Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Medaile Akademie věd pro profesora Petra Heinzela

Medaile Akademie věd pro profesora Petra Heinzela

Medaile Akademie věd pro profesora Petra Heinzela.
Autor: Astronomický ústav AV ČR

Předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš vyznamenal 9. prosince 2015 čestnou oborovou medailí Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách prof. RNDr. Petra Heinzela, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR.

O Petru Heinzelovi

Prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc. je významným světovým odborníkem v oboru sluneční fyziky. Jeho práce se zaměřují především na výzkum aktivních procesů ve sluneční atmosféře, přičemž mnohé se zabývají problematikou nerovnovážné spektroskopie, a to jak z hlediska teoretického (modelování procesů ve sluneční atmosféře), tak i z pohledu observačního. Publikoval téměř 300 prací, z toho více jak 100 ve významných impaktovaných časopisech. Práce dosáhly mnoha citací (H index 26 dle WOS). Prof. Heinzel se zasloužil o rozvoj pozemních pozorování na observatoři v Ondřejově (působil ve funkci vedoucího Oddělení sluneční fyziky Astronomického ústavu AV ČR) a zejména pak o aktivní zapojení AV ČR do mezinárodního kosmického výzkumu.

Své rozsáhlé mezinárodní kontakty využil k začlenění Astronomického ústavu AV ČR do realizace několika kosmických experimentů v rámci ESA (Evropská kosmická agentura), především velkého projektu Solar Orbiter. Sám také působí v řadě orgánů mj. v AV ČR či MŠMT, které koordinují kosmický výzkum v ČR a v akademické sféře. V letech 2004–2012 byl prof. Heinzel ředitelem Astronomického ústavu AV ČR, o jehož rozvoj se významně zasloužil. V tomto období se stala ČR členem ESO (Evropská jižní observatoř) i ESA (Evropská kosmická agentura). Dlouhodobě také působí jako pedagog na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze, kde přednáší teorii hvězdných atmosfér. Za dlouhodobou spolupráci v oblasti vědy a výchovu mladých pracovníků byl nedávno oceněn Zlatou medailí rektora Vratislavské univerzity v Polsku. V roce 2014 obdržel Nušlovu cenu jako ocenění České astronomické společnosti za celoživotní přínos astronomii.

Medaile Ernsta Macha

Ernst Mach patří k nejvýznamnějším osobnostem vědy druhé poloviny 19. století především v oblasti experimentální fyziky. Jeho jménem je označena řada fyzikálních veličin a pojmů. Jako vědec proslul svou důkladností, precizností i manuální zručností, svým klidem a jasným, stručným a výstižným formulováním myšlenek. Jako pedagog a filozof byl autorem řady učebnic a přehledných kompendií z oblasti fyziky, stál u zrodu této vědní disciplíny v českých zemích v její novodobé podobě. Na jeho počest uděluje Akademie věd České republiky Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha vynikajícím domácím i zahraničním vědcům v oboru fyzikálních věd.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Ernst Mach na Wikipedii
[2] Petr Heinzel na Wikipedii

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Ocenění


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »