objevu dvou subglaciálních sopek a několika jezer právě v Antarktidě.

Prof. Klokočník již od roku 1972 působí v Astronomickém ústavu AV ČR, v.v.i.. Dlouhodobě se věnuje především dráhové dynamice umělých družic Země, která studuje jejich pohyb v poli rušivých gravitačních a negravitačních sil. Tímto přispívá k určení parametrů gravitačního pole Země, parametrů hustoty atmosféry a dalších. Tyto výsledky mají dle prof. Klokočníka rozmanité geovědní aplikace, od zpřesněného určování drah UDZ samotných, přes mapování, přesný celosvětový výškový systém a automatické navádění letadel při přistání, GPS, k aplikacím v geofyzice, geologii, oceánologii, geomorfologii, glaciologii a dalších oborech až po ověřování teorie relativity a určení parametrů gravitačního pole Země. Díky gravitačním údajům tak můžeme snáze nahlédnout pod led, pod hladinu moří i pod zemi a spatřit tam struktury lidskému zraku skryté pod ledem i pod písečnými dunami.

Popřejme tedy Gravitačnímu atlasu Antarktidy jen to nejlepší - mnoho zvídavých čtenářů, dobré recenze, přední místo v žebříčku nejprodávanějších publikací a důstojné místo v knihovnách. 

Křest monografie: J. Klokočník, J. Kostelecký, A. Bezděk, Gravitational Atlas of Antarctica, Springer, 2017 proběhl na květnové schůzce Kosmologické sekce ČAS
Křest monografie: J. Klokočník, J. Kostelecký, A. Bezděk, Gravitational Atlas of Antarctica, Springer, 2017 proběhl na květnové schůzce Kosmologické sekce ČAS

Průzkum pro Antarktidu lze provádět díky gravitačním a topografickým datům podloží (EIGEN 6C4 a Bedmap).
Ke Gravitational Atlas of Antarctica prof. Klokočník říká: „Je to Atlas něčeho, co není pouhým okem vidět.“
Průzkum pro Antarktidu lze provádět díky gravitačním a topografickým datům podloží (EIGEN 6C4 a Bedmap). Ke Gravitational Atlas of Antarctica prof. Klokočník říká: „Je to Atlas něčeho, co není pouhým okem vidět.“

Pro tento Atlas jsme zkombinovali nejlepší a nejnovější světová data (2016) o gravitačním poli a podledovcové topografii
Pro tento Atlas jsme zkombinovali nejlepší a nejnovější světová data (2016) o gravitačním poli a podledovcové topografii

Data jsme použili takovým způsobem, jakým to ještě nikdo nikdy neudělal, díky čemuž jsme první na světě
Data jsme použili takovým způsobem, jakým to ještě nikdo nikdy neudělal, díky čemuž jsme první na světě

Přejeme Gravitačnímu atlasu Antarktidy mnoho zvídavých čtenářů, dobré recenze, přední místo v žebříčku nejprodávanějších publikací a důstojné místo v knihovnách
Přejeme Gravitačnímu atlasu Antarktidy mnoho zvídavých čtenářů, dobré recenze, přední místo v žebříčku nejprodávanějších publikací a důstojné místo v knihovnách

 


Prof. Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc.
Prof. Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc.
Prof. Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc. (*1948), vystudoval geodézii na ČVUT v Praze. V Astronomickém ústavu AV ČR, v.v.i., se zabývá dráhovou dynamikou umělých družic Země, družicovou altimetrií a gradientometrií. Od r. 2009 je profesorem Fakulty stavební ČVUT, kde přednáší družicovou altimetrii. Jeho dlouholetým koníčkem je archeoastronomie, zabývá se problematikou Mayského kalendáře, v rámci archeoastronomie procestoval Mexiko, část Guatemaly, Honduras, Peru, Machu-Picchu a zkoumal tajemné obrazce na planině Nazca. V současné době se připravuje na pátrání po paleojezerech pod pískem Sahary či subglaciálních sopek a jezer v Antarktidě.




O autorovi

Jana Žďárská

Jana Žďárská

Mgr. Jana Žďárská se narodila v roce 1969. Pracuje ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR jako výkonná redaktorka Československého časopisu pro fyziku. K zájmu o vědu ji v dětství přivedl otec. Jako autorka se v rámci popularizace vědy věnuje především rozhovorům s vědci a reportážím z vědeckého prostředí. V rámci popularizace vědy publikuje v Československém časopisu pro fyziku, slovenském Kozmosu, populárně naučném časopisu Tajemství vesmíru a časopisu Astropis. Píše poetické úvodníky pro věstník obce Světice, kde žije.

Je členkou České astronomické společnosti (ČAS), Kosmologické sekce ČAS (dříve místopředsedkyní), Astronautické sekce ČAS, Jednoty českých matematiků a fyziků (JČMF), porotkyní Československé astrofotografie měsíce (ČAM) a členkou Kosmo klubu z. s. Za svoji literární činnost obdržela v roce 2022 cenu České astronomické společnosti Littera astronomica. Miluje děti, přírodu, zachraňuje psy z útulků, fotografuje a píše básně. Více na webu www.janazdarska.cz.

Štítky: Jaroslav Klokočník, Antarktida


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »