Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  I TY MŮŽEŠ! … obnovit brněnskou pobočku České astronomické společnosti

I TY MŮŽEŠ! … obnovit brněnskou pobočku České astronomické společnosti

Přijďte v pátek 11. května v 16 hodin na Hvězdárnu a planetárium Brno a buďte svědky jedinečné události – obnovení brněnské pobočky České astronomické společnosti. Za účasti Jiřího Grygara a dalších zástupců si nejen popovídáme o možných aktivitách jihomoravského výhonku vědecké společnosti, která prožívá 101. rok své existence, ale také se podíváte na unikátní filmový dokument.

Brněnská pobočka České astronomické společnosti vznikla po druhé světové válce. Její členové vzápětí sehráli klíčovou roli při stavbě první části lidové hvězdárny na Kraví hoře, dokonce se stali prvními pracovníky a spolupracovníky. Hlavní roli měl astronomický kurz pořádaný na přelomu let 1953 a 1954. Byl o něj obrovský zájem – na úvodní přednášku v chemické posluchárně Přírodovědecké fakulty prý dorazilo na dvě stě posluchačů! Nakonec jej úspěšně absolvovaly hned tři desítky kurzistů, kteří měli nadále touhu se potkávat, dívat se na oblohu a třebas i přispět k výzkumu vesmíru. Nehledě na možnost odreagovat se bez přímého dozoru tehdy čím dál tím rigidnější státní kontroly.

Začala se tak spontánně formovat skupina dobrovolných pozorovatelů, z nichž někteří studovali meteory nebo proměnné hvězdy, jiní pomáhali s večerním provozem (ti se až do dnešních dob označují jako demonstrátoři) anebo propagací astronomie jako takové. Po celou druhou polovinu 20. století se pak aktivity České astronomické společnosti a brněnské hvězdárny a planetária prolínaly – někdy s větším, jindy s menším úspěchem. Spolupořádaly se výjezdy za tmavou oblohou, přednášky, exkurze apod.

Zatímco v dobách největší slávy měla brněnská pobočka až 120 členů, počátkem 21. století pro nezájem zanikla. V těchto dnech nastal čas pokusit se ji obnovit. Vyzýváme proto všechny místní členy České astronomické společnosti, ale i další zájemce o astronomické dění v moravské metropoli i zbytku přilehlého vesmíru.

Sraz je v pátek 11. května v 16 hodin v digitáriu Hvězdárny a planetária Brno. Budeme si chvíli povídat o možné budoucnosti, pak se společně podíváme na jedinečný biografický dokumentární film – GRYGAR.  A dokonce můžeme slíbit netradiční „after“ science party hned pod Kraví horou.

Tak co, přidáte se?

Film | GRYGAR

Jiří Grygar je jedním z nejslavnějších českých vědců. Astrofyzik, a hlavně popularizátor vědy dokáže i ty nejsložitější otázky našeho světa přiblížit nejjednodušším způsobem. O něco podobného se snaží i celovečerní dokument, na jehož vzniku se podíleli studenti Slezské univerzity v Opavě. Ti s Grygarem nejen vyrazili po veřejných přednáškách a na jeho dlouhé cesty po Česku, ale také získali exkluzivní přístup do argentinské observatoře Pierra Augera, kde se český vědec podílí na fascinujícím výzkumu kosmického záření. V závěru dokumentu mu pak položili i otázku nejsložitější: Jak je možné, že jako vědec věří v Boha? Film se kromě vědeckých aktivit věnuje i životnímu příběhu slavného astronoma, který pochází z rodiny českých Slezanů a se svými rodiči prožil během nacistické okupace vyhnání z pohraničí.

Námět a scénář Leoš Kyša, režie Martin Petrásek, producent: Slezská univerzita v Opavě.

Jednotné vstupné Kč 60, členové České astronomické společnosti vstup zdarma.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »