Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jiří Grygar oceněn za popularizaci výzkumu
redakce Vytisknout článek

Jiří Grygar oceněn za popularizaci výzkumu

Prof. J. Drahoš předává cenu J. Grygarovi 23. 10. 2012 Autor: Akademie věd ČR
Prof. J. Drahoš předává cenu J. Grygarovi 23. 10. 2012
Autor: Akademie věd ČR
RNDr. Jiří Grygar, CSc., vědecký pracovník Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., byl vyznamenán nově udělovanou Cenou předsedy Akademie věd ČR za propagaci či popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Prof. J. Drahoš předává cenu J. Grygarovi 23. 10. 2012 Autor: Akademie věd ČR
Prof. J. Drahoš předává cenu J. Grygarovi 23. 10. 2012
Autor: Akademie věd ČR
Na návrh odborné poroty a doporučení Akademické rady AV ČR cenu slavnostně předal prof. Jiří Drahoš v předvečer Světového dne rozvoje informací, v úterý 23. října 2012 v sídle AV ČR v Praze. Toto ocenění se uděluje jedenkrát za rok maximálně třem výzkumným pracovníkům.

Jiří Grygar je autor či spoluautor více než stovky původních odborných prací v oboru fotometrie, spektroskopie a astročásticové fyziky, které byly citovány více než tisíckrát. Účinně se podílí i na organizaci vědecké práce v České republice, působil ve Vědecké radě AV ČR, ve vědeckých radách několika ústavů Akademie věd ČR, byl předsedou České astronomické společnosti či Učené společnosti ČR.

Dr. Jiří Grygar je neobyčejně úspěšný a aktivní ve vědeckopopularizační činnosti – přednáší, publikuje v novinách a časopisech a pravidelně vystupuje v rozhlase a televizi. Patří k nejvýznamnějším českým popularizátorům vědy v oblasti astronomie a astrofyziky. Je autorem mnoha populárně vědeckých knih, které byly veřejností mimořádně dobře přijaty a vyšly v desetitisícových či statisícových nákladech, např. Vesmír je náš svět (1973), Vesmír (spolu se Zdeňkem Horským a Pavlem Mayerem, 1979 a 1983) či Vesmírná zastavení (1990).

Knižní vydání seriálu
Knižní vydání seriálu "Okna vesmíru dokořán"
Autor: Nakladatelství Naše vojsko - 1989
Zcela nebývalé popularity dosáhl i 32dílný televizní seriál Okna vesmíru dokořán (1981 až 1992, 1998), u něhož byl Jiří Grygar autorem námětu, podílel se na scénáři a pořadem provázel. Okna vesmíru dokořán byla v roce 1990 převedena do podoby knihy, která vyšla ve statisícovém nákladu. V mnoha svých populárních publikacích i veřejných vystoupeních se Dr. Grygar zabývá též vztahem vědy a víry (Velký třesk a Bible, 1991 a 1997 či O vědě a víře, 2001).

Za svoji vědeckou a popularizační činnost získal Jiří Grygar řadu ocenění, např. Kalinga Prize od UNESCO, kterou obdržel v roce 1996 jako zatím jediný Čech. V roce 2011 ocenila Česká astronomická společnost J. Grygara Cenou Františka Nušla, v roce 2012 obdržel „Medaili Učené společnosti České republiky“ za zásluhy o rozvoj vědy.

Převzato ze stránek AV ČR




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Cena, Akademie věd ČR, Jiří Grygar


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »