Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ještě zajímavější Hvězdárna a planetárium Brno

Ještě zajímavější Hvězdárna a planetárium Brno

Hvězdárna a planetárium Brno prostřednictvím statutárního města Brna podala žádost na rozšíření a doplnění projektu Přírodovědného digitária. Za 17,7 milionu korun z evropských fondů se návštěvníci již na sklonku tohoto roku dočkají nových představení, speciálních projektorů, datové hyperwall a dalších unikátních zařízení. Koncem léta se navíc otevře Přírodovědné kognitorium – vědecká stezka za 7,4 milionu korun.

„Cílem obou projektů je rozšířit a doplnit služby i programovou nabídku Hvězdárny a planetária Brno. Smyslem je atraktivním a srozumitelným způsobem popularizovat přírodní vědy, pozitivně motivovat, inspirovat a předvádět, že vědecké poznání a kritické myšlení jsou pro lidstvo nejen zajímavé, ale i velmi důležité. Velmi pozitivní je, že podstatnou část nákladů na oba projekty získává město z fondů Evropské unie. Efektivním způsobem tak dojde k povznesení organizace i přilehlého veřejného parku,“ řekl Petr Vokřál, primátor statutárního města Brna.

„Hvězdárna a planetárium Brno by se mohla stát jednou z největších atrakcí města Brna. V loňském roce k nám zavítalo více než 143 tisíc návštěvníků a letos jich bude pravděpodobně stejně, ne-li ještě více. Abychom však neztratili dech, musíme naši nabídku neustále obměňovat a zlepšovat. Proto jsme neváhali ani minutu a zapojili se do dodatečných výzev Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy či města Brna. I když se vše musí realizovat ve velmi krátkém termínu, jen tak se udržíme na předním místě podobných pracovišť v Evropě,“ uvedl Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno.

Doplnění a rozšíření digitária

Součástí předkládaného projektu za 17,7 milionu korun je získání licencí na několik populárně-vzdělávacích pořadů ve formátu pro digitální planetária. Pořady budou mít různá témata týkající se přírodních věd, tj. oborů z živé i neživé přírody, ochrany životního prostředí, praktických aplikací poznatků přírodovědných oborů do běžného života či významu základního výzkumu.

Dále bude doplněn a rozšířen audiovizuální řetězec o další možnosti atraktivní a srozumitelné prezentace využívané např. při veřejných populárně-vědeckých přednáškách, vzdělávacích pořadech pro školní výpravy, pořadech pro veřejnost, specializovaných workshopech, prezentacích, vědeckých vizualizacích. Bude pořízen nový prezentační software, posílen hardwarový výkon vč. instalace obří telestěny, na které budou promítány např. pořady z projektu NASA Hyperwall.

Už brzy po vědecké stezce

Na sklonku léta se v bezprostředním sousedství Hvězdárny a planetária Brno otevře Přírodovědné kognitorium – vědecká stezka, ve které bude instalováno deset unikátních experimentů. Jeden dalekohled prozradí, kde se nachází Polárka, druhý ukáže duhové spektrum. Meteorologická stanice bude sledovat nejen teplotu a tlak, ale také jas oblohy. K dispozici bude velký 3D skener, hravá pixelová stěna, detailní model meziplanetárního vozítka anebo se na vlastní uši přesvědčíte o konečné rychlosti zvuku. Expozice bude ozdobou zanedbaného koutku Kraví hory, původně vodojemu z dob první republiky. Součástí budou i parkové úpravy, nově osázený trávník a desítky keřů. Zvídaví návštěvníci se mohou těšit na detailní návody a také instruktážní videa. Od rána do rána, nepřetržitě po celý kalendářní rok, bez vstupného. Projekt v ceně 7,4 milionu korun je spolufinancován z prostředků strukturálních fondů Evropské unie prostřednictvím Regionálního operačního programu Jihovýchod.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »