Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Kolosální dalekohled z říše snů

Kolosální dalekohled z říše snů

Návrh dalekohledu o průměru 74 m Autor: Dynamics Structures, Ltd.
Návrh dalekohledu o průměru 74 m
Autor: Dynamics Structures, Ltd.
The Colossus Consortium je vůdčí světovou skupinou podnikatelů, vědců, techniků a astronomů, kteří se zabývají vývojem nových technologií, které by umožnily stavbu mimořádně velkých dalekohledů odpovídajících průměru objektivu 50 až 100 metrů. Takovýto optický dalekohled by byl sestaven z velkého počtu zrcadel podstatně menších rozměrů.

Hnacím motorem společnosti je vize návrhu konceptu a vývoje technologií pro stavbu největšího dalekohledu světa s názvem Colossus. Tento vskutku kolosální dalekohled by měl kromě jiného umožňovat detekci života na exoplanetách a přítomnosti mimozemských civilizací.

Jednalo by se o interferometrický dalekohled odpovídající průměru objektivu 74 metry. Pokud by se jej podařilo realizovat, byl by téměř dvakrát větší než budovaný evropský dalekohled E-ELT (European Extremely Large Telescope), což je evropský dalekohled s objektivem o průměru 39,3 metru. Uskutečnění prvních pozorování dalekohledem E-ELT se předpokládá v roce 2020.

Dalekohled Colossus je stále ve fázi plánování a návrhu konstrukce. Takto velký dalekohled by si vyžádal extrémně vysoké finanční prostředky. Jeho vědecký přínos si však v současnosti ani nedovedeme představit – pravděpodobně by se rovněž jednalo o „kolosální“ vědecké poznatky.

Na přípravě projektu se podílejí astronomové z University of Hawaii, Dynamics Structures, Ltd. a z Kiepenheuer-Institut für Sonnenphysik in Freiberg, SRN. Členy přípravného konsorcia jsou dále astronomové z Francie, Německa, Japonska, Mexika a USA.

Výroba dalekohledu s jedním celistvým objektivem o průměru 74 metry je neproveditelná, proto jej bude tvořit 60 zrcadel – každé o průměru 8 metrů, z kterých bude sestaveno primární zrcadlo obřího dalekohledu.

Jedním z pozorovacích programů dalekohledu bude hledání důkazů existence mimozemských civilizací na základě studia exoplanet obíhajících v obyvatelných zónách hvězd. Program bude zahrnovat určení složení povrchu exoplanet a jejich atmosfér, a také mapování výskytu tzv. biomarkerů, na jejichž základě bude určována přítomnost jednoduchého života na planetách.

Zda se podaří tento záměr stavby obřího dalekohledu realizovat, to je zatím – jak se říká – ve hvězdách…

Zdroj: www.the-colossus.com a www.centauri-dreams.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



6. vesmírný týden 2026

6. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »