Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ještě zajímavější Hvězdárna a planetárium Brno

Ještě zajímavější Hvězdárna a planetárium Brno

Hvězdárna a planetárium Brno prostřednictvím statutárního města Brna podala žádost na rozšíření a doplnění projektu Přírodovědného digitária. Za 17,7 milionu korun z evropských fondů se návštěvníci již na sklonku tohoto roku dočkají nových představení, speciálních projektorů, datové hyperwall a dalších unikátních zařízení. Koncem léta se navíc otevře Přírodovědné kognitorium – vědecká stezka za 7,4 milionu korun.

„Cílem obou projektů je rozšířit a doplnit služby i programovou nabídku Hvězdárny a planetária Brno. Smyslem je atraktivním a srozumitelným způsobem popularizovat přírodní vědy, pozitivně motivovat, inspirovat a předvádět, že vědecké poznání a kritické myšlení jsou pro lidstvo nejen zajímavé, ale i velmi důležité. Velmi pozitivní je, že podstatnou část nákladů na oba projekty získává město z fondů Evropské unie. Efektivním způsobem tak dojde k povznesení organizace i přilehlého veřejného parku,“ řekl Petr Vokřál, primátor statutárního města Brna.

„Hvězdárna a planetárium Brno by se mohla stát jednou z největších atrakcí města Brna. V loňském roce k nám zavítalo více než 143 tisíc návštěvníků a letos jich bude pravděpodobně stejně, ne-li ještě více. Abychom však neztratili dech, musíme naši nabídku neustále obměňovat a zlepšovat. Proto jsme neváhali ani minutu a zapojili se do dodatečných výzev Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy či města Brna. I když se vše musí realizovat ve velmi krátkém termínu, jen tak se udržíme na předním místě podobných pracovišť v Evropě,“ uvedl Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno.

Doplnění a rozšíření digitária

Součástí předkládaného projektu za 17,7 milionu korun je získání licencí na několik populárně-vzdělávacích pořadů ve formátu pro digitální planetária. Pořady budou mít různá témata týkající se přírodních věd, tj. oborů z živé i neživé přírody, ochrany životního prostředí, praktických aplikací poznatků přírodovědných oborů do běžného života či významu základního výzkumu.

Dále bude doplněn a rozšířen audiovizuální řetězec o další možnosti atraktivní a srozumitelné prezentace využívané např. při veřejných populárně-vědeckých přednáškách, vzdělávacích pořadech pro školní výpravy, pořadech pro veřejnost, specializovaných workshopech, prezentacích, vědeckých vizualizacích. Bude pořízen nový prezentační software, posílen hardwarový výkon vč. instalace obří telestěny, na které budou promítány např. pořady z projektu NASA Hyperwall.

Už brzy po vědecké stezce

Na sklonku léta se v bezprostředním sousedství Hvězdárny a planetária Brno otevře Přírodovědné kognitorium – vědecká stezka, ve které bude instalováno deset unikátních experimentů. Jeden dalekohled prozradí, kde se nachází Polárka, druhý ukáže duhové spektrum. Meteorologická stanice bude sledovat nejen teplotu a tlak, ale také jas oblohy. K dispozici bude velký 3D skener, hravá pixelová stěna, detailní model meziplanetárního vozítka anebo se na vlastní uši přesvědčíte o konečné rychlosti zvuku. Expozice bude ozdobou zanedbaného koutku Kraví hory, původně vodojemu z dob první republiky. Součástí budou i parkové úpravy, nově osázený trávník a desítky keřů. Zvídaví návštěvníci se mohou těšit na detailní návody a také instruktážní videa. Od rána do rána, nepřetržitě po celý kalendářní rok, bez vstupného. Projekt v ceně 7,4 milionu korun je spolufinancován z prostředků strukturálních fondů Evropské unie prostřednictvím Regionálního operačního programu Jihovýchod.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »