Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ještě zajímavější Hvězdárna a planetárium Brno

Ještě zajímavější Hvězdárna a planetárium Brno

Hvězdárna a planetárium Brno prostřednictvím statutárního města Brna podala žádost na rozšíření a doplnění projektu Přírodovědného digitária. Za 17,7 milionu korun z evropských fondů se návštěvníci již na sklonku tohoto roku dočkají nových představení, speciálních projektorů, datové hyperwall a dalších unikátních zařízení. Koncem léta se navíc otevře Přírodovědné kognitorium – vědecká stezka za 7,4 milionu korun.

„Cílem obou projektů je rozšířit a doplnit služby i programovou nabídku Hvězdárny a planetária Brno. Smyslem je atraktivním a srozumitelným způsobem popularizovat přírodní vědy, pozitivně motivovat, inspirovat a předvádět, že vědecké poznání a kritické myšlení jsou pro lidstvo nejen zajímavé, ale i velmi důležité. Velmi pozitivní je, že podstatnou část nákladů na oba projekty získává město z fondů Evropské unie. Efektivním způsobem tak dojde k povznesení organizace i přilehlého veřejného parku,“ řekl Petr Vokřál, primátor statutárního města Brna.

„Hvězdárna a planetárium Brno by se mohla stát jednou z největších atrakcí města Brna. V loňském roce k nám zavítalo více než 143 tisíc návštěvníků a letos jich bude pravděpodobně stejně, ne-li ještě více. Abychom však neztratili dech, musíme naši nabídku neustále obměňovat a zlepšovat. Proto jsme neváhali ani minutu a zapojili se do dodatečných výzev Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy či města Brna. I když se vše musí realizovat ve velmi krátkém termínu, jen tak se udržíme na předním místě podobných pracovišť v Evropě,“ uvedl Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno.

Doplnění a rozšíření digitária

Součástí předkládaného projektu za 17,7 milionu korun je získání licencí na několik populárně-vzdělávacích pořadů ve formátu pro digitální planetária. Pořady budou mít různá témata týkající se přírodních věd, tj. oborů z živé i neživé přírody, ochrany životního prostředí, praktických aplikací poznatků přírodovědných oborů do běžného života či významu základního výzkumu.

Dále bude doplněn a rozšířen audiovizuální řetězec o další možnosti atraktivní a srozumitelné prezentace využívané např. při veřejných populárně-vědeckých přednáškách, vzdělávacích pořadech pro školní výpravy, pořadech pro veřejnost, specializovaných workshopech, prezentacích, vědeckých vizualizacích. Bude pořízen nový prezentační software, posílen hardwarový výkon vč. instalace obří telestěny, na které budou promítány např. pořady z projektu NASA Hyperwall.

Už brzy po vědecké stezce

Na sklonku léta se v bezprostředním sousedství Hvězdárny a planetária Brno otevře Přírodovědné kognitorium – vědecká stezka, ve které bude instalováno deset unikátních experimentů. Jeden dalekohled prozradí, kde se nachází Polárka, druhý ukáže duhové spektrum. Meteorologická stanice bude sledovat nejen teplotu a tlak, ale také jas oblohy. K dispozici bude velký 3D skener, hravá pixelová stěna, detailní model meziplanetárního vozítka anebo se na vlastní uši přesvědčíte o konečné rychlosti zvuku. Expozice bude ozdobou zanedbaného koutku Kraví hory, původně vodojemu z dob první republiky. Součástí budou i parkové úpravy, nově osázený trávník a desítky keřů. Zvídaví návštěvníci se mohou těšit na detailní návody a také instruktážní videa. Od rána do rána, nepřetržitě po celý kalendářní rok, bez vstupného. Projekt v ceně 7,4 milionu korun je spolufinancován z prostředků strukturálních fondů Evropské unie prostřednictvím Regionálního operačního programu Jihovýchod.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »