Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  I TY MŮŽEŠ! … obnovit brněnskou pobočku České astronomické společnosti

I TY MŮŽEŠ! … obnovit brněnskou pobočku České astronomické společnosti

Přijďte v pátek 11. května v 16 hodin na Hvězdárnu a planetárium Brno a buďte svědky jedinečné události – obnovení brněnské pobočky České astronomické společnosti. Za účasti Jiřího Grygara a dalších zástupců si nejen popovídáme o možných aktivitách jihomoravského výhonku vědecké společnosti, která prožívá 101. rok své existence, ale také se podíváte na unikátní filmový dokument.

Brněnská pobočka České astronomické společnosti vznikla po druhé světové válce. Její členové vzápětí sehráli klíčovou roli při stavbě první části lidové hvězdárny na Kraví hoře, dokonce se stali prvními pracovníky a spolupracovníky. Hlavní roli měl astronomický kurz pořádaný na přelomu let 1953 a 1954. Byl o něj obrovský zájem – na úvodní přednášku v chemické posluchárně Přírodovědecké fakulty prý dorazilo na dvě stě posluchačů! Nakonec jej úspěšně absolvovaly hned tři desítky kurzistů, kteří měli nadále touhu se potkávat, dívat se na oblohu a třebas i přispět k výzkumu vesmíru. Nehledě na možnost odreagovat se bez přímého dozoru tehdy čím dál tím rigidnější státní kontroly.

Začala se tak spontánně formovat skupina dobrovolných pozorovatelů, z nichž někteří studovali meteory nebo proměnné hvězdy, jiní pomáhali s večerním provozem (ti se až do dnešních dob označují jako demonstrátoři) anebo propagací astronomie jako takové. Po celou druhou polovinu 20. století se pak aktivity České astronomické společnosti a brněnské hvězdárny a planetária prolínaly – někdy s větším, jindy s menším úspěchem. Spolupořádaly se výjezdy za tmavou oblohou, přednášky, exkurze apod.

Zatímco v dobách největší slávy měla brněnská pobočka až 120 členů, počátkem 21. století pro nezájem zanikla. V těchto dnech nastal čas pokusit se ji obnovit. Vyzýváme proto všechny místní členy České astronomické společnosti, ale i další zájemce o astronomické dění v moravské metropoli i zbytku přilehlého vesmíru.

Sraz je v pátek 11. května v 16 hodin v digitáriu Hvězdárny a planetária Brno. Budeme si chvíli povídat o možné budoucnosti, pak se společně podíváme na jedinečný biografický dokumentární film – GRYGAR.  A dokonce můžeme slíbit netradiční „after“ science party hned pod Kraví horou.

Tak co, přidáte se?

Film | GRYGAR

Jiří Grygar je jedním z nejslavnějších českých vědců. Astrofyzik, a hlavně popularizátor vědy dokáže i ty nejsložitější otázky našeho světa přiblížit nejjednodušším způsobem. O něco podobného se snaží i celovečerní dokument, na jehož vzniku se podíleli studenti Slezské univerzity v Opavě. Ti s Grygarem nejen vyrazili po veřejných přednáškách a na jeho dlouhé cesty po Česku, ale také získali exkluzivní přístup do argentinské observatoře Pierra Augera, kde se český vědec podílí na fascinujícím výzkumu kosmického záření. V závěru dokumentu mu pak položili i otázku nejsložitější: Jak je možné, že jako vědec věří v Boha? Film se kromě vědeckých aktivit věnuje i životnímu příběhu slavného astronoma, který pochází z rodiny českých Slezanů a se svými rodiči prožil během nacistické okupace vyhnání z pohraničí.

Námět a scénář Leoš Kyša, režie Martin Petrásek, producent: Slezská univerzita v Opavě.

Jednotné vstupné Kč 60, členové České astronomické společnosti vstup zdarma.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »