Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2024

Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2024

IBWS 2025
Autor: Astronomický ústav AV ČR

Dnes začíná v Chebu 18. ročník mezinárodní konference IBWS (INTEGRAL/BART Workshop). Na chebském gymnáziu proběhne ve dnech 13. až 17. května 2024. Tématem konference je astrofyzika vysokých energií, gama záblesky, satelitní projekty a podpůrné pozemní experimenty, včetně robotických teleskopů a tentokrát bude také spojena s letní školou pořádanou v rámci projektu EU H2020 AHEAD řešeného na FEL ČVUT.

Cílem konference IBWS i letní školy je jak propojit odborníky z oboru, tak předat zkušenosti mladým vědcům a studentům, a tím přispět k dalšímu výzkumu. Zároveň se zvyšuje i účast průmyslových subjektů, což vytváří prostor pro jejich možné budoucí zapojení do kosmických misí.

Do Chebu se sjelo 53 účastníků (vědců a studentů) ze 7 evropských zemí - z České republiky, Itálie, Maďarska, Švýcarska, Německa, Polska a Francie – https://ibws.cz/index.php/conference/participants/.

Na programu konference je 31 referátů a 9 vystavených posterů z oblasti družicové vysokoenergetické astrofyziky, výzkumu vysokoenergetických kosmických zdrojů, využití robotických dalekohledů a  přípravy kosmických misí a experimentů - https://ibws.cz/index.php/conference/list-of-abstracts/.

INTEGRAL/BART Workshop každoročně pořádá Astronomický ústav Akademie věd ČR a Fakulta elektrotechnická ČVUT pod záštitou rektora ČVUT doc. Vojtěcha Petráčka. Na organizaci akce se také podílí české zastoupení společnosti Rigaku Innovative Technologies Europe s. r. o. a Gymnázium Cheb.

Program je rozdělen do tří tematických bloků – Astrofyzika vysokých energií, Gama záblesky a robotické teleskopy a Malé satelity a instrumentální sekce. Letos díky podpoře z grantu AHEAD2020, který je součástí programu Evropské unie Horizon 2020, probíhá také letní škola, během které se uskuteční devět zhruba hodinových lekcí od vybraných řečníků světového formátu v daném oboru.

Například prof. Klaus Schilling z würzburgského Zentrum für Telematik se bude věnovat problematice a stavbě satelitů CubeSat, jejich stabilizaci a řízení, a to včetně autonomních rojů a senzorických sítí. Dr. Jiří Svoboda z Astronomického ústavu AV ČR posluchače provede problematikou černých děr v aktivních galaktických jádrech a Dr. Enrico Bozzo ze Ženevské univerzity se bude věnovat vývoji budoucích misí v astrofyzice vysokých energií.

Prof. René Hudec z Astronomického ústavu AV ČR (a také z Katedry radioelektroniky FEL ČVUT), který se podílí na projektu budování detekční sítě pro pozorování rentgenového záření a gama záblesků, představí, jak Češi svým výzkumem přispívají do evropského projektu AHEAD2020. Prezentující se také budou věnovat projektu družice THESEUS, vesmírné misi SMILE, temné hmotě ve vesmíru či historii vysokoenergetických experimentů.

Vývoj  rentgenové  kosmické  optiky  má  v  České  republice  dlouhou tradici a čeští vědci v tomto oboru dosáhli mezinárodně uznávaných výsledků. První český astronomický   rentgenový   objektiv   byl   vyroben  v  Astronomickém  ústavu  ČSAV  v  roce 1970 – šlo o optiku o průměru 50 mm k zobrazení Slunce v rentgenovém záření z paluby výškové rakety Vertikal. V současné době se Astronomický ústav AV ČR podílí např. na přípravě mise Athena Evropské kosmické agentury.

Rentgenové záření neprochází zemskou atmosférou, lze ho sledovat jen z kosmických družic. Rozšíření  pozorovacího  okna  do  vesmíru  o  rentgenový  obor   spektra   přineslo v minulosti zcela klíčové poznatky o dějích ve vesmíru.  A  to  zejména  těch,  kde  je  hmota v extrémních podmínkách. Intenzivní rentgenové záření produkují zejména systémy, v nichž proudí hmota na neutronovou hvězdu, černou díru nebo na bílého trpaslíka.  Ve vzdáleném vesmíru (tedy v jiných galaxiích) pak jde často o objekty, v nichž právě probíhá tzv. gama záblesk (tedy probíhá zvláštní druh supernovy, případně kolize dvou kompaktních objektů). Dalším druhem zdrojů rentgenového záření jsou aktivní galaktická jádra.

Kontakty a další informace

Oficiální stránky konference: https://ibws.cz/

Prof. RNDr. René Hudec, CSc.
Skupina Astrofyziky vysokých energií Stelárního oddělení ASÚ AV ČR 
Tel.: 731 502 542, E-mail: rene.hudec@asu.cas.cz , rene.hudec@gmail.com

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR, Tel: 737 322 815, E-mail: suchan@astro.cz




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: IBWS


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »