Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Malý dalekohled s největší digitální kamerou

Malý dalekohled s největší digitální kamerou

PS1_dome_tall.jpg
Nejnovější dalekohled s označením PS1, který postavila University of Hawaii, byl uveden do provozu 30. 6. 2006 při slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil v místě dislokace dalekohledu, tj. na vrcholu vyhaslé sopky Haleakala na ostrově Maui. Akce se zúčastnilo 80 hostů.

Dalekohled PS1 je pouze prototypem mnohem většího panoramatického dalekohledu Pan-STARRS (Panoramic Survey Telescope and Rapid Response System), který zahájí v roce 2010 sledování oblohy především za účelem objevování planetek - zabijáků (tedy planetek na takových drahách, které křižují dráhu Země, nebo se k ní těsně přibližují).

Ředitel astronomického institutu Havajské univerzity Rolf Kudritzki prohlásil, že uvedení dalekohledu PS1 do provozu je historickou událostí, protože projekt Pan-STARRS je nejdůležitějším projektem, který realizovala University of Hawaii za posledních 30 let. První "světlo" zachytil dalekohled PS1 v průběhu června 2006, kdy technici pořizovali zkušební snímky hvězdné oblohy.

camera1h300.jpg

Objektiv dalekohledu má průměr pouze 1,8 m. Je to mnohonásobně méně, než činí průměry dvou největších dalekohledů Keck I a Keck II, jejichž objektivy mají průměr shodně 10 m. Avšak dalekohled PS1 je unikátní tím, že na něj bude namontována největší digitální kamera na světě. Její výroba nyní probíhá v hlavním sídle Astronomického institutu Havajské univerzity (Manoa). Matrice této kamery obsahuje 1,4 miliardy pixelů na ploše kolem 40 čtverečních centimetrů (pro porovnání typická domácí digitální kamera obsahuje pouze kolem 3 miliónů pixelů na čipu o průměru několika milimetrů). Po instalaci na dalekohled bude kamera každou noc produkovat 2000 gigabyte dat, z nichž větší část bude prostřednictvím optických vláken předávána k analýze do výpočetního centra Maui High Performance Computing Center in Kihei.

Dalekohled PS 1 bude schopen "vyfotografovat" celou viditelnou oblohu nad ostrovem během několika nocí. Takováto rychlost je nutná k objevení pohybujících se kosmických těles nebo těles, která mění svoji jasnost. Především by měl sloužit k objevení miliónů planetek, z nichž některé by mohly být nebezpečné pro naši Zemi. Získané informace pomohou astronomům odpovědět na otázky, týkající se jak naší Sluneční soustavy, tak i celého pozorovatelného vesmíru.

Mnohem více podrobnějších technických informací najdete ve zdrojovém článku a souvisejících odkazech.

Zdroj: www.ifa.hawaii
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2022

48. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 11. do 4. 12. 2022. Měsíc bude v první čtvrti a ukáže se písmeno X. Večer můžeme na jihu pozorovat Saturn a Jupiter a na východě Mars. Aktivita Slunce je nízká. Kometa 29P výrazně zjasnila. Český vojenský pilot Aleš Svoboda se stal záložním astronautem ESA. Orion se dostal na protáhlou dráhu kolem Měsíce. K ISS přiletěla nákladní loď Dragon mimo jiné s další dvojicí rolovacích solárních panelů iROSA. Před 155 lety, 3. prosince 1867, se narodil významný český astronom, spoluzakladatel hvězdárny v Ondřejově, jeden ze zakládajících členů ČAS a její dlouholetý předseda František Nušl.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6883 SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2022 získal snímek „NGC 6883“, jehož autorem je Pavol Kollarik     Končí léto a některá souhvězdí se pomalu z noční oblohy začínají ztrácet, abychom se s nimi setkali opět za půl roku. Máme zde tedy jednu z letošních

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Galaxia M33

Vybavenie: EQ5Pro, podomácky vyrobený newton 100/500, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, DSS, Siril, Adobe photoshop 88x180 sec. Lights gain5, offset115 pri -10°C, 100 bias, 30 flats, 30 darkflats, 50 darks.

Další informace »