Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ladislaus Weinek – uplynulo sto let od jeho smrti

Ladislaus Weinek – uplynulo sto let od jeho smrti

Ladislav Weinek v r. 1881. Autor: Prager Presse.
Ladislav Weinek v r. 1881.
Autor: Prager Presse.
Ladislav Weinek, původně László, sám se ale psal Ladislaus (*13. února 1848 v Ofen, dnes část Budapešti – 12. listopadu 1913 v Praze) přišel v roce 1883 do Prahy, stal se zde ředitelem klementinské hvězdárny a také profesorem astronomie na pražské německé Karlo-Ferdinandově universitě. Za jeho působení se klementinská hvězdárna zcela germanizovala, po odchodu G. Grusse zůstal veškerý personál už jen německý.

Weinek byl typickým občanem Rakousko-Uherska. Jeho předkové byli údajně Vaňkové a pocházeli ze Slovenska. Narozen byl v Budapešti, studoval ve Vídni v letech 1865 až 1873, pozoroval na hvězdárně v Lipsku od roku 1875, doktorát získal roku 1879 v Jeně a v Praze rozvinul svou činnost. V roce 1893 byl Weinekovi udělen titul Doctor Honoris Causa v Berkeley v USA. Pod jeho vedením se v Praze začalo velmi intenzivně pozorovat. Šlo o měření výšek pólu, čili o kolísání okamžité zeměpisné šířky daného místa. Byla to vlastně jedna z prvních přesných pozorování pohybu zemského pólu, a tím i pohybu zemské osy uvnitř Země. Mnoho astronomů bylo přesvědčeno, že daný jev neexistuje, že se jedná pouze o chyby měření. To byl na příklad případ Vídně.

V podezření ze způsobování odchylek byla tehdy místní tramvajová doprava. Pozoruhodné na tom je, že se neměřilo v Astronomické věži. O ní se říkalo, že není příliš vhodná pro velmi přesná pozorování. Když na ni svítilo slunce, zdivo se nepravidelně zahřívalo a samozřejmě také trošku roztahovalo. Proto asi také nemohly zední kvadranty dávat dobré astrometrické výsledky. Výsledky veškerých pozorování pak byly shrnuty do řad a publikovány. Řady existují pro roky 1889–1892, 1895–1899, 1900–1904. V principu je možné se k těmto pozorováním ještě vrátit, protože v archivu Akademie věd ČR v Praze se zachovaly snad všechny pozorovací deníky. Weinek svými měřeními potvrdil a rozšířil výsledky Prof. Karla Bedřicha Küstnera z Berlina, se kterým na problému spolupracoval.

Weinek pořídil v Praze vůbec první fotografický snímek létavice (meteoru) na světě, a to 27. listopadu roku 1885. V letech 1897 až 1900 vydal fotografický Atlas Měsíce asi o dvou stech stranách. Tato publikace byla ve světě velmi ceněna po velmi dlouhou dobu

Jako shrnutí jeho osoby bychom mohli říci, že to byl astronom světové pověsti, nadšený pozorovatel, ale tvrdý „Čechožrout“, který potlačoval vše české a upřednostňoval vše rakouské či německé. Typickým příkladem budiž polední znamení, které se dávalo máváním praporu z Klementina po kterém následoval dělostřelecký výstřel z hradeb. Prapor byl do doby Weineka v zemských barvách, tedy červenobílý. On ho ihned změnil na černožlutý, což byly barvy Rakouska-Uherska.

Další infromace: publikace Astronomie a Klementinum (2001), autor Zdislav Šíma




O autorovi

Zdislav Šíma

Astronom a spisovatel. Narodil se v roce 1947 v Praze. Nyní pracuje v Oddělení galaxií a planetárních systémů AsÚ AV ČR v Praze. Více na jeho webových stránkách.



38. vesmírný týden 2018

38. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 17. 9. do 23. 9. 2018. Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Viděli jsme další start a přistání Falconu 9. Odstartovala poslední Delta II. Počasí odložilo start japonské nákladní lodi. Před 15 roky jsme se rozloučili se sondou Galileo u Jupiteru a před 10 lety s panem profesorem Emilem Škrabalem. Začíná astronomický podzim.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

krater Clavius

Další informace »