Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Když zákryt není zatmění

Když zákryt není zatmění

Rover Perseverance zachytil na Marsu přechod měsíce Phobos přes Slunce
Autor: NASA/JPL-Caltech/ASU/MSSS/SSI

Když jsme na podzim roku 2022 zažili poslední částečné zatmění Slunce, jistě si někteří z vás zase říkali, co je to za podivný název pro úkaz, který žádným zatměním přece vůbec není. V souvislosti s dalším úkazem na konci roku, zákrytem Marsu Měsícem, se v některých médiích opět psalo o zatmění rudé planety Měsícem. Dlužno dodat, že astronomové jsou v tom nevinně, ale jak to tedy s těmito úkazy je? Co je přesně zatmění? Co je zákryt nebo přechod tělesa přes sluneční kotouč?

Protože jsme byli v říjnu požádáni o podání vysvětlení rozdílu mezi zákrytem a zatměním a shodou okolností se v lednovém Zákrytovém zpravodaji Hvězdárny v Rokycanech toto téma znovu objevilo, dovolíme si citovat Karla Halíře:

Pojďme si osvěžit rozdíl mezi zákrytem a zatměním. Zákryt nastává v okamžiku, kdy se pro pozorovatele dvě nebeská tělesa dostanou natolik blízko k sobě, že bližší z nich částečně nebo plně zakryje to vzdálenější. Platí, že okamžiky průběhu zákrytu se při sledování z různých míst zemského povrchu liší. Zatmění naopak vidí pozorovatelé z jakéhokoliv místa ve stejný okamžik. To je dáno tím, že se jedná o úkaz, při němž se těleso dostává do stínu vrženého jiným objektem.

6. ledna 2022 došlo večer k zákrytu hvězd Měsícem - tau1 a tau2 Aqr se postupně skryly a zase objevily, jak přes ně postupně přecházel kotouč Měsíce. Na snímku vidíme situaci těsně před zákrytem druhé z nich. Autor: Petr Lívanec
6. ledna 2022 došlo večer k zákrytu hvězd Měsícem - tau1 a tau2 Aqr se postupně skryly a zase objevily, jak přes ně postupně přecházel kotouč Měsíce. Na snímku vidíme situaci těsně před zákrytem druhé z nich.
Autor: Petr Lívanec

Jako názorný příklad zákrytu nám může posloužit zákryt hvězdy Měsícem. Před hvězdu se nasune Měsíc a na nějaký čas ji zakryje. Naopak vzorovou ukázkou zatmění je zatmění Měsíce. V tomto případě se Měsíc ponoří do stínu vrženého naší planetou do prostoru směrem od Slunce. Pozorovat ale můžeme také například zatmění měsíců planet jejich mateřskými planetami, známá jsou například zatmění Galileovských měsíců Jupiterem.

Úplné zatmění Měsíce Autor: Tomáš Jetmar
Úplné zatmění Měsíce
Autor: Tomáš Jetmar

Tím, co nám do problematiky zákrytů a zatmění vnáší chaos, a nechci se mýlit, ale přičítal bych tomu i nepřesnost myšlenkových pochodů autorů článků v médiích, jsou zatmění Slunce. V tomto obecně užívaném označení konkrétního úkazu se skrývá omyl. Slunce totiž ve skutečnosti samozřejmě není zatmíváno, ale zakrýváno. Správně bychom tedy měli mluvit o zákrytu Slunce Měsícem. Obávám se však, že této nepřesnosti se nevyhneme. Těšit nás může, že v tom nejsme sami. V anglické astronomické literatuře se dozvíte o průběhu solar eclipse či eclipse of the Sun. V Rusku uslyšíte солнечное затмение, Němec vám řekne že rád jezdí na Sonnenfinsternis a Francouz se také rád zúčastní expedice za éclipse du Soleil.

Úplné zatmění Slunce 14. 12. 2020 - koróna do vzdálenosti až osmi poloměrů Slunce Autor: Miroslav Druckmüller a Andreas Möller
Úplné zatmění Slunce 14. 12. 2020 - koróna do vzdálenosti až osmi poloměrů Slunce
Autor: Miroslav Druckmüller a Andreas Möller

Je nutno uznat, že astronomická terminologie je občas nevyzpytatelná. Takže žádná tragédie a můžeme být rádi, že jsme měli neuvěřitelné štěstí, když jsme v Rokycanech na prakticky zcela zatažené obloze, v malých dírkách mezi mraky, viděli vstup i výstup Marsu za Měsícem. Mohu vás ujistit, že když jsme se dívali na zatažené nebe, které se dvakrát, při vstupu i výstupu, jako zázrakem v ten pravý okamžik a na tom správném místě rozestoupilo, bylo nám zcela jedno, zda tomu, na co se díváme, budeme říkat zatmění či zákryt.

Jak bylo řečeno v úvodu, méně přesnému označení některých jevů jako zatmění se nevyhneme. Typicky v anglické podobě se s pojmem „eclipse“ setkáváme i u přechodů měsíčků Marsu přes Slunce pozorovaných z povrchu rudé planety rovery NASA. Poprvé jsme takový úkaz mohli pozorovat již na fotografiích Spirit a Opprotunity. Dnes tento úkaz může sledovat ještě Curiosity, která je stále funkčním, již více než 10 let jezdícím vozítkem na povrchu Marsu. Ale poprvé opravdu detailně a v podobě videa nám tento úkaz zprostředkoval až rover Perseverance. Jeho kamera Mastcam-Z má nejen možnost si jev pořádně přiblížit, ale pořizuje snímky s vysokou rychlostí, což umožňuje následně pustit si jev v reálné rychlosti, jak bychom jej pozorovali z Marsu my. Ať už si na uvedeném videu vychutnáte přechod, zákryt nebo zatmění, přejeme vám u podobných jevů krásný zážitek i v budoucnu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Zákrytový zpravodaj



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Přechod, Zákryt, Zatmění 


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »