Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích má svojí Turistiskou známku

Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích má svojí Turistiskou známku

turisticka-znamka-hbak.jpg
Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích (Dům dětí a mládeže Delta, Gorkého 2658, 530 02 Pardubice) má od tohoto týdne, jako čtvrtá organizace v Pardubicích, svojí turistickou známku. Známku zajistila a její prodej zabezpečuje Astronomická společnost Pardubice a bude k dispozici při akcích pořádaných Astronomickou společností Pardubice (přednášky, pozorování) a při dalších akcích pořádaných Hvězdárnou barona Artura Krause.

Baron Artur Kraus, jehož podobizna je na známce vyobrazena, byl významnou pardubickou postavou přelomu 19. a 20. století. Tento vzdělaný intelektuál, astronom, kulturní mecenáš, známý propagátor a příznivec sportů a motorismu se narodil 2.srpna 1854 v Pardubicích a zůstal jim věrný až do své smrti.

Jeho otec Josef Kraus byl vedoucím poštmistrem pardubické pošty. Strýc JUDr. Alfréd Kraus, podmaršálek a později místodržitel království Českého, si na císaři vyžádal baronský titul i pro rodinu svého bratra Josefa. Artur Kraus si na svém šlechtictví, byť novodobém, velmi zakládal a těžko se smiřoval se zrušením šlechtických titulů po první světové válce.

Svou lásku k rodnému městu osvědčoval vždy skutky. Stál u kolébky fotografického klubu a české aviatiky. Například ing. Kašpara podporoval velmi intenzivně v pokusech o dobytí vzduchu. Baron Kraus podporoval tenis, v roce 1896 přeložil z angličtiny pravidla lawn-tenisu a díky němu se v Pardubicích sehrál první turnaj (na kurtu který nechal postavit na svém pozemku), byl i prvním, kdo měl v Pardubicích lyže (ty si nechal přivézt až z Norska). Podporoval motorismus, jako první si v Pardubicích koupil motocykl a jezdil na něm po zámeckém dvoře, podporoval i stavbu velkého městského divadla. V roce 1910 se v Paříži zúčastnil prvního pokusného radiového vysílání z Eiffelovy věže...

Jeho zájem o astronomii se datuje od roku 1895, kdy na pardubickém zámku upravil vysokou věž k účelům astronomické observatoře. Roku 1912 přestěhoval hvězdárnu do svého domu, zvaného "Na staré poště" (dnes na třídě Míru) a rozhodl, aby hvězdárna sloužila účelům lidovýchovným. K tomuto cíli přizpůsobil velkou betonovou terasu, na které umístil šestipalcový paralakticky montovaný dalekohled s řadou pomocných zařízení. K propagaci astronomie vydal baron Kraus několik populárních pojednání ve velikém nákladu, které zdarma rozesílal každému, kdo projevil zájem o astronomii. Tato lidová hvězdárna byla vždy přístupná široké veřejnosti a baron Kraus byl vždy velmi potěšen, když se někdo dožadoval přístupu. Trpělivě, bez omrzení, vykládal a seznamoval s astronomií i nejprostší lidi. Horlivost barona Krause šla až tak daleko, že nakupoval u knihkupců knihy o astronomii a zdarma je posílal těm, kteří s jeho hvězdárnou dlouhodobě spolupracovali. Na jeho hvězdárně byla i bohatá knihovna, která obsahovala řadu vzácných starých tisků a knihy měly nádherné umělecké vazby. Archivovaly se zde i zprávy o přeletu velkých meteorů a pozorování sluneční činnosti. Kraus sám pozoroval a zakresloval především sluneční skvrny.

V těžkých poměrech první světové války vykonal mnoho k založení České astronomické společnosti a pomohl jí i finanční podporou. Angažoval se především při sestavování stanov budoucí Společnosti v roce 1917. Na své náklady nechal vytisknout prvních 100 výtisků stanov a také intervenoval za jejich schválení na místodržitelství. Baron Artur Kraus zemřel 21. března 1930.

Další informace o Turistické známce získáte na:
HALMIL Blog
Astronomická společnost Pardubice
Turistická známka

Prameny textu o b.A.Krausovi:
Hvězdárna barona Artura Krause
Historická sekce ČAS
Astronomická společnost Hradec Králové – zpravodaj Povětroň S1/2004




O autorovi

Milan Halousek

Milan Halousek

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »