Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ještě zajímavější Hvězdárna a planetárium Brno

Ještě zajímavější Hvězdárna a planetárium Brno

Hvězdárna a planetárium Brno prostřednictvím statutárního města Brna podala žádost na rozšíření a doplnění projektu Přírodovědného digitária. Za 17,7 milionu korun z evropských fondů se návštěvníci již na sklonku tohoto roku dočkají nových představení, speciálních projektorů, datové hyperwall a dalších unikátních zařízení. Koncem léta se navíc otevře Přírodovědné kognitorium – vědecká stezka za 7,4 milionu korun.

„Cílem obou projektů je rozšířit a doplnit služby i programovou nabídku Hvězdárny a planetária Brno. Smyslem je atraktivním a srozumitelným způsobem popularizovat přírodní vědy, pozitivně motivovat, inspirovat a předvádět, že vědecké poznání a kritické myšlení jsou pro lidstvo nejen zajímavé, ale i velmi důležité. Velmi pozitivní je, že podstatnou část nákladů na oba projekty získává město z fondů Evropské unie. Efektivním způsobem tak dojde k povznesení organizace i přilehlého veřejného parku,“ řekl Petr Vokřál, primátor statutárního města Brna.

„Hvězdárna a planetárium Brno by se mohla stát jednou z největších atrakcí města Brna. V loňském roce k nám zavítalo více než 143 tisíc návštěvníků a letos jich bude pravděpodobně stejně, ne-li ještě více. Abychom však neztratili dech, musíme naši nabídku neustále obměňovat a zlepšovat. Proto jsme neváhali ani minutu a zapojili se do dodatečných výzev Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy či města Brna. I když se vše musí realizovat ve velmi krátkém termínu, jen tak se udržíme na předním místě podobných pracovišť v Evropě,“ uvedl Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno.

Doplnění a rozšíření digitária

Součástí předkládaného projektu za 17,7 milionu korun je získání licencí na několik populárně-vzdělávacích pořadů ve formátu pro digitální planetária. Pořady budou mít různá témata týkající se přírodních věd, tj. oborů z živé i neživé přírody, ochrany životního prostředí, praktických aplikací poznatků přírodovědných oborů do běžného života či významu základního výzkumu.

Dále bude doplněn a rozšířen audiovizuální řetězec o další možnosti atraktivní a srozumitelné prezentace využívané např. při veřejných populárně-vědeckých přednáškách, vzdělávacích pořadech pro školní výpravy, pořadech pro veřejnost, specializovaných workshopech, prezentacích, vědeckých vizualizacích. Bude pořízen nový prezentační software, posílen hardwarový výkon vč. instalace obří telestěny, na které budou promítány např. pořady z projektu NASA Hyperwall.

Už brzy po vědecké stezce

Na sklonku léta se v bezprostředním sousedství Hvězdárny a planetária Brno otevře Přírodovědné kognitorium – vědecká stezka, ve které bude instalováno deset unikátních experimentů. Jeden dalekohled prozradí, kde se nachází Polárka, druhý ukáže duhové spektrum. Meteorologická stanice bude sledovat nejen teplotu a tlak, ale také jas oblohy. K dispozici bude velký 3D skener, hravá pixelová stěna, detailní model meziplanetárního vozítka anebo se na vlastní uši přesvědčíte o konečné rychlosti zvuku. Expozice bude ozdobou zanedbaného koutku Kraví hory, původně vodojemu z dob první republiky. Součástí budou i parkové úpravy, nově osázený trávník a desítky keřů. Zvídaví návštěvníci se mohou těšit na detailní návody a také instruktážní videa. Od rána do rána, nepřetržitě po celý kalendářní rok, bez vstupného. Projekt v ceně 7,4 milionu korun je spolufinancován z prostředků strukturálních fondů Evropské unie prostřednictvím Regionálního operačního programu Jihovýchod.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »