Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Historická Ballnerova hvězdárna z roku 1929 přístupná veřejnosti

Historická Ballnerova hvězdárna z roku 1929 přístupná veřejnosti

BH01_BH.jpg
Ve čtvrtek 12. května 2005 byla úspěšně završena postupná rekonstrukce významné kulturní památky - historického objektu dřevěné Ballnerovy hvězdárny z roku 1929, nejstarší hvězdárny na Moravě. Pod kopulí o průměru 3 m se v minulosti scházeli zájemci o astronomii na Valašsku, kteří také později iniciovali výstavbu nové kamenné observatoře. Ta byla otevřena pro veřejnost v roce 1955, tedy před 50 roky.

Po smrti Antonína Ballnera jeho hvězdárničku postupně nahlodával zub času. Aby byla zachována i dalším generacím jako doklad zájmu obyvatel Valašska o dění ve vesmíru, byla v roce 1994 provedena první etapa její rekonstrukce. Opravena byla část objektu s kopulí. Hvězdárna však byla i nadále soukromým majetkem. Teprve koncem roku 2000 ji jako kulturní památku zakoupila Hvězdárna Valašské Meziříčí do svého vlastnictví. V dalších letech se uskutečnila druhá etapa rekonstrukce, tentokrát oprava přiléhající místnosti, byla vybudována přístupová cesta a provedena úprava okolního areálu.

BH07_vystava.jpg

V rekonstruovaných prostorách Ballnerovy hvězdárny byla vytvořena malá výstavní síň, v níž byla slavnostně otevřena výstava, seznamující veřejnost prostřednictvím panelů s obrazovými a textovými informacemi s historií astronomie na Valašsku od 20. let minulého století až po současnost. Expozici u příležitosti vernisáže doplnila ukázka některých historických přístrojů, které s astronomickou činnosti souvisejí.

Před vlastním otevřením historické hvězdárny bylo pro veřejnost připraveno pozorování Slunce a planety Venuše a v přednáškovém sále pořad o historii hvězdárny, doplněný bohatým obrazovým materiálem. Mládež se mohla v areálu hvězdárny seznámit s tělesy sluneční soustavy prostřednictvím názorných modelů v rámci programu "Sluneční soustava na zahradě".

Slavnostního otevření Ballnerovy hvězdárny a vernisáže výstavy se zúčastnilo přes 130 osob, mezi nimiž nechyběli ani pamětníci a současníci Antonína Ballnera, kteří se v jeho hvězdárně scházeli a kteří se podíleli i na budování nového moderního astronomického "stánku" - Hvězdárny Valašské Meziříčí. Oficiálního otevření historického objektu hvězdárny pro veřejnost se přestřižením pásky a krátkým proslovem ujal starosta města Valašské Meziříčí JUDr. Jiří Kubeša. Poté k přítomným promluvil i vedoucí odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Zlínského kraje Ing. Jan Slezák.

BH03_cimbalovka.jpg

Slavnostní náladu podtrhla svým vystoupením děvčata ze Základní umělecké školy ve Valašském Meziříčí, která zahrála několik dobových skladeb starých mistrů na zobcové flétny. Naopak v ryze valašském tónu se neslo doprovodné vystoupení části cimbálového souboru Polajka. Nechybělo ani drobné občerstvení. Někteří z účastníků navštívili Hvězdárnu Valašské Meziříčí ještě ve večerních hodinách. Dalekohledem v centrální kopuli hvězdárny pozorovali za dobrých meteorologických podmínek Měsíc, planety Jupiter a Saturn a některé stelární objekty.

Podle mého názoru i podle zaslechnutých reakcí mezi účastníky se akce vydařila, nakonec se nad námi "smilovalo" i počasí. Pokud jste se o akci dozvěděli pozdě nebo jste se nemohli do Valašského Meziříčí z jakýchkoliv důvodů dostavit, máme pro Vás dobrou zprávu. Ballnerova hvězdárna a v ní instalovaná expozice bude s určitými omezeními trvale přístupná veřejnosti. Hromadné návštěvy (školy, zájezdy, turistické organizace či jiné zájmové skupiny) si mohou objekt prohlédnout v rámci programu na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Ballnerova hvězdárna s výstavou bude od června přístupná pro veřejnost každý pátek od 16. do 18. hodiny.

Těšíme se na Vaši návštěvu.
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »