Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Historická Ballnerova hvězdárna z roku 1929 přístupná veřejnosti

Historická Ballnerova hvězdárna z roku 1929 přístupná veřejnosti

BH01_BH.jpg
Ve čtvrtek 12. května 2005 byla úspěšně završena postupná rekonstrukce významné kulturní památky - historického objektu dřevěné Ballnerovy hvězdárny z roku 1929, nejstarší hvězdárny na Moravě. Pod kopulí o průměru 3 m se v minulosti scházeli zájemci o astronomii na Valašsku, kteří také později iniciovali výstavbu nové kamenné observatoře. Ta byla otevřena pro veřejnost v roce 1955, tedy před 50 roky.

Po smrti Antonína Ballnera jeho hvězdárničku postupně nahlodával zub času. Aby byla zachována i dalším generacím jako doklad zájmu obyvatel Valašska o dění ve vesmíru, byla v roce 1994 provedena první etapa její rekonstrukce. Opravena byla část objektu s kopulí. Hvězdárna však byla i nadále soukromým majetkem. Teprve koncem roku 2000 ji jako kulturní památku zakoupila Hvězdárna Valašské Meziříčí do svého vlastnictví. V dalších letech se uskutečnila druhá etapa rekonstrukce, tentokrát oprava přiléhající místnosti, byla vybudována přístupová cesta a provedena úprava okolního areálu.

BH07_vystava.jpg

V rekonstruovaných prostorách Ballnerovy hvězdárny byla vytvořena malá výstavní síň, v níž byla slavnostně otevřena výstava, seznamující veřejnost prostřednictvím panelů s obrazovými a textovými informacemi s historií astronomie na Valašsku od 20. let minulého století až po současnost. Expozici u příležitosti vernisáže doplnila ukázka některých historických přístrojů, které s astronomickou činnosti souvisejí.

Před vlastním otevřením historické hvězdárny bylo pro veřejnost připraveno pozorování Slunce a planety Venuše a v přednáškovém sále pořad o historii hvězdárny, doplněný bohatým obrazovým materiálem. Mládež se mohla v areálu hvězdárny seznámit s tělesy sluneční soustavy prostřednictvím názorných modelů v rámci programu "Sluneční soustava na zahradě".

Slavnostního otevření Ballnerovy hvězdárny a vernisáže výstavy se zúčastnilo přes 130 osob, mezi nimiž nechyběli ani pamětníci a současníci Antonína Ballnera, kteří se v jeho hvězdárně scházeli a kteří se podíleli i na budování nového moderního astronomického "stánku" - Hvězdárny Valašské Meziříčí. Oficiálního otevření historického objektu hvězdárny pro veřejnost se přestřižením pásky a krátkým proslovem ujal starosta města Valašské Meziříčí JUDr. Jiří Kubeša. Poté k přítomným promluvil i vedoucí odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Zlínského kraje Ing. Jan Slezák.

BH03_cimbalovka.jpg

Slavnostní náladu podtrhla svým vystoupením děvčata ze Základní umělecké školy ve Valašském Meziříčí, která zahrála několik dobových skladeb starých mistrů na zobcové flétny. Naopak v ryze valašském tónu se neslo doprovodné vystoupení části cimbálového souboru Polajka. Nechybělo ani drobné občerstvení. Někteří z účastníků navštívili Hvězdárnu Valašské Meziříčí ještě ve večerních hodinách. Dalekohledem v centrální kopuli hvězdárny pozorovali za dobrých meteorologických podmínek Měsíc, planety Jupiter a Saturn a některé stelární objekty.

Podle mého názoru i podle zaslechnutých reakcí mezi účastníky se akce vydařila, nakonec se nad námi "smilovalo" i počasí. Pokud jste se o akci dozvěděli pozdě nebo jste se nemohli do Valašského Meziříčí z jakýchkoliv důvodů dostavit, máme pro Vás dobrou zprávu. Ballnerova hvězdárna a v ní instalovaná expozice bude s určitými omezeními trvale přístupná veřejnosti. Hromadné návštěvy (školy, zájezdy, turistické organizace či jiné zájmové skupiny) si mohou objekt prohlédnout v rámci programu na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Ballnerova hvězdárna s výstavou bude od června přístupná pro veřejnost každý pátek od 16. do 18. hodiny.

Těšíme se na Vaši návštěvu.
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »