Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Malý dalekohled s největší digitální kamerou

Malý dalekohled s největší digitální kamerou

PS1_dome_tall.jpg
Nejnovější dalekohled s označením PS1, který postavila University of Hawaii, byl uveden do provozu 30. 6. 2006 při slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil v místě dislokace dalekohledu, tj. na vrcholu vyhaslé sopky Haleakala na ostrově Maui. Akce se zúčastnilo 80 hostů.

Dalekohled PS1 je pouze prototypem mnohem většího panoramatického dalekohledu Pan-STARRS (Panoramic Survey Telescope and Rapid Response System), který zahájí v roce 2010 sledování oblohy především za účelem objevování planetek - zabijáků (tedy planetek na takových drahách, které křižují dráhu Země, nebo se k ní těsně přibližují).

Ředitel astronomického institutu Havajské univerzity Rolf Kudritzki prohlásil, že uvedení dalekohledu PS1 do provozu je historickou událostí, protože projekt Pan-STARRS je nejdůležitějším projektem, který realizovala University of Hawaii za posledních 30 let. První "světlo" zachytil dalekohled PS1 v průběhu června 2006, kdy technici pořizovali zkušební snímky hvězdné oblohy.

camera1h300.jpg

Objektiv dalekohledu má průměr pouze 1,8 m. Je to mnohonásobně méně, než činí průměry dvou největších dalekohledů Keck I a Keck II, jejichž objektivy mají průměr shodně 10 m. Avšak dalekohled PS1 je unikátní tím, že na něj bude namontována největší digitální kamera na světě. Její výroba nyní probíhá v hlavním sídle Astronomického institutu Havajské univerzity (Manoa). Matrice této kamery obsahuje 1,4 miliardy pixelů na ploše kolem 40 čtverečních centimetrů (pro porovnání typická domácí digitální kamera obsahuje pouze kolem 3 miliónů pixelů na čipu o průměru několika milimetrů). Po instalaci na dalekohled bude kamera každou noc produkovat 2000 gigabyte dat, z nichž větší část bude prostřednictvím optických vláken předávána k analýze do výpočetního centra Maui High Performance Computing Center in Kihei.

Dalekohled PS 1 bude schopen "vyfotografovat" celou viditelnou oblohu nad ostrovem během několika nocí. Takováto rychlost je nutná k objevení pohybujících se kosmických těles nebo těles, která mění svoji jasnost. Především by měl sloužit k objevení miliónů planetek, z nichž některé by mohly být nebezpečné pro naši Zemi. Získané informace pomohou astronomům odpovědět na otázky, týkající se jak naší Sluneční soustavy, tak i celého pozorovatelného vesmíru.

Mnohem více podrobnějších technických informací najdete ve zdrojovém článku a souvisejících odkazech.

Zdroj: www.ifa.hawaii
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše ve 3:30

Pořízeno ve 3:30 ráno velmi blízko východního obzoru.

Další informace »