Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Národní kolo soutěže pro mládež má své vítěze

Národní kolo soutěže pro mládež má své vítěze

soutez.jpg
V sobotu 24. června 2006 se na Hvězdárně Valašské Meziříčí uskutečnilo národní kolo soutěže s názvem "Poznáváme vesmír bez hranic", které se konalo v rámci mezinárodního přeshraničního projektu "Poznávání bez hranic", podpořeného Fondem mikroprojektů Programu iniciativy společenství INTERREG IIIA Česká republika - Slovenská republika 2004-2006. Za slovenskou stranu spolupracuje na tomto projektu Kysucká hvezdáreň v Kysuckém Novém Městě. Projekt je spolufinancován Evropskou unií.

Soutěž je určena žákům 8. a 9. tříd základních škol (a odpovídajícím ročníkům víceletých gymnázií) a studentům středních škol. Soutěžící měli za úkol zpracovat počítačovou prezentaci na jedno z pěti zadaných témat a svoji práci představit a obhájit před odbornou porotou.

S potěšením můžeme konstatovat, že i přes poměrně krátký čas na přípravu bylo do soutěže zasláno téměř 40 soutěžních prací. Byl to poměrně těžký oříšek pro odbornou porotu, která si musela všechny práce prohlédnout, zkontrolovat věcnou a obsahovou správnost, posoudit její kvality a ohodnotit podle předem určených kritérií.

Dalším hodnotícím kritériem bylo vystoupení soutěžících před porotou a přítomnou veřejností (většinou doprovod soutěžících, ale také redakce regionální televize TV Beskyd), celková úroveň předvedení prezentace, resp. její části v průběhu 10 minut a odpovědi na všetečné otázky, zadávané členy poroty. Přesto, že se u velkého počtu soutěžících projevila tréma, všichni si zaslouží uznání za přístup k tvorbě prezentací, snahu co nejlépe svoji práci představit a obhájit. Ne všichni soutěžící se však mohli dostavit v určený den na Hvězdárnu Valašské Meziříčí.

Jak už bylo uvedeno, porota měla těžkou a nezáviděníhodnou práci. Nicméně svého úkolu se zhostila odpovědně a v době, kdy soutěžící odešli na oběd, na prohlídku města a expozic Regionálního muzea Valašska ve Valašském Meziříčí, porota vypracovala komplexní hodnocení jednotlivých soutěžících. Vyvrcholením soutěžního dne bylo vyhlášení výsledků a udělení cen. Zde je prvních 5 soutěžících v absolutním pořadí bez rozdílu kategorií:

Cagas_prezentace.jpg

1. Petr Cagaš, Gymnázium Zlín, název práce: Exoplanety;
2. Josef Ondřej, Gymnázium Rožnov pod Radhoštěm, název práce: Slunce - naše hvězda;
3. Zdeněk Anger, SZŠ Uherské Hradiště, název práce: Slunce - naše hvězda;
4. Ivo Vinklárek, Gymnázium Rožnov pod Radhoštěm, název práce: Kosmonautika - cesta k poznání;
5. Rudolf Konvičný, Základní škola Poličná, název práce: Minulost a současnost kosmonautiky.

Pro nejlepší řešitele byly připraveny věcné ceny (především astronomická literatura a CD ROMy), s prázdnou neodešli ani soutěžící, kteří se nevešli na "stupně vítězů". Nejlepší práce postoupily do mezinárodního kola, které se uskuteční na Slovensku koncem října letošního roku, kde budou ve hře kromě možnosti co nejlepšího umístění i hodnotnější ceny. Záleží jen na soutěžících, zda svoji práci na základě připomínek poroty a na základě shlédnutí obdobných prezentací, předvedených "konkurencí", ještě vylepší a zdokonalí, aby v mezinárodním kole dosáhli co nejlepších výsledků. K tomu jim všem přejeme co nejvíce úspěchů a co nejméně trémy.

Podrobnější informace o projektech, na nichž se podílí Hvězdárna valašské Meziříčí, můžete průběžně sledovat zde.




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »