Jihlavská hvězdárna
 |
Astronomické dění v Jihlavě
Podíváte-li se na mapu ČR, kde jsou vyznačeny hvězdárny, zjistíte, že Jihlava je jediným krajským městem bez hvězdárny! Vlastně celý Kraj Vysočina je v této oblasti tak trochu zaostalý.
Situace se trochu proměnila koncem roku 2002, kdy v Jihlavě začal díky několika nadšencům fungovat astronomický kroužek s podivným názvem Jihlavská astronomie při Občanském sdružení Jihlavská brána. Občanské sdružení Jihlavská brána bylo právě onou institucí, která místním astronomům nabídla střechu nad hlavou, ale i neobvyklý výhled na oblohu. Jihlavská brána totiž spravuje gotickorenesanční hradební věž, Bránu Matky Boží v Jihlavě. Právě z ochozu této architektonické podivuhodnosti jihlavští pozorují nebeskou klenbu již více než dva roky.
Nejprve jsme k pozorováním užívali malé soukromé přístroje, jako klasický RL Newton 114/900 mm, apod. Díky podpoře Jihlavské brány se povedlo do rozpočtu města Jihlavy na rok 2003 prosadit koupi většího dalekohledu. Od 7.7. 2003 je na ochozu brány k dispozici 0,25m reflektor Newtonovy konstrukce s ohniskem 1,5m na dobsonově montáži.
S tímto přístrojem se místním astronomům povedlo doslova trhat rekordy v popularizaci astronomie. V prvních měsících nebylo výjimkou, že jsme s pěti až deseti návštěvníky pod oblohou na ochozu setrvávali do dvou hodin ráno. Nutno dodat, že tehdy pozorovacími dny byly pondělky a středy! Vzpomínám si, že při velké opozici Marsu jsem ještě někdy v jednu ráno stál na židli a křičel a frontu dvou set Jihlavanů, že Mars bude vidět i zítra (málem jsem dostal do zubů:)…Obdobné situace se opakují při každém větším úkazu, kterým je zatmění Měsíce, Slunce, přechod Venuše přes Slunce, apod.
Členové improvizovaného kroužku se po relativně dlouhém čase nakonec rozhodli pro povýšení organizace na nevládní sdružení registrované na Ministerstvu vnitra ČR. Od 20. února 2004 již vystupuje jako právnická osoba Jihlavská astronomická společnost.
Místní zájem o astronomii nadále pokračuje. Jeden z vrcholů snažení členů Jihlavské astronomické společnosti nastává při velké letní akci Letní astronomické soustředění LASO 2004 (za nedocenitelnou pomoc při organizaci tohoto dětského tábora patří obrovský dík našemu kamarádovi Vláďovi Libému z Astronomického ústavu Akademie věd ČR).
Hvězdárna
 |
Takže nová vize je nasnadě. Představu o hvězdárně již máme celkem solidní. Díky přátelské vstřícnosti pana architekta Karla Trojana již máme i jakousi demoverzi studie hvězdárny. Malý domeček by měl obsahovat kruhovou pozorovatelnu o průměru 3m, dále pak chodbu, malou společenskou místnost, kancelář, sklad (spíš skládek), místnost ovládání případné kamery, šatnu a sociální zařízení. Všichni jsme se do předběžných plánků a malůvek okamžitě zamilovali.
V současnosti však řešíme velký problém s umístněním stavby. Rádi bychom se vyhnuli problémům se světelným znečištěním. Na stávající pozorovatelně na vrcholku hradební věže, která je prakticky v centru města, o Mléčnou dráhu nezavadíte. Nyní společně s několika úředníky z města se snažíme nalézt vhodnou lokalitu.
Další malý háček spočívá ve financování stavby. Z mnoha zdlouhavých jednání na městě i kraji není nic zaručeno. Podle předběžného rozpočtu Ing. Karla Trojana by si stavba neměla vyžádat víc než 2 000 000 Kč (reálný odhad je však jen cca 1 500 000). Krajský úřad Vysočiny se nechal slyšet, že pokud by do investice šlo město, na realizaci ba se podílel v poměru 1:1. Zdá se tedy, že vše zůstává na rozhodnutí města Jihlava. I zde však nejsou vyhlídky nejčernější. Pro věc se nám povedlo nadchnout místoprimátorku Dr. Jindřišku Zápotočnou, které bychom i touto cestou chtěli poděkovat na její osvícenost. Bohužel, někteří politici uznávají jiné priority.
Na závěr si nemohu odpustit následující myšlenku. Je až zarážející, že Magistrát krajského města s Krajským úřadem nejsou schopni dát dohromady zmíněnou částku na tak důležitý článek kultury a vzdělávání, jakým hvězdárna bezesporu je. To vše s ohledem i na to, že Jihlava kupříkladu pořídila do místní ZOO skluzavku pro děti v ceně 1 000 000 Kč. Prioritu některých jihlavských politiků však i nadále zůstává ekonomický vzrůst, a to i na úkor kulturního pádu! Raději z městského rozpočtu dotujme byty německých investorů s oblasti strojnictví, než abychom novým generacím představovali Universum. Jak říká jeden můj kolega z Jihlavské astronomické společnosti: „nechť za pár let páni politici vezmou svá vnoučata do nějaké pěkné továrny, ať se seznamují s ducha ubíjejícím prostředím, namísto nadčasového pohledu do samotné podstaty bytí, totiž do vesmíru…“.
Jihlavská astronomická společnost by tímto chtěla oslovit co největší počet lidí, kteří mají právo rozhodovat, ale i těch, kteří mají chuť přiložit ruku k dílu. S trochu budovatelskou euforií prosíme všechny nejen z Vysočiny o pomoc. Pomoc ať už radou, spoluúčastí, nebo třeba i pětikorunou :). Bližší informace o Jihlavské astronomické společnosti naleznete na zatím rozpracovaných www stránkách na adrese http://ji.astronomy.sweb.cz.
Kontaktovat nás můžete i na kterékoliv z následujících adres:
Jihlavská astronomická společnost, Rohozná u Jihlavy 33, 588 44
Astronomická pozorovatelna Jihlava, Věžní 1, 586 01 Jihlava
e-mail: ji.astronomy@centrum.cz
tel.: +420 728 880 930 (Miloš Podařil)
O autorovi
Miloš Podařil
Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví.
