Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Mladí čeští astronomové získali v Bulharsku titul nejlepšího pozorovatele a tři medaile
Ota Kéhar Vytisknout článek

Mladí čeští astronomové získali v Bulharsku titul nejlepšího pozorovatele a tři medaile

Příprava na pozorovací kolo
Autor: Václav Pavlík

Český tým přivezl z XXI. Mezinárodní astronomické olympiády (XXI. IAO) v Pamporovu jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile. Dvacátý první ročník Mezinárodní astronomické olympiády hostilo od 5. do 13. října 2016 město Pamporovo v pohoří Rodopy, které se nachází v jižní části Bulharska ve Smoljanské oblasti. Organizátoři připravili zajímavé soutěžní úlohy a pestrý doprovodný odborný a kulturní program.

Stříbrnou medaili získal Jindřich Jelínek z Gymnázia Olomouc-Hejčín, bronzové medaile získali Martin Orság z Gymnázia a SOŠZE Vyškov a Martin Schmied z Gymnázia Jihlava. Diplom za nejlepší výsledek v pozorovací části získal Martin Orság. Čestná uznání obdrželi Natálie Maleňáková ze Slovanského gymnázia Olomouc, David Kománek z Gymnázia Špitálská a Jáchym Bareš z Gymnázia Olomouc-Hejčín. Delegaci vedli PhDr. Ing. Ota Kéhar, Ph.D. z Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni a Mgr. Václav Pavlík z Astronomického ústavu UK v Praze.

Čeští reprezenanti na observatoři Rozhen Autor: Václav Pavlík
Čeští reprezenanti na observatoři Rozhen
Autor: Václav Pavlík

Celkové vítězství v kategorii mladších žáků dosáhl Rebenciuc Paul Florin z Bulharska a v kategorii starších žáků Boyko Borisov z Bulharska, který zároveň obdržel nejvyšší počet bodů ze všech 78 účastníků obou kategorií. Cenu za nejlepší ilustraci bitvy bulharského Khana Kruma a byzantské armády císaře Michaela I Rhangabe, kterou byla uvedena jedna úloha v teoretickém kole, získala Nariste Mambetalieva z Kyrgyzstánu. Ve třech soutěžních kolech řešili účastníci teoretické úlohy, zpracovávali praktické úlohy, a i přes nepřízeň počasí se utkali u zajímavých úloh pozorovacího kola, které byly původně naplánovány do nedaleké Rozhenské hvězdárny se stejným typem 2m dalekohledu, jaký se nachází v Ondřejově.

Čeští studenti u největšího bulharského dalekohledu Autor: Václav Pavlík
Čeští studenti u největšího bulharského dalekohledu
Autor: Václav Pavlík

Česká republika se mezinárodních soutěží v astronomii a astrofyzice účastní již od roku 2007. Celkem mladí čeští astronomové z obou mezinárodních soutěží přivezli již 5 zlatých, 12 stříbrných a 21 bronzovou medailí.

I v příštím roce plánujeme vyslat český tým na obě olympiády (IOAA – Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice, která bude v listopadu 2017 v Thajsku a IAO, která se bude konat v říjnu 2017), aby své síly na mezinárodním poli mohli poměřit další nadaní čeští žáci.

Český tým po slavnostním vyhlášení výsledků Autor: Václav Pavlík
Český tým po slavnostním vyhlášení výsledků
Autor: Václav Pavlík

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2016/2017 probíhá 14. ročník a do školního kola se mohou zapojit žáci druhého stupně základních škol a žáci všech ročníků středních škol. Úspěšní řešitelé postupují do krajského kola a nejlepší se utkají na jaře 2017 v celostátním finále. Více informací naleznete na olympiada.astro.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda



O autorovi

Ota Kéhar

Ota Kéhar

Narodil se v roce 1977. Vystudoval Fakultu elektrotechnickou Západočeské univerzity v Plzni. Od roku 2000 se ale intenzivně věnuje astronomii a její popularizaci. Úzce spolupracuje s Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni. Na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni úspěšně dokončil doktorské studium v oboru teorie vzdělávání ve fyzice. S univerzitou nadále spolupracuje. Jeho hlavním zájmem je využití katalogů astronomických objektů ve výuce. Vytvořil řadu unikátních webových aplikací dostupných na stránkách Astronomia. Ve volném čase se věnuje vysokohorské turistice.

Štítky: Astronomická olympiáda


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »