Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Na Měsíc! Velí v únoru Hvězdárna a planetárium Brno

Na Měsíc! Velí v únoru Hvězdárna a planetárium Brno

Východ Měsíce nad Lickovou observatoří. Autor: Rick Baldridge
Východ Měsíce nad Lickovou observatoří.
Autor: Rick Baldridge
Hvězdárna a planetárium Brno zve v únoru návštěvníky na Měsíc. Její pracovníci připravili nové pořady pod umělou oblohou velkého planetária – pro dospělé i děti – ve kterých hraje hlavní roli právě náš vesmírný soused. Na netradiční výstavě můžete také pátrat po stopách člověka na Měsíci, připraveny jsou i lunární aktivity pro odborníky, stejně jako uživatele internetu.

Život našeho projekčního planetária, které je v provozu od roku 1991, se chýlí ke konci. Počátkem dubna jej rozmontujeme, aby jej na podzim nahradilo nové digitárium,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno. „Když jsme uvažovali, jak se důstojně s naším unikátním zařízením rozloučit, napadlo nás podívat se na noční nebe, kterému dominuje právě Měsíc. Představuje nejen ozdobu noční oblohy, ale především je tělesem, které zásadně ovlivnilo vývoj života na Zemi.

Měsíční podvod? Nová fakta!
„Přistáli lidé skutečně na Měsíci? Kolik úsilí stovek tisíců odborníků možná přišlo vniveč? Jsme schopni dokázat, že se dvanáct pozemšťanů procházelo po povrchu našeho vesmírného souseda? Anebo to bylo všechno úplně jinak?,“ ptají se Pavel Gabzdyl a David Koval, autoři pořadu Měsíční podvod? Nová fakta! „V představení pod umělou oblohou velkého planetária budeme pátrat po největším dobrodružství lidstva. Komentované pásmo málo publikovaných záběrů doplňuje podmanivá hudba a umělá obloha planetária. Pořad se však nevěnuje pouze konspiračním teoriím, ale především samotnému programu Apollo jenž dopravil lidi na Měsíc.“ Představení Měsíční podvod? Nová fakta! uvádíme po celý únor vždy ve středu, pátek a sobotu od 18.00 hodin.

Měsíc u krejčího
„Malé děti určitě potěší naše pohádkové pásmo Měsíc u krejčího,“ zdůrazňuje Zuzana Kuljovská. „V první části příběhu uvidíme, jak se krejčík Jehlička přesvědčil, že ušít šaty pro Měsíc není nic jednoduchého. Poté se vydáme na Měsíc. Co na takovou cestu potřebujeme? A které věci můžeme nechat doma? Nakonec představení se podíváme na legendární animovanou grotesku Kráva na Měsíci, v kvalitě dosud v České republice neuvedené.“ Pohádkový příběh namluvil Zdeněk Junák, ilustroval a animoval Petr Hloušek. Měsíc u krejčího uvádíme každou sobotu ve 14.00 a 16.00 hodin. Mimořádné reprízy jsou připraveny i na brněnské jarní prázdniny.

Měsíc v detailu
„Od roku 1959 se na Měsíci ocitla celá řada pozemských výtvorů. Některé zde měkce přistály a dokonce se částečně vrátily zpět na Zemi. Jiné sem dopadly po vyčerpání pohonných hmot, díky technické závadě anebo záměrně,“ doplňuje Jiří Dušek. „Dnešní kosmické sondy jsou přitom schopny na povrchu našeho souseda vyfotografovat detaily o velikosti jenom několik centimetrů. Po stopách člověka na Měsíci tedy budeme pátrat prostřednictvím volně přístupné výstavy ve foyer Hvězdárny a planetária Brno. Kde přistály výpravy Apollo, kudy jezdily Lunochody a kam se vydaly sondy Luna?“

Měsíc na vlastní oči
„Na Kraví hoře není pouze planetárium, ale také hvězdárna s moderními dalekohledy, které nabízí mimořádný zážitek ze sledování skutečných objektů noční oblohy,“ přidává se Jan Píšala, vedoucí dramaturgického oddělení Hvězdárny a planetária Brno. „Bude-li z večera viditelný Měsíc a bude-li samozřejmě pěkné počasí, podíváme se na krátery, měsíční pohoří i moře. A pokud náš měsíční soused náhodou nebude večer v dohledu, pak namíříme naše přístroje na Jupiter. Také v okolí největší planety Sluneční soustavy totiž můžeme sledovat hned čtyři satelity.“ Pozorování podvečerní oblohy se konají každý den kromě neděle od 19.00 hodin.

Lunární tweety
„Hvězdárna a planetárium Brno tweetuje už několik roků,“ připomíná Tomáš Hladík, který má na Hvězdárně a planetáriu Brno na starosti veškeré internetové aktivity. „Na adrese https://twitter.com/HvezdarnaBrno pravidelně zveřejňuje nejrůznější informace z Kraví hory i okraje viditelného vesmíru. Po celý únor a březen zde uživatelé zachytí ( každý den jednu) zprávu věnovanou Měsíci. Jeho historii, současnosti, významu i budoucnosti.“

Měsíční přednášky
Výjimečné myšlenky, výjimečné přístroje – tak lze charakterizovat cyklus přednášek známých popularizátorů i odborníků, kteří prezentují některé z mnoha vědeckých témat. „Nejinak tomu bude v únoru,“ dodává Josef Forman z Hvězdárny a planetária Brno. „Pozvali jsme totiž odborníky z celé republiky, kteří budou vyprávět o cestách na Měsíc, o tom, co o něm již víme a zda se na něj opět vrátíme. Do Brna také dovezeme vzorky měsíčních hornin.“ Přednášky se konají buď ve velkém planetáriu anebo v poněkud komornějším přednáškovém sále, vždy v úterý od 18.00 hodin.

Kompletní program Hvězdárny a planetária Brno, včetně možnosti rezervací, najdete na www.hvezdarna.cz




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Měsíc


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »