Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ladislaus Weinek – uplynulo sto let od jeho smrti

Ladislaus Weinek – uplynulo sto let od jeho smrti

Ladislav Weinek v r. 1881. Autor: Prager Presse.
Ladislav Weinek v r. 1881.
Autor: Prager Presse.
Ladislav Weinek, původně László, sám se ale psal Ladislaus (*13. února 1848 v Ofen, dnes část Budapešti – 12. listopadu 1913 v Praze) přišel v roce 1883 do Prahy, stal se zde ředitelem klementinské hvězdárny a také profesorem astronomie na pražské německé Karlo-Ferdinandově universitě. Za jeho působení se klementinská hvězdárna zcela germanizovala, po odchodu G. Grusse zůstal veškerý personál už jen německý.

Weinek byl typickým občanem Rakousko-Uherska. Jeho předkové byli údajně Vaňkové a pocházeli ze Slovenska. Narozen byl v Budapešti, studoval ve Vídni v letech 1865 až 1873, pozoroval na hvězdárně v Lipsku od roku 1875, doktorát získal roku 1879 v Jeně a v Praze rozvinul svou činnost. V roce 1893 byl Weinekovi udělen titul Doctor Honoris Causa v Berkeley v USA. Pod jeho vedením se v Praze začalo velmi intenzivně pozorovat. Šlo o měření výšek pólu, čili o kolísání okamžité zeměpisné šířky daného místa. Byla to vlastně jedna z prvních přesných pozorování pohybu zemského pólu, a tím i pohybu zemské osy uvnitř Země. Mnoho astronomů bylo přesvědčeno, že daný jev neexistuje, že se jedná pouze o chyby měření. To byl na příklad případ Vídně.

V podezření ze způsobování odchylek byla tehdy místní tramvajová doprava. Pozoruhodné na tom je, že se neměřilo v Astronomické věži. O ní se říkalo, že není příliš vhodná pro velmi přesná pozorování. Když na ni svítilo slunce, zdivo se nepravidelně zahřívalo a samozřejmě také trošku roztahovalo. Proto asi také nemohly zední kvadranty dávat dobré astrometrické výsledky. Výsledky veškerých pozorování pak byly shrnuty do řad a publikovány. Řady existují pro roky 1889–1892, 1895–1899, 1900–1904. V principu je možné se k těmto pozorováním ještě vrátit, protože v archivu Akademie věd ČR v Praze se zachovaly snad všechny pozorovací deníky. Weinek svými měřeními potvrdil a rozšířil výsledky Prof. Karla Bedřicha Küstnera z Berlina, se kterým na problému spolupracoval.

Weinek pořídil v Praze vůbec první fotografický snímek létavice (meteoru) na světě, a to 27. listopadu roku 1885. V letech 1897 až 1900 vydal fotografický Atlas Měsíce asi o dvou stech stranách. Tato publikace byla ve světě velmi ceněna po velmi dlouhou dobu

Jako shrnutí jeho osoby bychom mohli říci, že to byl astronom světové pověsti, nadšený pozorovatel, ale tvrdý „Čechožrout“, který potlačoval vše české a upřednostňoval vše rakouské či německé. Typickým příkladem budiž polední znamení, které se dávalo máváním praporu z Klementina po kterém následoval dělostřelecký výstřel z hradeb. Prapor byl do doby Weineka v zemských barvách, tedy červenobílý. On ho ihned změnil na černožlutý, což byly barvy Rakouska-Uherska.

Další infromace: publikace Astronomie a Klementinum (2001), autor Zdislav Šíma




O autorovi

Zdislav Šíma

Astronom a spisovatel. Narodil se v roce 1947 v Praze. Nyní pracuje v Oddělení galaxií a planetárních systémů AsÚ AV ČR v Praze. Více na jeho webových stránkách.



44. vesmírný týden 2025

44. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 10. do 2. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) nám dělá radost nízko na večerní obloze, pokud se vůbec vyjasní. O něco výše je trochu slabší kometa C/2025 R2 (SWAN). Obě jsou krásné ve větším dalekohledu. Dozvěděli jsme se, kterých 13 experimentů mise Aleše Svobody na ISS podpoří ESA. Japonská zásobovací loď HTV-X je na cestě k ISS. Mezinárodní vesmírná stanice je trvale obydlena již 25 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 A6 (Lemmon)

Jižní Skotsko

Další informace »