Hvězdárna Valašské Meziříčí pořádá pro širokou veřejnost další díl přednáškového cyklu s názvemKOSMONAUTICKÁ KRONIKA. Přednáška shrnuje nejzajímavější události v kosmonautice, raketové technice a ve výzkumu vesmíru za uplynulé čtvrtletí. Pozornost bude věnována výzkumu Marsu, který je "pod dohledem" hned několika kosmických sond. Z oběžné dráhy jej zkoumají sondy Mars Global Surveyor, Mars Odyssey a Mars Express, jeho povrch brázdí automatická "dvojčata" - pojízdné laboratoře SPIRIT a OPPORTUNITY.
Po třiceti letech se vydala k planetě Merkur nová americká sonda MESSENGER, která by měla podrobně zmapovat a prozkoumat nejbližší planetu od Slunce. NASA vede úvahy o možné záchraně Hubblova kosmického teleskopu (HST) po té, když byly zrušeny další plánované "údržbářské" lety kosmonautů na palubě raketoplánu. Bez nutných oprav dalekohled brzy doslouží. Vědeckou i laickou veřejnost zarmoutil neúspěšný návrat sondy GENESIS se vzorky slunečního materiálu. Závěr přednášky bude patřit nejnovějším - mnohdy překvapivým - informacím o planetě Saturn, které na Zemi předává sonda CASSINI.
Přednáška se koná ve středu 13. října v 18 hodin v přednáškovém sále hvězdárny.
Přednáší František Martinek, odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula
Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již