Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jihlavská hvězdárna

Jihlavská hvězdárna

jiobs-n_006_5.jpg
Nedávno jsem si na www.astro.cz všimnul článku Lukáše Turka o zlínské hvězdárně. Toto stručné povídání mne motivovalo k napsání obdobného článku, který však stále má otevřený konec.

Astronomické dění v Jihlavě

Podíváte-li se na mapu ČR, kde jsou vyznačeny hvězdárny, zjistíte, že Jihlava je jediným krajským městem bez hvězdárny! Vlastně celý Kraj Vysočina je v této oblasti tak trochu zaostalý.

Situace se trochu proměnila koncem roku 2002, kdy v Jihlavě začal díky několika nadšencům fungovat astronomický kroužek s podivným názvem Jihlavská astronomie při Občanském sdružení Jihlavská brána. Občanské sdružení Jihlavská brána bylo právě onou institucí, která místním astronomům nabídla střechu nad hlavou, ale i neobvyklý výhled na oblohu. Jihlavská brána totiž spravuje gotickorenesanční hradební věž, Bránu Matky Boží v Jihlavě. Právě z ochozu této architektonické podivuhodnosti jihlavští pozorují nebeskou klenbu již více než dva roky.

Nejprve jsme k pozorováním užívali malé soukromé přístroje, jako klasický RL Newton 114/900 mm, apod. Díky podpoře Jihlavské brány se povedlo do rozpočtu města Jihlavy na rok 2003 prosadit koupi většího dalekohledu. Od 7.7. 2003 je na ochozu brány k dispozici 0,25m reflektor Newtonovy konstrukce s ohniskem 1,5m na dobsonově montáži.

S tímto přístrojem se místním astronomům povedlo doslova trhat rekordy v popularizaci astronomie. V prvních měsících nebylo výjimkou, že jsme s pěti až deseti návštěvníky pod oblohou na ochozu setrvávali do dvou hodin ráno. Nutno dodat, že tehdy pozorovacími dny byly pondělky a středy! Vzpomínám si, že při velké opozici Marsu jsem ještě někdy v jednu ráno stál na židli a křičel a frontu dvou set Jihlavanů, že Mars bude vidět i zítra (málem jsem dostal do zubů:)…Obdobné situace se opakují při každém větším úkazu, kterým je zatmění Měsíce, Slunce, přechod Venuše přes Slunce, apod.

Členové improvizovaného kroužku se po relativně dlouhém čase nakonec rozhodli pro povýšení organizace na nevládní sdružení registrované na Ministerstvu vnitra ČR. Od 20. února 2004 již vystupuje jako právnická osoba Jihlavská astronomická společnost.

Místní zájem o astronomii nadále pokračuje. Jeden z vrcholů snažení členů Jihlavské astronomické společnosti nastává při velké letní akci Letní astronomické soustředění LASO 2004 (za nedocenitelnou pomoc při organizaci tohoto dětského tábora patří obrovský dík našemu kamarádovi Vláďovi Libému z Astronomického ústavu Akademie věd ČR).

Hvězdárna

poz_007_x.jpg
Jihlavská astronomická společnost učinila důležitý krok v dějinách Jihlavy. Zahájila totiž jednání o výstavbě nové hvězdárny. V Jihlavě někdy v dobách naštěstí dávno minulých hvězdárna bývala. Šlo o jakousi kukaň (s 0,25m dalekohledem) na střeše DKO Jihlava. O práci této instituce nic moc nevíme, v žádném z archívů se jakýkoliv záznam nalézt nepovedlo. Při spolehnutí na paměť pamětníků se vzduchem nese, že spíše než o popularizaci astronomie na hvězdárně šlo o diskreditaci náboženství a podporu socialismu (jde však o nepodložené informace, v žádném případě bychom se tehdejších astronomů nechtěli nijak dotknout !!!).

Takže nová vize je nasnadě. Představu o hvězdárně již máme celkem solidní. Díky přátelské vstřícnosti pana architekta Karla Trojana již máme i jakousi demoverzi studie hvězdárny. Malý domeček by měl obsahovat kruhovou pozorovatelnu o průměru 3m, dále pak chodbu, malou společenskou místnost, kancelář, sklad (spíš skládek), místnost ovládání případné kamery, šatnu a sociální zařízení. Všichni jsme se do předběžných plánků a malůvek okamžitě zamilovali.

V současnosti však řešíme velký problém s umístněním stavby. Rádi bychom se vyhnuli problémům se světelným znečištěním. Na stávající pozorovatelně na vrcholku hradební věže, která je prakticky v centru města, o Mléčnou dráhu nezavadíte. Nyní společně s několika úředníky z města se snažíme nalézt vhodnou lokalitu.

Další malý háček spočívá ve financování stavby. Z mnoha zdlouhavých jednání na městě i kraji není nic zaručeno. Podle předběžného rozpočtu Ing. Karla Trojana by si stavba neměla vyžádat víc než 2 000 000 Kč (reálný odhad je však jen cca 1 500 000). Krajský úřad Vysočiny se nechal slyšet, že pokud by do investice šlo město, na realizaci ba se podílel v poměru 1:1. Zdá se tedy, že vše zůstává na rozhodnutí města Jihlava. I zde však nejsou vyhlídky nejčernější. Pro věc se nám povedlo nadchnout místoprimátorku Dr. Jindřišku Zápotočnou, které bychom i touto cestou chtěli poděkovat na její osvícenost. Bohužel, někteří politici uznávají jiné priority.

Na závěr si nemohu odpustit následující myšlenku. Je až zarážející, že Magistrát krajského městaKrajským úřadem nejsou schopni dát dohromady zmíněnou částku na tak důležitý článek kultury a vzdělávání, jakým hvězdárna bezesporu je. To vše s ohledem i na to, že Jihlava kupříkladu pořídila do místní ZOO skluzavku pro děti v ceně 1 000 000 Kč. Prioritu některých jihlavských politiků však i nadále zůstává ekonomický vzrůst, a to i na úkor kulturního pádu! Raději z městského rozpočtu dotujme byty německých investorů s oblasti strojnictví, než abychom novým generacím představovali Universum. Jak říká jeden můj kolega z Jihlavské astronomické společnosti: „nechť za pár let páni politici vezmou svá vnoučata do nějaké pěkné továrny, ať se seznamují s ducha ubíjejícím prostředím, namísto nadčasového pohledu do samotné podstaty bytí, totiž do vesmíru…“.

Jihlavská astronomická společnost by tímto chtěla oslovit co největší počet lidí, kteří mají právo rozhodovat, ale i těch, kteří mají chuť přiložit ruku k dílu. S trochu budovatelskou euforií prosíme všechny nejen z Vysočiny o pomoc. Pomoc ať už radou, spoluúčastí, nebo třeba i pětikorunou :). Bližší informace o Jihlavské astronomické společnosti naleznete na zatím rozpracovaných www stránkách na adrese http://ji.astronomy.sweb.cz.

Kontaktovat nás můžete i na kterékoliv z následujících adres:
Jihlavská astronomická společnost, Rohozná u Jihlavy 33, 588 44
Astronomická pozorovatelna Jihlava, Věžní 1, 586 01 Jihlava
e-mail: ji.astronomy@centrum.cz
tel.: +420 728 880 930 (Miloš Podařil)




O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »