Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Historická Ballnerova hvězdárna z roku 1929 přístupná veřejnosti

Historická Ballnerova hvězdárna z roku 1929 přístupná veřejnosti

BH01_BH.jpg
Ve čtvrtek 12. května 2005 byla úspěšně završena postupná rekonstrukce významné kulturní památky - historického objektu dřevěné Ballnerovy hvězdárny z roku 1929, nejstarší hvězdárny na Moravě. Pod kopulí o průměru 3 m se v minulosti scházeli zájemci o astronomii na Valašsku, kteří také později iniciovali výstavbu nové kamenné observatoře. Ta byla otevřena pro veřejnost v roce 1955, tedy před 50 roky.

Po smrti Antonína Ballnera jeho hvězdárničku postupně nahlodával zub času. Aby byla zachována i dalším generacím jako doklad zájmu obyvatel Valašska o dění ve vesmíru, byla v roce 1994 provedena první etapa její rekonstrukce. Opravena byla část objektu s kopulí. Hvězdárna však byla i nadále soukromým majetkem. Teprve koncem roku 2000 ji jako kulturní památku zakoupila Hvězdárna Valašské Meziříčí do svého vlastnictví. V dalších letech se uskutečnila druhá etapa rekonstrukce, tentokrát oprava přiléhající místnosti, byla vybudována přístupová cesta a provedena úprava okolního areálu.

BH07_vystava.jpg

V rekonstruovaných prostorách Ballnerovy hvězdárny byla vytvořena malá výstavní síň, v níž byla slavnostně otevřena výstava, seznamující veřejnost prostřednictvím panelů s obrazovými a textovými informacemi s historií astronomie na Valašsku od 20. let minulého století až po současnost. Expozici u příležitosti vernisáže doplnila ukázka některých historických přístrojů, které s astronomickou činnosti souvisejí.

Před vlastním otevřením historické hvězdárny bylo pro veřejnost připraveno pozorování Slunce a planety Venuše a v přednáškovém sále pořad o historii hvězdárny, doplněný bohatým obrazovým materiálem. Mládež se mohla v areálu hvězdárny seznámit s tělesy sluneční soustavy prostřednictvím názorných modelů v rámci programu "Sluneční soustava na zahradě".

Slavnostního otevření Ballnerovy hvězdárny a vernisáže výstavy se zúčastnilo přes 130 osob, mezi nimiž nechyběli ani pamětníci a současníci Antonína Ballnera, kteří se v jeho hvězdárně scházeli a kteří se podíleli i na budování nového moderního astronomického "stánku" - Hvězdárny Valašské Meziříčí. Oficiálního otevření historického objektu hvězdárny pro veřejnost se přestřižením pásky a krátkým proslovem ujal starosta města Valašské Meziříčí JUDr. Jiří Kubeša. Poté k přítomným promluvil i vedoucí odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Zlínského kraje Ing. Jan Slezák.

BH03_cimbalovka.jpg

Slavnostní náladu podtrhla svým vystoupením děvčata ze Základní umělecké školy ve Valašském Meziříčí, která zahrála několik dobových skladeb starých mistrů na zobcové flétny. Naopak v ryze valašském tónu se neslo doprovodné vystoupení části cimbálového souboru Polajka. Nechybělo ani drobné občerstvení. Někteří z účastníků navštívili Hvězdárnu Valašské Meziříčí ještě ve večerních hodinách. Dalekohledem v centrální kopuli hvězdárny pozorovali za dobrých meteorologických podmínek Měsíc, planety Jupiter a Saturn a některé stelární objekty.

Podle mého názoru i podle zaslechnutých reakcí mezi účastníky se akce vydařila, nakonec se nad námi "smilovalo" i počasí. Pokud jste se o akci dozvěděli pozdě nebo jste se nemohli do Valašského Meziříčí z jakýchkoliv důvodů dostavit, máme pro Vás dobrou zprávu. Ballnerova hvězdárna a v ní instalovaná expozice bude s určitými omezeními trvale přístupná veřejnosti. Hromadné návštěvy (školy, zájezdy, turistické organizace či jiné zájmové skupiny) si mohou objekt prohlédnout v rámci programu na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Ballnerova hvězdárna s výstavou bude od června přístupná pro veřejnost každý pátek od 16. do 18. hodiny.

Těšíme se na Vaši návštěvu.
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »