Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Na Měsíc! Velí v únoru Hvězdárna a planetárium Brno

Na Měsíc! Velí v únoru Hvězdárna a planetárium Brno

Východ Měsíce nad Lickovou observatoří. Autor: Rick Baldridge
Východ Měsíce nad Lickovou observatoří.
Autor: Rick Baldridge
Hvězdárna a planetárium Brno zve v únoru návštěvníky na Měsíc. Její pracovníci připravili nové pořady pod umělou oblohou velkého planetária – pro dospělé i děti – ve kterých hraje hlavní roli právě náš vesmírný soused. Na netradiční výstavě můžete také pátrat po stopách člověka na Měsíci, připraveny jsou i lunární aktivity pro odborníky, stejně jako uživatele internetu.

Život našeho projekčního planetária, které je v provozu od roku 1991, se chýlí ke konci. Počátkem dubna jej rozmontujeme, aby jej na podzim nahradilo nové digitárium,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno. „Když jsme uvažovali, jak se důstojně s naším unikátním zařízením rozloučit, napadlo nás podívat se na noční nebe, kterému dominuje právě Měsíc. Představuje nejen ozdobu noční oblohy, ale především je tělesem, které zásadně ovlivnilo vývoj života na Zemi.

Měsíční podvod? Nová fakta!
„Přistáli lidé skutečně na Měsíci? Kolik úsilí stovek tisíců odborníků možná přišlo vniveč? Jsme schopni dokázat, že se dvanáct pozemšťanů procházelo po povrchu našeho vesmírného souseda? Anebo to bylo všechno úplně jinak?,“ ptají se Pavel Gabzdyl a David Koval, autoři pořadu Měsíční podvod? Nová fakta! „V představení pod umělou oblohou velkého planetária budeme pátrat po největším dobrodružství lidstva. Komentované pásmo málo publikovaných záběrů doplňuje podmanivá hudba a umělá obloha planetária. Pořad se však nevěnuje pouze konspiračním teoriím, ale především samotnému programu Apollo jenž dopravil lidi na Měsíc.“ Představení Měsíční podvod? Nová fakta! uvádíme po celý únor vždy ve středu, pátek a sobotu od 18.00 hodin.

Měsíc u krejčího
„Malé děti určitě potěší naše pohádkové pásmo Měsíc u krejčího,“ zdůrazňuje Zuzana Kuljovská. „V první části příběhu uvidíme, jak se krejčík Jehlička přesvědčil, že ušít šaty pro Měsíc není nic jednoduchého. Poté se vydáme na Měsíc. Co na takovou cestu potřebujeme? A které věci můžeme nechat doma? Nakonec představení se podíváme na legendární animovanou grotesku Kráva na Měsíci, v kvalitě dosud v České republice neuvedené.“ Pohádkový příběh namluvil Zdeněk Junák, ilustroval a animoval Petr Hloušek. Měsíc u krejčího uvádíme každou sobotu ve 14.00 a 16.00 hodin. Mimořádné reprízy jsou připraveny i na brněnské jarní prázdniny.

Měsíc v detailu
„Od roku 1959 se na Měsíci ocitla celá řada pozemských výtvorů. Některé zde měkce přistály a dokonce se částečně vrátily zpět na Zemi. Jiné sem dopadly po vyčerpání pohonných hmot, díky technické závadě anebo záměrně,“ doplňuje Jiří Dušek. „Dnešní kosmické sondy jsou přitom schopny na povrchu našeho souseda vyfotografovat detaily o velikosti jenom několik centimetrů. Po stopách člověka na Měsíci tedy budeme pátrat prostřednictvím volně přístupné výstavy ve foyer Hvězdárny a planetária Brno. Kde přistály výpravy Apollo, kudy jezdily Lunochody a kam se vydaly sondy Luna?“

Měsíc na vlastní oči
„Na Kraví hoře není pouze planetárium, ale také hvězdárna s moderními dalekohledy, které nabízí mimořádný zážitek ze sledování skutečných objektů noční oblohy,“ přidává se Jan Píšala, vedoucí dramaturgického oddělení Hvězdárny a planetária Brno. „Bude-li z večera viditelný Měsíc a bude-li samozřejmě pěkné počasí, podíváme se na krátery, měsíční pohoří i moře. A pokud náš měsíční soused náhodou nebude večer v dohledu, pak namíříme naše přístroje na Jupiter. Také v okolí největší planety Sluneční soustavy totiž můžeme sledovat hned čtyři satelity.“ Pozorování podvečerní oblohy se konají každý den kromě neděle od 19.00 hodin.

Lunární tweety
„Hvězdárna a planetárium Brno tweetuje už několik roků,“ připomíná Tomáš Hladík, který má na Hvězdárně a planetáriu Brno na starosti veškeré internetové aktivity. „Na adrese https://twitter.com/HvezdarnaBrno pravidelně zveřejňuje nejrůznější informace z Kraví hory i okraje viditelného vesmíru. Po celý únor a březen zde uživatelé zachytí ( každý den jednu) zprávu věnovanou Měsíci. Jeho historii, současnosti, významu i budoucnosti.“

Měsíční přednášky
Výjimečné myšlenky, výjimečné přístroje – tak lze charakterizovat cyklus přednášek známých popularizátorů i odborníků, kteří prezentují některé z mnoha vědeckých témat. „Nejinak tomu bude v únoru,“ dodává Josef Forman z Hvězdárny a planetária Brno. „Pozvali jsme totiž odborníky z celé republiky, kteří budou vyprávět o cestách na Měsíc, o tom, co o něm již víme a zda se na něj opět vrátíme. Do Brna také dovezeme vzorky měsíčních hornin.“ Přednášky se konají buď ve velkém planetáriu anebo v poněkud komornějším přednáškovém sále, vždy v úterý od 18.00 hodin.

Kompletní program Hvězdárny a planetária Brno, včetně možnosti rezervací, najdete na www.hvezdarna.cz




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Měsíc


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »