Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ještě zajímavější Hvězdárna a planetárium Brno

Ještě zajímavější Hvězdárna a planetárium Brno

Hvězdárna a planetárium Brno prostřednictvím statutárního města Brna podala žádost na rozšíření a doplnění projektu Přírodovědného digitária. Za 17,7 milionu korun z evropských fondů se návštěvníci již na sklonku tohoto roku dočkají nových představení, speciálních projektorů, datové hyperwall a dalších unikátních zařízení. Koncem léta se navíc otevře Přírodovědné kognitorium – vědecká stezka za 7,4 milionu korun.

„Cílem obou projektů je rozšířit a doplnit služby i programovou nabídku Hvězdárny a planetária Brno. Smyslem je atraktivním a srozumitelným způsobem popularizovat přírodní vědy, pozitivně motivovat, inspirovat a předvádět, že vědecké poznání a kritické myšlení jsou pro lidstvo nejen zajímavé, ale i velmi důležité. Velmi pozitivní je, že podstatnou část nákladů na oba projekty získává město z fondů Evropské unie. Efektivním způsobem tak dojde k povznesení organizace i přilehlého veřejného parku,“ řekl Petr Vokřál, primátor statutárního města Brna.

„Hvězdárna a planetárium Brno by se mohla stát jednou z největších atrakcí města Brna. V loňském roce k nám zavítalo více než 143 tisíc návštěvníků a letos jich bude pravděpodobně stejně, ne-li ještě více. Abychom však neztratili dech, musíme naši nabídku neustále obměňovat a zlepšovat. Proto jsme neváhali ani minutu a zapojili se do dodatečných výzev Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy či města Brna. I když se vše musí realizovat ve velmi krátkém termínu, jen tak se udržíme na předním místě podobných pracovišť v Evropě,“ uvedl Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno.

Doplnění a rozšíření digitária

Součástí předkládaného projektu za 17,7 milionu korun je získání licencí na několik populárně-vzdělávacích pořadů ve formátu pro digitální planetária. Pořady budou mít různá témata týkající se přírodních věd, tj. oborů z živé i neživé přírody, ochrany životního prostředí, praktických aplikací poznatků přírodovědných oborů do běžného života či významu základního výzkumu.

Dále bude doplněn a rozšířen audiovizuální řetězec o další možnosti atraktivní a srozumitelné prezentace využívané např. při veřejných populárně-vědeckých přednáškách, vzdělávacích pořadech pro školní výpravy, pořadech pro veřejnost, specializovaných workshopech, prezentacích, vědeckých vizualizacích. Bude pořízen nový prezentační software, posílen hardwarový výkon vč. instalace obří telestěny, na které budou promítány např. pořady z projektu NASA Hyperwall.

Už brzy po vědecké stezce

Na sklonku léta se v bezprostředním sousedství Hvězdárny a planetária Brno otevře Přírodovědné kognitorium – vědecká stezka, ve které bude instalováno deset unikátních experimentů. Jeden dalekohled prozradí, kde se nachází Polárka, druhý ukáže duhové spektrum. Meteorologická stanice bude sledovat nejen teplotu a tlak, ale také jas oblohy. K dispozici bude velký 3D skener, hravá pixelová stěna, detailní model meziplanetárního vozítka anebo se na vlastní uši přesvědčíte o konečné rychlosti zvuku. Expozice bude ozdobou zanedbaného koutku Kraví hory, původně vodojemu z dob první republiky. Součástí budou i parkové úpravy, nově osázený trávník a desítky keřů. Zvídaví návštěvníci se mohou těšit na detailní návody a také instruktážní videa. Od rána do rána, nepřetržitě po celý kalendářní rok, bez vstupného. Projekt v ceně 7,4 milionu korun je spolufinancován z prostředků strukturálních fondů Evropské unie prostřednictvím Regionálního operačního programu Jihovýchod.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »